Liečiteľ

Kdyby Ranhojič nebyl z větší části jen dobře odvedenou prací počítačových grafiků, docela by se mi to líbilo. V příběhu, kterému se nedá věřit, hraje vizuální a akustická složka podstatnou roli a když je všechno příliš umělé, začne to nudit. Čekal jsem masakr ve stylu Parfému, ale klišé a hloupých scenáristických můstků (vztah s holičem, poprava, návrat do hořící knihovny) je tu příliš. Pouštní část docela povedená, ale k Lawrencovi je to ještě hodně daleko. (22.06.2014)

Film by sa dal rozdeliť do dvoch častí, tá prvá "anglicka" je klasickou ukážkou ťažkého stredoveku, s chudobou a špinou na každom kroku, ale prekvapivo aj vtipnými hláškami, o ktoré sa stará vynikajúci Stellan Skarsgård v úlohe potulného šarlatána. Druhá "arabská" časť je už výsostne ladená do hlavnej idei filmu a tou je nástup seriózneho liečiteľstva. Túžba dozvedieť sa o ľudskom tele čo najviac je násobená krutosťami Orientu a vtedajšími chorobami. Táto cesta po vedomostiach nebola jednoduchá a ortodoxné presadzovanie náboženských dogmat jej nepomáhalo. Záverečné scény snímku boli azda príliš idealizované, aj tak som príjemne prekvapený a spokojný. (26.04.2014)

Ranhojič je film, který z hlavy nedostanu pěkně dlouhou dobu. Filmu jsem sice ignoroval 4 roky, ale po dnešním zhlédnutí mám chuť si dát facku, jelikož takový historický pohádkový orgasmus jsem opravdu nečekal. Drsné prostředí 11. století, kde je všude pouze špína, zloděj, nemoci a chudoba je opravdu silně věrohodná. Sympatický Tom Payne má chuť se vzdělávat v oboru medicíny a léčit nemocné lidi a proto se vydá do Persie, kde jsou vědecky i technologicky dávno popředu než v Evropě( Je až s podivem, že v 11. století už uměli operovat oči). Film je neskutečně poučný a chytlavý od první sekundy, má několik hodně silných scén ( Seslání černé smrti na město, brutální léčící metody Stellana Skarsgarda,první operace tedy nahlédnutí do lidského těla poprvé na světě, či závěrečné nervydrásající finále. Neskutečně krásný, emotivní, brutální a poučný film. Z historických filmů dost možná, to nejlepší,co jsem kdy viděl. 100% (01.12.2017)

Takhle z kraje mi to přišlo jako nehorázná kokotina. Postupně se to naštěstí vyrýsovalo do mezí koukatelnosti. Docela mi uniká, čím si film získal takovou slávu a uznání místního feťáckého hodnotitelstva. Já osobně neshledávám film vyjímečným vůbec v žádném ohledu. Ben Kingsley hrál jako pán a ostatní s ním tempo držet nestíhali, a to dokonce ani hlavní hrdina, jehož ksicht musel divák sledovat dosti dlouho. Jak už jsem zmínil. Film s přibývající stopáží získává na koukatelnosti. Takový souboj s morem, na ten se dá dokonce i po očku dívat. Že léčitelství 11. století stálo za hovno, to předpokládejme že každý ví. Já už to dokonce v mnoha snímcích zahlédl. Myslím si, že tahle částečná lovestory nepřichází do světa vůbec s ničím novým a převratným. Krom toho je film valnou část stopáže až nepříjemně nudný. Nejsem pro tento snímek zřejmě cílovou skupinou. Přitom jak tak koukám kolem, tak pár lidí je nasraných, že film nekopíruje knihu, kterou jsem nečetl, takže je mi to úplně volné a zbytek se zdá být spokojen. Těžko říct, kde se stala chyba. 2 *. (24.05.2014)

V jedenáctém století nevykazoval akutní zánět slepáku jakékoliv recidivy, protože progresivní léčebné metody matičky církve obvykle vedly ke stoprocentnímu zpopelnění. Ona ta perorální medikace Otčenáše nebyla zas až tak účinná, a to ani v koňských dávkách, jak tvrdila tehdejší katolická Zentiva, a měla i docela nepříjemné vedlejší účinky. Například smrt. Křesťanská farmacie však měla v Evropě monopol a jakékoliv zpochybňování jejich osvícených preparátů zajistilo, že to se vám to slepé střevo už nikdy nezanítí, protože jste byli opět preventivně zpopelněni. Globální kruhová léčba žehem se velmi ujala, a jestliže jeden zatoužil po kvalitní apendektomii, musel po svých dofunět za Ghándím až do nemocnice Bagdád Houp. Pokud nebyl zrovna nablízku nějaký ten zarytý fundamentalista, co by se obložil morovými vředy a vyhodil někde na tržišti, Alláh to tehdy zas až tak nežral a vy jste měli docela slušnou šanci, že vám ten kus trávícího traktu někdo za pomocí zubů a nehtů opravdu vyndá. Náckovská produkce si zase jednou moc hezky vytřela Holyvůdem prdel. Je to opravdu nepatetická, velkopanská a strhující podívaná, po níž se chce jednomu blít, když se podívá, co za sračky dneska nacpou do kin, a má příšernou chuť provést řediteli Bontonfilmu středověkou vasektomii tupým nevydezinfikovaným žabikuchem, protože tak dlouho ignoroval tento skvost. A teď se běžím pomodlit, začalo mě totiž píchat v pravém dolním kvadrantu. (01.07.2014)