Cudzí obed

Nechápal som, ako sa tie obedáre bez adresy bez mena pri ceste snáď cez pol sveta vždy dostanú k správnemu človeku. Nedostanú. Jeden omyl prináša potešenie na oboch stranách, a keďže láska ide cez žalúdok, tak jedna láska to má zrátané a druhá, druhá uvidíme. Je dobré, že nie v každom indickom filme sa musí hromadne tancovať, a ani nemusí hýriť pestrými farbami, skôŕ šeďou obyčajného života. Obyčajnej práce, ktorá pre zjednodušenie príbehu pozostáva len z ťukania do kalkulačky a hlavne z čakania na obedár s lístočkom. Veľmi príjemný film, neobyčajná romatika cez jedlo, a téma starnutia človeka podaná decentným spôsobom. –––– Ten karfiol mi už neposielaj. Nafukuje ma z neho. –––– Myslím, že na veci zabúdame, ak o nich nemáme komu rozprávať. (17.09.2015)

Cizí oběd je film o obyčejných lidech, kterým jeden omyl přinese vytržení z osamělého života. V jídlonosiči se neskrývají jen lahůdky vonící exotickým kořením, ale také čím dál delší dopisy, důvod k těšení se na další den. Snímek je důkaz, že i z malých věcí lze sestavit velký příběh, ve kterém hlavní roli hraje papír a kastrůlek a dva lidé, které náhoda svede dohromady a navzájem si život vychýlí trochu jiným směrem. Doporučuji tento film, pokud máte chuť na něco (ne)všedního, milého, uvěřitelného, na film, který je o lidech. A rozhodně se na něj nedívejte hladoví. Další kniha v mé knihovně bude asijská kuchařka. (11.02.2014)

Zkratkovitý popis "indický film pro evropany" od většiny komentujících sedí. Prostředí je vykresleno dobře i bez tradiční indické hudby a tanečků, což je tentokrát plus. Další plusem je pomalé plynutí příběhu a způsob komunikace (dopisy v ešusu) dvou hlavních hrdinů. To samo o sobě mě dokázalo zklidnit a příjemně naladit. Výborný je i otevřený konec, snímek vlastně nechá celé rozuzlení na divákovi a to je osvěžující přístup. Díky tomu všemu to není klasická sladká indická limonáda, ale film za čtyři hvězdy. (13.03.2019)

ako vie len obed (hoc aj cudzí) zrazu zblížiť ľudí a vytvoriť čosi ako "priateľstvo s nádychom niečoho krajšieho". Film popretkávaný vôňami indického korenia a jedla s ustavičnou kopou ľudí všade v uliciach, vlaku autobuse v kancelárii ... brrrr ... hold ale taka je india. Príjemný film vhodný na pozeranie a tak aj troška na premýšľanie. Veď niekedy aj ten nesprávny vlak vás dovezie do stanice kam chcete. (16.09.2015)

Jak slyším o evropské koprodukci s indickou kinematografií, cítím ve vzduchu odér Bollywoodu, kdy za evropské peníze vznikne další rozjuchaná hloupůstka v exotických kulisách. Naštěstí má tenhle kousek mnohem víc společného s francouzskou a německou festivalovou tvorbou než s produkcí indické továrny na sny. Na to, že v případě Riteshe Batry jde o jeho hraný debut, říkám kloubouk dolů. Tenhle druh posmutnělé romantiky mě oslovil, jakkoliv střízlivý závěr snímku asi nebude stravitelný pro každého. Tady se od bezstarostného optimismu režisér nešetrně vrátil do reálného světa, kde zkrátka některá poznání a rozhodnutí bolí. Odhaduju, že snímek má šanci oslovit spíš diváky ve věku filmových hrdinů, kteří už ví, jak to v životě chodí. Celkový dojem: 90 %. Mimochodem, na půvabnou Nimrat Kaur se opravdu moc hezky dívá. (14.03.2016)