Východiskový bod

Když se po téměř ročním váhání, zda ten film vlastně chci nebo nechci vidět, konečně dokopu k tomu, že si ho pustím, téměř celou dobu u něj pro změnu přemýšlím, zda ho chci vůbec dokoukat, a když se tak konečně stane, nějak tápu, co si vlastně o něm mám myslet. Jisté je, že jsem si podle traileru myslel, že to bude o hodně lepší film, než jak se mi po zhlédnutí jeví - když člověk sleduje závěrečnou scénu (která podle všeho měla ambice být velmi silná), dochází mu, že celý film si k ní nenápadně připravoval cestičku, aby to na člověka v závěru správně vybalil. A přesto - na mě to prostě nějak nezabralo, a celý film mě dosti emočně minul. Nejzajímavější jsem na něm vposledku shledal části, které jsou vzhledem k hlavnímu vyznění filmu spíše podružné (na mysli mám vystižení milostného vztahu Iana a Sofi), a naopak to zásadní mě spíše otravovalo (na mysli zde pro změnu mám to filmové lavírování mezi (pseudo)vědeckým a nevědeckým náhledem na svět - obecně nemám rád, když mám pocit, že ze mě film dělá debila, což zde podle mě sedne skoro na všechno, co se v tomto filmu tváří vědecky). Ačkoli mě film zpočátku zaujal originálním námětem a sympatickým obsazením, hned v úvodu u mě dokonale klesnul ve chvíli, kdy voiceover hlavní postavy pronese, že by nám "rád pověděl příběh očí, které změnily jeho svět" - jaký to diletantský úvod, jaká scenáristická fušeřina hned na začátku! Jako by se člověk nechystal sledovat film z 21. století, ale číst nějaký zaprášený bildungsromán z dickensovské éry! Čemuž dá vlastně následný děj filmu za pravdu - na mysli mám příklon k této umělecké formě, kterou v současnosti shledávám těžce anachronickou. Aneb mou inteligenci vyloženě uráží sledovat tyhle novodobé zhipsterizované storky o - SPOILER ALERT - polepšených hříšnícich, kteří jako nevěřící Tomáš prohlédli a seznali svůj omyl. Pokud by je někdo bral vážně, dokazoval by tím, že je stejně povrchní jako tento film. Nevím no, možná je vážně největší problém v tom, že jsem si před tímto filmem pustil jeho trailer (což normálně skoro nikdy nedělám!), protože jsem si na jeho základě myslel, že by to mohlo být něco mezi Věčným svitem neposkvrněné mysli a Indickým nokturnem, ale samozřejmě to nemá k působivosti prvního a spiritualitě druhého nakročeno ani omylem. Hipsteři povinně strkají do oblíbených filmů, blazeovaní diváci jen znuděně nadzvedávají obočí - to mělo být jako všechno? Hm, tak možná někdy příště. (15.09.2015)

Tak až takové překvapení jsem nečekal. Naprostá pecka, která je výborně natočená, skvěle zahraná a výtečně napsaná. Dialogy jsou realistické, postavy plně uvěřitelné a příběh, jehož hlavním motivem je střet materialistického a duchovního uvažování, až zaráží svou promyšleností a inteligencí. Okouzlující a dojemná zápletka je vlastně jednoduchá, ale realizovaná s chirurgickou přesností. Škoda, že trailer z ní nebetyčně vyzrazuje tři čtvrtiny, děj je totiž nepříliš předvídatelný a filmu se celkem daří tajit jeho směřování až do poloviny (podobné téma zpracoval výborně třeba Atlas mraků). A rozhodně si počkejte na úplný konec titulků, jinak byste se připravili o roztomilou pointu. (01.07.2014)

Chytrý, formálně podmanivý a nevtíravý film, který je tématicky natolik nevšední, že si udrží vaši pozornost i přes některé scénáristické berle a oslí můstky - především ke konci představení. Zároveň působí minimalisticky a "nezávisle/nízkorozpočtově", což je jen ku prospěchu věci, přičemž několik málo sugestivních scén rozhodně stojí za pozornost (především ta výtahová). Víc otázek než odpovědí. To od chytrého scifi divák mnohdy očekává a to tu dostává. Škoda šablonovité, leč hezky učesané koncovky. (21.05.2015)

Sci-fi je žánr, kde našlapuji vždy po špičkách, majíc strach, že to nebude můj šálek kávy. Po pravdě jsem se hned na začátku topila v chemické terminologii, ale naštěstí jsem se z toho po chvíli dostala, protože vás ta dvojice (trojice) opravdu nenechá chvíli v klidu. Hlavně Ian se svou zarputilostí přijít věci na kloub s velkou pomocí své kolegyně, následně své ženy. Ještě chvíli a nechala bych si oskenovat i svojí oční duhovku. Osobně si myslím, že Brit je pro tyhle role ve sci-fi filmech jak stvořená, dokonale jí sednou, ale Michael Pitt jako Ian byl se svojí zaníceností, rozpolceností svých citů a hledáním pravdy naprosto vynikající. Já ho až tak moc neznám, ale od tohoto filmu ho budu mít ve svém hledáčku. Výborný film, který zakončím slovy : "Moje atomy milují tvoje atomy". Napadlo vás někdy říct to své drahé polovičce? (16.12.2014)

Nesporně originální námětem i zpracováním, ale tu a tam se Cahill dopouští trestuhodných přešlapů (v čele se závěrečnou "pedofilní" desetiminutovkou "potřebuji uzavřít minulost, tak pojď se mnou na pokoj na jahůdky, lásko má bývalá"; opravdu to nemohlo být třeba o osmnáct let později a nikoli o osm?), které však nemají nic společného s tím, zda se to zrovna drží v (i)racionální vědecké/spirituální rovině, protože v obou z nich je to zajímavé, jakkoli ne vždy i dobře p(r)odané divákovi. (19.01.2015)