Mlhy Avalonu
The Mists of Avalon
Die Nebel von Avalon
Réžia:
Uli EdelScenár:
Gavin ScottKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Lee HoldridgeHrajú:
Anjelica Huston, Julianna Margulies, Joan Allen, Samantha Mathis, Caroline Goodall, Edward Atterton, Michael Vartan, Michael Byrne, Mark Lewis Jones (viac)Obsahy(1)
Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále. Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (94)
Výborná adaptácia objemného fantasy románu M. Z. Bradleyovej. Možno najzaujímavejšie podanie artušovskej legendy, aké kedy bolo natočené, na jednej strane realistické, na druhej strane so zachovaním mystických prvkov, a hlavne osolené ženským pohľadom na vec. Atmosférické, na televízny film skutočne výpravné, s dobrými bojovými scénami a hlavne výbornými hereckými výkonmi v hlavných ženských úlohách. ()
Předchozí znalost knihy je jako obvykle spíš na škodu, protože se divák ošívá a vzteká nad tím, co všechno vynechali a co všechno díky tomu nedává smysl, případně že takhle si postavy nepředstavoval. Když od toho ale odhlédnu a vykašlu se na to, že z původně krásných a okouzlujících Igraine a Gwenhvyfar udělali v prvním případě nevýraznou myš a v druhém cosi připomínající víc selku než královnu, zatímco původně ne až tak krásná Morgaine je kočka k pohledání, tak to je slušný exemplář historické fantasy. Další problém je stárnutí herců - Artuš a spol. vypadají během těch desetiletí v podstatě pořád stejně, ale to je slabé místo většiny filmů, které se odehrávají během delšího časového úseku. Jinak po všech stránkách koukatelný snímek, který se na artušovskou legendu dívá zase z trochu jiné strany a prozrazuje odvěké tajemství, že my ženy jsme odnepaměti intrikánské potvory. A komu se to přesto nelíbí: hele, je snad nějaký jiný film, kde se setkáte s Artušem, Lancelotem a Gueneverou coby součástí švédské trojky? ()
Nejvyšší kněžka Avalonu, Vivian (Anjelica Houston) a stoupenec křesťanství, kouzelník Merlin (Michael Byrne) se spojí, aby zachovali pokračování královského rodu, které by dále podporovalo obě náboženství. Za pomoci intrik a kouzel spojí Igraine (Caroline Goodall) a rytíře Uthera (Mark Lewis Jones), a z jejich spojení vzejde malý chlapec - Artuš. Ten je již od malička předurčen stát se králem Anglie. Ale intriky neustávají - aby byla nadále posílena moc Avalonu, Vivian zajistí, že Arthur stráví noc se svojí sestrou Morgaine - aniž by to o sobě věděli. A jí se narodí Modred, který může být spásou, ale i zhoubou celé Anglie... Legendu o Artušovi mám docela dost rád, ale nejsem do ní natolik zahleděný, že by mi vadilo její "prznění" různými filmovými tvůrci. A tak mi ani moc nevadí televizní zpracování Mlhy Avalonu - právě naopak. Na to, že má film skoro tři hodiny, tak se člověk tak nějak ani nestihne nudit - stále se něco děje, stále je na co koukat. Trochu mi vadila přemíra feminismu, ale o tom to asi mělo být (navíc to hezky napsal tron - ženy ovládajú svet a mužom prenechávajú len toľko rozhodnutí, koľko je potrebných k tomu, aby mali pocit, že sú pánmi planéty). I po herecké stránce film odpovídá svému televiznímu zpracování - i přes pár známých jmen (Anjelica Houston, Joan Allen) nic extra, a navíc dámy úplně zastínily své mužské protějšky (to není stížnost, jen konstatování)... ()
Nečetl jsem knižní předlohu, ale vyprávění s pohledu tradiční čarodějnice a záporné postavy mne zaujalo. Triky, výprava a scénář odpovídají televizní produkci, i herecké výkony ujdou (až na Artuše; kdy už konečně někdo překoná výkon S. Conneryho?). Každopádně největší lahůdkou je pohrávání si s náboženskými symboly a podařené ztvárnění prolínání dvou odlišných kultur. ()
Mýtické motivy se objevují znovu a znovu v nových spojeních, souvislostech, interpretacích. Pokud může být artušovský mýtus interpretován křesťansky, proč by nemohl být interpretován i wicccansky? Mně se to líbilo a vůbec mi to nepřipadlo jako "prznění", to by pak byl przněním každý mýtický příběh. Film se mi líbil, byla v něm hloubka i atmosféra... Jen mohli lépe maskérsky ztvárnit stárnutí postav. ()
Galéria (19)
Fotka © Constantin Film
Reklama