Reklama

Reklama

VOD (1)

Tento dvojdielny epos na motívy románu Thomasa Dixona The Clansman (1905) sleduje vplyv občianskej vojny na dve rodiny: Stonemanovcov na severe a Cameronovcov na juhu, pričom každá z nich stojí na inej strane konfliktu. Prvá polovica filmu sa odohráva od vypuknutia vojny po zavraždenie prezidenta Abrahama Lincolna, záverečná časť sa zaoberá chaosom v období rekonštrukcie po občianskej vojne. Režisér D. W. Griffith spôsobil revolúciu v mladom filmovom umení svojím veľkorozpočtovým a umelecky ambicióznym zobrazením rokov občianskej vojny. Tento prelomový nemý film, uvedený v roku 1915, sa stal prvým hollywoodskym trhákom. Bol to najdlhšie premietaný a najvýnosnejší film produkcie tých čias a umelecky najvyspelejší film svojej doby. Zabezpečil budúcnosť hraných filmov a akceptovanie filmu ako seriózneho média. Epos o americkej občianskej vojne (1861 - 1965) a po nej nasledujúcej ére rekonštrukcie bol dlho oceňovaný pre svoje technické a dramatické inovácie, ale aj odsudzovaný pre rasistický scenár a pozitívne zobrazenie Ku-klux-klanu (KKK). (Film Europe)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (110)

zelvopyr 

všetky recenzie používateľa

Takový.... zvláštní film. Možná nejstarší dokumentární celovečerák. O čem je? "Svár započal, když byli přivezeni první Afričani. Omluvte prosím zobrazení krutosti války, kterou to vyvolalo. Hrdina Lincoln (naprostá adorace Jižany, zajímavé) tmelil národ zpět dohromady laskavostí k poraženým odpadlíkům. Proto byl zavražděn, aby mohl být Bílý Jih úmyslně uvržen pod knutu černého sajrajtu. Negři se posmívají bílým, a v nestoudné chlípnosti nabízejí sňatky běloškám. Ty raději volí smrt. Šlechetní rytíři Neviditelné říše (rozuměj Ku Klux Klan) napravují situaci spravedlivými soudy. I zaprodanci dříve věřící v rovnoprávnost negrů a mulatů nakonec prozřou. Národ kdysi rozdělený na Sever a Jih se spojí v obraně svého árijství. Již navždy jednotní a svobodní (toto heslo vždy podtrženo).".... No a to všechno byly doslovné citace. Na závěr úchvatná choreografie několika útoků cca 300 jezdců v kápích na koních za zvuků 2x opakované Jízdy Valkýr. Ano, závěrečných cca 40 minut je docela elektrizujících. Nicméně na prvních 2 a půl hodinách jsou trochu vidět plenky, které ještě kinematografie tu a tam nosila, a neexistence scénáře (no a bohužel tehdy bylo prestiží, aby měl film co nejvíc kotoučů -- ta stopáž je fakt drsná). ()

anais 

všetky recenzie používateľa

První polovina je technicky dokonalá, velkolepá freska o dvou zpřátelených rodinách na opačných barikádách Občanské války. Druhá polovina je pak z dnešního pohledu skutečně zvrhlou obžalobou všech černochů (kteří nechtějí zůstat v moci svých bílých pánů). Ale jak říká Roger Ebert: 'The Birth of a Nation' is not a bad film because it argues for evil. Like Riefenstahl’s Triumph of the Will, it is a great film that argues for evil. To understand how it does so is to learn a great deal about film, and even something about evil. ()

Reklama

Aleee89 

všetky recenzie používateľa

Film měl při svém uvedení ohromný úspěch, byl komerčním trhákem... Ale dnes je jeho realita jiná. Možná pro Američany má ještě nějaký velký význam, přece jenom pojednává o jejich historii, ale pro mě jako Evropana to zase tak objevné není. Pokud ho vezmu v kontextu doby (což je věc, jak by se měly filmy hodnotit), musím pochválit technické zpracování. Třeba bitevní scény byly dobré. Hudba se mi zpočátku líbila, ale když se stejné motivy opakovaly pořád dokola, docela mi to začalo lézt na nervy. Bohužel, dnes je více než tříhodinový němý film docela nuda a i já jsem se musela dívat na dvě etapy, abych to vůbec vydržela. Dnes jsem ráda, že jsem toto dílo světové kinematografie, které prostě musím vzhledem ke svému oboru znát, viděla, ale moc mě nebavilo a jen těžko se na něj podívám znovu... ()

majo25 

všetky recenzie používateľa

Velkolepé, kontroverzné a nekonečne dlhé. Asi sa nemýlim, keď poviem, že sa jedná o jeden z prvých historických veľkofilmov. Za všetko hovorí ale fakt, že som dokázal prebdieť celú tú ukrutnú 3 a 1/4 hodinovú stopáž. Aj keď som mal v prvej tretine jednu slabšiu chvílku. Jeden postreh si neodpustím - prečo boli belosi natretí na čierno čiernejší ako samotní černosi? ()

kaylin 

všetky recenzie používateľa

O tom, jak je tento snímek kontroverzní, se napsalo asi dost. Ano, je rasistický. Co s tím dnes uděláte? Nic. Nemusíte ho propagovat. Já bych ale přece jen rád upozornil na jeho filmové kvality. To, jak jsou zde zobrazeny, provedeny a samozřejmě i nasnímány nějaké bitvy, je naprosto neskutečné. Kamera zde není jen statická, pohybuje se, což je přece jen docela novinka. Není to ale jen v tom. Na svou dobu je to neskutečně epické a jen pár let po Mélièsovi sledujeme scenérie, které jsou exteriérové, jsou zde nádherně široké záběry, stejně jako výborné záběry blízké, někdy je použito zastínění části kamery, pro lepší soustředění se na scénu, velmi často je pak snímek stříhán způsobem, který mu také dodává na dynamičnosti. Jasně, není to střih klipový, ale na svou dobu geniální. To, jak je zachycena vražda prezidenta Lincolna, to je naprosto dech beroucí, přimrazí vás to k dění ve filmu. Griffith a jeho kameraman volili skvělé úhly kamery, které ještě podtrhávají atmosféru. Navíc ty dynamické scény s kamerou na voze, to je na svou dobu opravdu paráda. Rasistické, ale pořád filmový klenot. ()

Galéria (19)

Zaujímavosti (44)

  • Když začal být film promítán v New Yorku, stál lístek tehdy astronomické 2 dolary. To by vzhledem k inflaci bylo dnes 17 - 20 dolarů. (Kulmon)
  • Po tomto filmu byl D. W. Griffith obviněn z rasismu. jako odpověď natočil film Intolerance, ve které ukázal jak nebezpečná může nesnášenlivost být. (Kulmon)
  • Některé černošské postavy hráli běloši s mejkapem. Byli to zejména ti, kteří přišli do kontaktu s bílou herečkou. (Kulmon)

Reklama

Reklama