Kniha života

Z výrazné výtvarné stylizace jsem se v úvodních momentech bezmála zhrozil, naštěstí vyprávěná mexická legenda (při níž počítačová grafika zdařile simulovala vyřezávané marionety) už vypadala o dost lépe a svět mrtvých nabídl i přenádherné a oku lahodící scenérie. Samotný romanticko-dobrodružný pohádkový příběh pak kromě pofiderní originality, přezpívaných písniček, mnoha kulturních svérázností / podivností přinesl bohužel i nemálo standardizované hlušiny. (20.10.2015)

Pár nevychovaných fakanů přijede na exkurzi do 'dalšího' muzea. Chce to pořádnou kost, která to s děckama umí a temný příběh minimálně o třech vrstvách, aby se fakani uklidnili a začali se zajímat o trochu mexické kultury. Moc to jako animák pro nejmenší nevypadá. Nicméně je to bezpečně nejroztomilejší pocta mexické (latinskoamerické) kultuře. Býčí zápasy, posmrtný život, mariachi. Dokonce i prvky z telenovel (milostný trojúhelník). Tohle všechno bylo náramně poznat, stejně jako vliv Guillerma del Tora. Ten chlapík by se měl vykašlat na všechny Pacific Rimy a přinést třetího Hellboye nebo něco od Lovercrafta, tam by mi jeho vize seděla rozhodně lépe než u přetechnizovaných robotích válek. Doposud vše v pořádku, ale nesmírně mě rušil styl animace. Normálně s tím nemám vůbec žádný problém, ale přeplácanost a strkání nesmírného množství detailů tam, kam už se žádné nevejdou plus animace dvou hlavních soků a Šakala, to mi zážitek o hvězdičku znepříjemňovalo. Co pořád ti Mexikáni mají s tou smrtí? (08.01.2015)

Krásná a naivní pohádka o lásce - takové jsou vlastně vůbec nejlepší a je jedno, že téma je stokrát omleté a tak moc schématické. Animace byla milá, celou dobu jsem si říkal, že něco takového by se určitě líbilo Burtonovi. Není divu, Kniha života má k Mrtvé nevěstě poměrně blízko, jak tématem, tak vizuálním zpracováním světa mrtvých, který hýří barvami. Trošku nadbytečnou složkou je přemíra hudebních vsuvek. (10.12.2015)

Tak potenciál tam byl, v určitých chvílích mě to i bavilo a špatné to taky není. Škoda jen, že celá první polovina je jen prachobyčejný milostný trojúhelník a když už se v druhé polovině dostaneme do světa vzpomínaných, využívá to svůj potenciál snad jen 10 minut a pak to upadne do přeplácanosti. Vůbec celý ten film je úplně zbytečně přeplácaný a vlastně i nedomyšlený - SPOILER třeba když umře Manolův táta, což je sice "strašná sranda", když se objeví v té aréně, ale co se proboha stalo s těma dvěma dětma? Ten lupič/bandita je tam nechal v jeskyni? Protože po zbytek filmu se už neobjeví. KONEC SPOILERU A takových momentů by se tam dalo najít víc. Ani mi nesedlo, že celá zápletka je jen vyprávěný příběh pěti dětem (btw, byl to školní výlet, takže to byla nějaká soukromá škola, že mají ve třídě tak málo žáků? Málo děcek chtělo na výlet nebo co?) v muzeu, přičemž to tam ale nemá žádnou nepostradatelnou roli a celá Kniha života mohla být jen tím příběhem a nic by se nestalo. Ale aby to, že je to vlastně vyprávění dětem, nepůsobilo tak samoúčelně, tak se na konci dozvíme - bacha, velké překvapení! - že jim to nevyprávěla průvodkyně a uklízeč, ale La Muerte s Xibalbou! To tomu hned dodalo grády, že... Vlastně čím víc nad tím přemýšlím, tím míň se mi ten film líbí. A i když má místa, kde mě bavil docela dost, ve finále nemůžu dát víc, jak slabé tři hvězdy. A možná časem půjdu i níž. Ale zase je zajímavé vidět, kde se nejspíš inspirovali tvůrci Coco, protože některé scény a "zvraty" jsou nemlich to samé. Ale ruku na srdce, Coco je sice fajn, rozhodně je lepší než Kniha života, ale i tak se nejedná o nic extra. Sotva slabé 3* (19.03.2021)

(Spoilery!) -- A maminko, to ten jeho tatínek jako taky umřel? -- Ano, miláčku, celá jeho rodina je teď už mrtvá. Líbí se ti ta pohádka? -- Moc! A kdo umře další? ~~~ Ano, jedno nelze filmu upřít: Skutečně neokoukaná výtvarná stránka, kdy postavičky z vyprávění vypadají jak vyřezaní ze dřeva a pospojovaní po kouscích. Výsledek tak připomíná spíše nějakou variaci na Tima Burtona. Na druhou stranu to není nic tak zvláštního, připočtete-li si jako jednoho z producentů Guillerma del Tora :) Prostě takový trhle morbidní mexikánský příběh o poměrně rychlém vymření jednoho rodinného klanu, cestě za svým snem a vlastním životem bez cizího nalinkování, mnohačetném zmrtvýchvstání a vzpomínání na odešlé blízké. Nejsem si moc jist, že by to bylo pro děcka - ani ne tak vyznění, mrtvoly, vraždy, znásilňování, loupení, podvody, krev, mozky a sex děcka vidí od rána v televizi mezi reklamami - spíš mi to přišlo místy poněkud překotné až přeplácané, člověk si ani nestačí prohlédnout tu animaci a podrobnosti a furt se píská, ječí a rajtuje bez kochání se prací animátorů a renderovacího softwaru :) Ve výsledku je to tedy až nečekaně překvapivě pěkné a i dobré, ale popravdě: Necítím ani krátce po zkouknutí nějaké nutkání to vidět znovu. Pěkná neokoukaná jednohubka. El Finito. (03.01.2015)