Reklama

Reklama

Jeden z nejslavnějších a nejvíce otevřených filmů, zaobírajících se tématikou hnutí hippies, byl natočen na základě později veřejně publikovaného deníku studenta jménem James Simon Kunen, očitého svědka revolučních událostí, jež se odehrály v roce 1968 na Columbijské univerzitě. Právě tehdy a na tomto místě došlo k největšímu a nejdůležitějšímu střetu americké mládeže s vládnoucím establishmentem, který se postupně vyvíjel z protestů proti zpupnosti vedení školy a proti válce ve Vietnamu až po okupaci školních budov rozvášněnou mládeží a následný brutální zásah policejních jednotek, při němž bylo přes sto padesát studentů zraněno a na sedm stovek zatčeno. Tento akt násilí nakonec rozpoutal další vlnu demonstrací, k nimž se po celých Spojených státech připojili i lidé jako James, zprvu toužící jen po zábavě a posléze procitnuvší a bojující proti bezpráví a totalitarismu. Unikátním je na tomto snímku, který v roce 1970 získal i Cenu poroty na festivalu v Cannes, mimo jiné také excelentní soundtrack obsahující největší soudobé hity včetně písní od Johna Lennona, Neila Younga, Grahama Nashe a dalších. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (38)

1frida2 

všetky recenzie používateľa

Nejlépe natočená výpověď doby, kterou jsem zatím viděla. Naprosto zbavené patosu, tím jsem byla plná jen já a tak to má být, úžasná kamera, snímky lidských kruhů jsem viděla už tak nějak rozostřeně. Hudba, to je jasná páka. K tomu krásný, mladý, štíhlý kluci, co maj upnutý rifle, dlouhý vlasy a lenonky. Takže já jsem pro....štrajkujeme......štrajkujeme! ()

LeoH 

všetky recenzie používateľa

Veslování, sex a revoluce. No dobře, i trocha toho rock'n'rollu, ale drogy tentokrát víceméně absentují, spíš ku prospěchu věci. Věcí je zde „deník obyčejného revolucionáře“, takového normáního slušňáka, který moc neví, co se sebou, ze všeho nejvíc ho zajímají holky a právě kvůli jedné holce a ze zvědavosti se pustí cestou, která nevyhnutelně směřuje k blízkému setkání s pendrekem… Poprvé zhlédnuto konspiračně na koleji v dobách těsně předlistopadových (teď tu v komentářích pobaveně zjišťuji, co jsme my konspirátoři tenkrát netušili, totiž že v sedmdesátých letech to u nás bolševik v klidu pustil do kin), z čehož logicky vyplynula mocná identifikace a intenzivní zážitek (nijak zvlášť jsme tenkrát neprožívali paradoxní fakt, že se naši blíženci ve filmu zaklínají Guevarou, Maem a Leninem – symboly ideologie, se kterou jsme měli nevyřízené účty my), ale ani při zpětném pohledu to vůbec není marné pokoukání díky výborně vystižené chaotické atmosféře ve společnosti i v hlavách protagonistů. Na svou dobu žádné velké formální výboje, ale dědictví experimentujících šedesátých let je dobře znát, hlavně střihač se sympaticky vyřádil. Doporučil bych o pár minut delší mezinárodní verzi, sice ochuzenou o jednu zajímavou výměnu názorů s mužem zákona a o pár dalších drobností, ale zase bohatší o scénu s revolučně rozdychtěnou blondýnou, co sice neviděla Absolventa, ale zato ví, že „Lenin měl rád velká prsa!“, vrhající ještě o něco realističtější světlo na hrdinovo následné ideologické probuzení. ()

Reklama

decouble 

všetky recenzie používateľa

Jahodová proklamace příliš nejasně prezentuje své hlavní téma. Je to o klukovi, který chce dostat jednu holku? V tom případě bychom se měli dozvědět, jak to s nimi dopadne. Je to o studentské stávce? Tak proč chybí celkový kontext doby (kromě zmínky o Praze)? Proč o se o celém pozadí stávky dozví divák tak málo? Až příliš neuvěřitelně působí, že by vznikla tak masová stávka kvůli jednomu dětskému hřišti. A pak, ty krátké montáže podbarvené hudbou jsou nudné. ()

Aky 

všetky recenzie používateľa

Ne, tak tohle mě nechytilo. Příběh o tom, že americká mládež má ve srovnání s Evropou houby problémy, proto si je musí vymyslet, aby kvůli nim mohla stávkovat a protestovat. V závěru pak dostane přes hubu, zestárne a novou generaci čeká stejné dobrodružství na novo. Samozřejmě je to pravdivé, ale není to víc jak za 60%. A už vůbec to není Forman. ()

rikitiki 

všetky recenzie používateľa

Některé filmy z 60tých a 70tých let mají úžasnou atmosféru. Spojení naivity, síly, svobody, anarchie a boření konvencí. A tenhle snímek k nim jednoznačně patří. ____ Scénář není plynulý, jsou to střípky, které na sebe ne vždy zcela hladce navazují, lidé se občas chovají zmateně, dialogy jsou chaotické - ale to vůbec nevadí. Tím spíš se film blíží realitě, a ne k vysněnému filmovému světu technické i sociální dokonalosti. Jahodová proklamace vtáhne diváka do děje a přenese ho do doby, kdy mladí věřili, že dokážou ukončit hrůzy světa tím, že začnou hlasitě vykřikovat. Naivní představa, ale důležité je, že tomu plamenně věřili. I přes dětinskou revoltu je ale vidět, že někteří ze studentských aktivistů inklinují k násilí a demagogii._____ Závěrečný střet s policií je brilantní, dokumentárně věrohodný a děsivý, i když ho i nepoučený divák musí očekávat už od začátku. _____ Tenhle film má v sobě přesvědčivost a neuvěřitelnou energii (i když musím uznat, že hlavně v první polovině jsou některé bezeslovné záběry zbytečně zdlouhavé). /27. 10. 12./ ()

Galéria (10)

Zaujímavosti (2)

  • Paul Willson v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)
  • David Dukes v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)

Reklama

Reklama