Reklama

Reklama

V stredoveku sú v Európe všetky staroveké medicínske poznatky zabudnuté a jedinú starostlivosť o väčšinu chorých a zranených zabezpečujú potulní liečitelia. Mladý Rob Cole má zvláštnu schopnosť vycítiť blížiacu sa smrť. Keď mu zomrú obaja rodičia, ujme sa ho jeden z potulných liečiteľov a vezme ho zo sebou na cesty, počas ktorých sa Rob stáva jeho učeníkom. Túžba po poznaní ho napokon zavedie z malej anglickej dedinky cez Konštantínopol až do ďalekej Perzie. (STV)

(viac)

Videá (2)

Trailer 1

Recenzie (637)

Slarque 

všetky recenzie používateľa

Nějak nemohu přijít na to, proč jsou tímto filmem všichni tak nadšení. Ano, je tu výborná výprava a kamera, ale to je pro mne na dobrodružný historický film málo. Scénář je předvídatelný a někteří jeho protagonisté zřejmě musejí mít věštecké schopnosti, protože jinak by to nemohlo fungovat. A celé je to roztažené jako žvýkačka, takže to jedna zajímavá scéna operace v 11. století nezachrání. Vlastně mi tu nejvíce sedl Stellan Skarsgård a ten ve filmu moc prostoru neměl. ()

EvilPhoEniX 

všetky recenzie používateľa

Ranhojič je film, který z hlavy nedostanu pěkně dlouhou dobu. Filmu jsem sice ignoroval 4 roky, ale po dnešním zhlédnutí mám chuť si dát facku, jelikož takový historický pohádkový orgasmus jsem opravdu nečekal. Drsné prostředí 11. století, kde je všude pouze špína, zloděj, nemoci a chudoba je opravdu silně věrohodná. Sympatický Tom Payne má chuť se vzdělávat v oboru medicíny a léčit nemocné lidi a proto se vydá do Persie, kde jsou vědecky i technologicky dávno popředu než v Evropě( Je až s podivem, že v 11. století už uměli operovat oči). Film je neskutečně poučný a chytlavý od první sekundy, má několik hodně silných scén ( Seslání černé smrti na město, brutální léčící metody Stellana Skarsgarda,první operace tedy nahlédnutí do lidského těla poprvé na světě, či závěrečné nervydrásající finále. Neskutečně krásný, emotivní, brutální a poučný film. Z historických filmů dost možná, to nejlepší,co jsem kdy viděl. 100% ()

Reklama

Yardak 

všetky recenzie používateľa

Ranhojič je překrásná pohádka, která však i velmi dobře využívá historické reálie 11. století. Některé scény jsou naprosto fascinující (především lokace krajin). Philipp Stölzl a Hagen Bogdanski se vytáhli! Mladík Tom Payne naznačil, že je velice talentovaný, uvidíme, jak si povede dále...Ben a Stellan si odehráli to svoje:). Pohádkových 5 hvězd. ()

liborek_ 

všetky recenzie používateľa

Spektakulární fantasy-kýč o lásce mezi zrnkami písku. Začnu s nespornými klady: Skvělá kamera, úžasné obrazy (karavana v dunách) a film poměrně odsýpá. Tak a to je vše... A teď zápory: Fantasy příběh si hraje na něco, čím není; pojmenování postav zcela (!) vyfabulovaného příběhu (a s prvky nadpřirozena) podle skutečných historických osobností a vytvoření fikčního světa, jenž klame navozením dojmu skutečných historických souvislostí, je obscénní. Umělecká licence narušující historicitu události je akceptovatelná pouze v případech, kde jde o přiznanou alternativní vizi, mystifikaci či parodii (viz Amadeus, Otčina apod.), nebo kde mlha nevědomosti popouští uzdu fantazii. Proto vytvoření souvislosti mezi Avicennou (či lépe jeho žákem) a apendektomií je zajímavý přínos, a tedy OK (srov. například s jiným podobným filmem evropské produkce - Agorou, kde Hypatia předbíhá Keplera o více než tisíc let; v Ranhojičovi je úspěšné odstranění slepáku provedeno o 698 let dříve). Proto místo, časová osa či životní reálie, které jsou nadevší pochybnost známy, ale které jsou ve filmu zcela popřeny (což trkne každého, kdo pět minut věnuje Wikipedii), neskutečně iritují. Toto není stejné, jako vylíčení Hypatie ve zmíněné Agoře coby mladé krásné ženy (zatímco ve skutečnosti to byla vlastně stará ošklivá bába), kde jde o zjevnou aluzi na uměleckou tradici (viz např. Rafael Santi). Pokud i přesto akceptujeme tento pseudohistorický charakter příběhu a akceptujeme jeho čistou fantasy povahu, film dostatečně sráží už ta naivní a velice jednoduchá milostná zápletka, hojné narativní nelogičnosti a rovněž velice módní islamofobní vyznění (opět související s pseudohistoricitou filmu). Za vším tím pozlátkem, barvami hýřícími filtry a pompézní hudbou se tak skrývá pouhý líbivý nesmysl, který se tváří jako duchaplný velkofilm. Ostatně o jeho duchaplnosti svědčí už to, že když se během Ibn Sínovy přednášky začnou zmiňovat Aristotelovy poznatky, hlavní postava Rob Cole (a s ním i divák) je v myšlenkách odváděn jinam... Autoři filmu si asi mysleli, že myšlenky by mohly nudit, autocirkumcize je zajímavější... ()

BMW12 

všetky recenzie používateľa

Výborný historický film. Ani nemohu uvěřit, že je to Německý film, páč to je neuvěřitelné jak skvělý film dokázali natočit. Film pojednává o jednom mladíkovi, který se chce stát léčitelem. Někdo by si mohl myslet, že takový film musí být přeci nudný, ale je tomu právě naopak, divák se skoro vůbec nenudí. Úvodní půl hodinka se věnuje dospívání Roba ve středověké Anglii, poté se hlavní děj odehrává v dálné Persii, až se nakonec vracíme zase do Anglie. Fantasticky zahrál Tom Payne, výborný byl také Ben Kingsley. A byl jsem napjatý, jestli se ve filmu objeví i nějaká ta bitva a dočkal jsem se, takže za to velké plus. Ta stopáž 2 a půl hodiny tolik nevadila, divák se nenudil, ale přeci jen, být to o takových 20 minut kratší, bylo by to ku prospěchu. ()

Galéria (69)

Zaujímavosti (15)

  • Počas epidémie Rob (Tom Payne) navrhuje pitvu mŕtvoly, ale Ibn Sina (Ben Kingsley) to odmieta s tým, že islam pitvu zakazuje. Nie je to pravda. Hoci súčasný islam vníma lekárske pitvy ako problematickú záležitosť, väčšina súčasných odborníkov na islamské právo súhlasí s tým, že je prípustná s niekoľkými obmedzeniami a neexistuje jasný dôkaz, že stredovekí moslimovia boli v tomto odlišní. Túto prax podporilo množstvo stredovekých islamských medicínskych odborníkov. Je teda nepravdepodobné, že by Ibn Sina odmietol pitvať telo uprostred lekárskej krízy, ak by to ponúkalo nádej na potenciálnu liečbu. (Arsenal83)
  • Ibn Sina (alebo aj Avicenna), ktorého stvárni Ben Kingsley, bol stredoveký perzský učenec, filozof, politik, básnik, prírodovedec a lekár. Je autorom viacerých diel o fyzike, matematike, metafyzike a astronómii, najviac však o medicíne a filozofii. Za jeho najvýznamnejšie dielo sa považuje kniha Kánon medicíny, zbierka grécko-arabskej lekárskej múdrosti, ktorá vznikla okolo roku 1030. (Laslo)
  • Vo filme často spomínaná postranná choroba boli bolestivé problémy so slepým črevom. V tej dobe stopercentne smrteľná choroba. (gogo76)

Reklama

Reklama