Kingdom Come

Solidní, barvitá a působivá psycho jízda. Každá hříšná duše může dostat šanci na vykoupení, když je jí odpuštěno. Hororový tvůrce Greg A.Sager je pro mě zajímavý úkaz, který se na hororové scéně objevil relativně nedávno se svým rozhodně ne nezajímavým debutem z roku 2012 "Devil Seed", o spanilé dívce posedlé Satanem Babišem. "Pekelnické" téma je mu zřejmě blízké, a tak se ve svém druhém počinu do něho pouští svým způsobem znovu, ale pozor, už jen okrajovější formou. Početná skupinka lidí, kteří se vzájemně neznají, se po probuzení ocitá v nehostinném, zanedbaném, a opuštěném komplexu budovy s labyrintem chodeb bez možnosti únikové cesty. Za zatlučenými okny je jen mlha. Ze všech možných koutů se ozývají prapodivné zvuky. Lidé jsou vyděšení, netuší, jak se sem dostali a co tady pohledávají. Jejich vzpomínky jsou jen útržkovité. To, co prožili předtím, než se sem dostali, zdánlivě nijak nesouvisí s tím, co zažívají nyní. Ale jen zdánlivě. Divák absolvuje bloudění po budově, zmocní se ho nejednou nepříjemný pocit, a režisér se od minule o nějaký ten stupínek zlepšil, a to i jako scénárista, když filmu nechybí, i přes náznaky obehraných a náboženských motivů, invence a tvůrčí originalita. Oproti tomu coby režisér neklade až tak velký důraz pracovat s každou postavou důkladně. Některé postavy zaujmou více, některé méně, těch je naštěstí jen minimum. Potěšujícím hlediskem je, že prakticky neznámé herecké obsazení, hraje bez rozdílu perfektně. I s nesympatickou, v jádru zlou a negativní postavou, lze mít svým způsobem soucit. Tohle vystavění všech postav do jedné úrovně se režisérovi skvěle podařilo. Dobrou práci odvedla i kamera se samozřejmostí se pohybující po zákoutích chodeb, která šibalsky nechávala ty nejtemnější kouty temnými a chladné a ponuré chodby chladnými a ponurými. Film má docela dost nápadů, ale některé úplně nezužitkuje, jak by se slušelo a patřilo. Nicméně, pořád se ve filmu něco dělo a tempo nepolevilo. Angličtinář se po překladu filmu do češtiny snadno dovtípí, co za fintu si na něj tvůrci, jako na diváka, připravili. A skutečně nebude daleko od pravdy, i když několik překvapení si tvůrci nechali až na samotný závěr, a ne všechna se dala odhadnout. Dobrou práci odvedli také výtvarníci masek, kteří Strážce brány udělali jako strašidelná monstra, která vám nedají dýchat. A hlavní "sběratel" hříšných duší byl kdo? A co teprve ten "nejvyšší" neboli zástupce Dobra? No to už nechali tvůrci na divákově fantazii a nesluší se to prozrazovat. Jejich identita bude totiž odkrývána postupem času a divák si může i zatipovat, kdo to bude. Gore ve filmu nehraje prim. Je ho spíše méně, ale nepůsobí to tak samoúčelně, když se s ním zachází s rozumnou mírou sloužící dobře ději. Zajímalo mě, jak to celé tvůrci završí a závěr byl pěkně a překvapivě vybroušený. Film by se s celou řadou dobrých vizuálních i technických proporcí neztratil ani na plátnech kin. Greg Sager vytvořil zajímavou alternativu očistce, nebo možná dokonce samotného pekla (?), jež divákům navodí ne úplně příjemné pocity. At jsme se ve filmu ocitli kdekoliv, je přece jen lepší před odchodem na věčnost sekat dobrotu, aby naše dušička nepadla do nepovolaných pařátů. Mé hodnocení: 100% (13.11.2014) (menej) (viac)