Zlodejka kníh

Mám rád filmy s tohoto obdobia, ale toto mi moc nesadlo. Nepotrebujem aby sa za každú cenu v týchto filmoch strieľalo, mám rád aj drámy, lenže tu mi akosi nesadol príbeh a moc ma nebavili ani hlavne postavy. Navyše sa mi to cele zdalo dosť pomalé, naťahované a aj dlhé. Pár scén bolo pútavých a napínavých ako prehladavanie pivnice, ale okrem dobrých hercov tam moc toho nebolo a väčšinou som sa nudil. S odretými ušami dávam za silný záver hviezdu na vrch, aj keď neviem či si to zlodejka kníh zaslúži. 55% - 3* (02.02.2020)

Nemôžem porovnávať s knihou, pretože som ju ešte nečítal. Každopádne film sa mi páčil, aj keď mi niektoré scény prišli dosť kontroverzné a prehnané. Čo sa týka hereckých výkonov, tak naozaj klobúk dole. Hlavné detské hviezdy - Liesel a Rudy boli skvele vybraní, rovnako ako Jeffrey Rush, ktorý sa do role Hansa vyložene hodi. K herectvu by som nemal absolútne žiadne námietky, pretože mladučká Sophie Nélisse podala vynikajúci výkon a o tom sa z nikým hádať nebudem. Ako tu už bolo povedané, film nepriniesol nič nové, ale určite stojí za zhliadnutie. (09.02.2015)

Niekoľko týždňov pred vypuknutím "Kryštálovej noci" roku 1938 v Stuttgarte je malá Liesel odvedená od svojich rodičov a priradená rodine Hansa Hubermanna. Jej situácia je veľmi náročná. Postupne si musí zvykať na novú matku, otca či spolužiakov v škole. Vďaka kamarátovi z vedľajšieho domu, Rudymu, všetko zvláda omnoho jednoduchšie. Vojna sa blíži, no to čo deti berú ako obyčajné hrádky, dospelí vidia úplne inak. Nacistická politika je "jasná". Situácia sa ešte viac skomplikuje schovávaním židovského chlapca Maxa. Liesel je jednou z mála detí čo si uvedomuje zlo tejto doby. Napriek všetkým okolnostiam, so situáciou sa vysporadúva po svojom. Čítanie kníh sa stalo jej životným šťastím bez ktorého si nevie predstaviť všedný deň. A tak sa z malej Liesel stala "zlodejka kníh". Pointa príbehu je samozrejme úplne iná. Téma nacistickej politiky a židovskej problematiky tejto krutej doby je nevyčerpateľná. Film mi "trošku" pripomínal nemenej úspešný snímok "Predčítač". "The Book Thief" si ma ale získal viac. Zrejme preto, že hlavnými postavami sú malé deti. Sentiment sa nedá skryť. Režisér zahral na "správnu" strunu. Použil "nástroj", ktorý diváka nenechá len tak chladným. Teda aspoň mňa. Napriek tomu, že som očakával strhujúcejší záver, jedná sa o veľmi pekný film. (01.03.2014)

|| Scenár: Michael Petroni, Ken Blancato / Predloha: Markus Zusak - The Book Thief | Hudba: John Williams | Distribúcia: 20th Century Fox | Štúdio: Sunswept Entertainment | Rozpočet: 19 miliónov $ | Tržby: 72,364,175 $ || Pekná, obrazovo zbytočne uhladená jednovečerka, ktorá je ďaľším escenciálným výťahom knižnej predlohy. Je to však tak úprimné a citlivé, že sa na to nedá hnevať. Raz určite neurazí. 72% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (06.04.2014)

Knihu jsem nečetl, ale soudě podle jejího odrazu v tomto filmu, si ji brzy přečtu. Sám film nese stigmata i přednosti velké mezinárodní koprodukce - vystavěn na základových kamenech západního žebříčku hodnot coby oslava lidskosti může vyznít trochu cukrkandlově, znepokojivě lesklý vzhledem k pesimistickému tématu, až příliš romantizující pohled na válečné hrůzy, kterým spíš konvenuje syrovost a naturalistický vhled, který tady (až na jeden moment v závěru) naprosto absentuje, až příliš humanity a snahy natočit ,,kladný film" neboli člověčinku (jak se hezky česky říká), všechno ale zachraňuje skvělé mezinárodní herecké obsazení (asi nikde jinde neuvidíte tolik anglofonních herců a hereček používat německé přitakávací částice „ja“ a ,,nein") a dobře odvedené filmové řemeslo. Hodně nefunkční (patrně oproti knize) je pásmo vypravěče, postmoderně koncipované křížení mezi vševědoucím vypravěčem a postavou Smrti, což se pohledem diváka může jevit poněkud prvoplánovité, v tomhle hojně zastoupeném subžánru (válka očima dítěte) je to sice odvážný krok, ale patrně měl zůstat jen na úrovni literárního textu. Jistým zklamáním je naprostá absence dotazování se po důvodech, proč byli mnozí v Německu těch časů svedeni fašistickou propagandou - zřejmě zásadní otázka, která je stále aktuální i dnes. Mnohde naznačeno (účast na vizuálně zajímavém srazu NSDAP, kde došlo k pálení knih atd.), naprosto nedotaženo. Formálně je zajímavá práce s barvami - zprvu bílá (pásmo vypravěče), posléze hnědá, béžové tóny a odstíny šedé, které si podmaňuje až magická síla barvy červené, mystiky všudypřítomných praporů a vlajek s hákovým křížem. Při přemýšlení o zfilmované Zlodějce knih se nemohu ubránit jednomu srovnání - tématicky totožné a důrazem na humanitu podobné Musíme si pomáhat snese hravě světové měřítko, Hřebejkův film řešil obdobné etické otázky s větší mírou jistoty a především hloubky... (20.04.2014)