Réžia:
Uli EdelScenár:
Gavin ScottKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Lee HoldridgeHrajú:
Anjelica Huston, Julianna Margulies, Joan Allen, Samantha Mathis, Caroline Goodall, Edward Atterton, Michael Vartan, Michael Byrne, Mark Lewis Jones (viac)Obsahy(1)
Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále. Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (94)
Předchozí znalost knihy je jako obvykle spíš na škodu, protože se divák ošívá a vzteká nad tím, co všechno vynechali a co všechno díky tomu nedává smysl, případně že takhle si postavy nepředstavoval. Když od toho ale odhlédnu a vykašlu se na to, že z původně krásných a okouzlujících Igraine a Gwenhvyfar udělali v prvním případě nevýraznou myš a v druhém cosi připomínající víc selku než královnu, zatímco původně ne až tak krásná Morgaine je kočka k pohledání, tak to je slušný exemplář historické fantasy. Další problém je stárnutí herců - Artuš a spol. vypadají během těch desetiletí v podstatě pořád stejně, ale to je slabé místo většiny filmů, které se odehrávají během delšího časového úseku. Jinak po všech stránkách koukatelný snímek, který se na artušovskou legendu dívá zase z trochu jiné strany a prozrazuje odvěké tajemství, že my ženy jsme odnepaměti intrikánské potvory. A komu se to přesto nelíbí: hele, je snad nějaký jiný film, kde se setkáte s Artušem, Lancelotem a Gueneverou coby součástí švédské trojky? ()
Dvojdielny televízny film podáva artušovskú povesť tentoraz z ženského uhla pohľadu. Príbeh totiž rozpráva Morgana, sestra kráľa Artuša. Pomaly rozvíjaný dej je ťažko porovnať s ostatnými spracovaniami zvestovania o Svätom Grále, pretože každé je úplne iné. Je menej krvavý a temný ako Excalibur, menej magický ako Merlin a komplexnejší ako Prvý rytier. Chýba však podobne ako v ostatných spracovaniach to najdôležitejšie: duchovné posolstvo Grálu. Tvorcovia sa viac zamerali na romantiku, ľsti a intrigy lásky. Nechýbajú ani bojové scény a čary. Snímka je podkreslená magickou hudbou Kanaďanky Loreeny McKennitt. Pre našinca je zaujímavým zistenie, že v záverečných titulkoch si môžeme prečítať mnoho českých mien, pretože film sa natáčal v ČR. ()
Každá legenda má mnoho vyprávění a toto zpracování, které je postaveno na kultu ženství, který kdysi dávno vládlo není vůbec špatné. Na Samothráce se tento kult uctíval snad nejdéle. Originální pojetí a dobře natočený film, podepřený podmanivou hudbou. Jen se obávám, že všechny obřady, rituály i samotný kult bohyně matky zanikly ještě před Artušem, ale kdoví... ()
Kniha Mlhy Avalonu od Marion Zimmer Bradley patří mezi mé vůbec nejoblíbenější knihy, a to zejména díky ženskému pohledu, feministickému pojetí, zobrazení pohanských zvyků, absenci jakýchkoli bojů a vykreslení myšlenek a pocitů ženských postav tak, že jsem jejich jednání byla schopna pochopit. Navíc se zde neobjevuje typické rozdělení postav na ty „zlé“ a „hodné“. Ve filmu se mi toho bohužel nedostalo. Ve filmu je celý ten příběh zmatený, nedokáži se ztotožnit s žádnou postavou (dokonce byly mnohdy zobrazeny jinak než v knize a ani obsazení se mi nelíbí) a přijde mi, že zde dali nevýznamné scény a ty, které mne zaujaly v knize, vypustili. Nicméně film se mi nelíbí asi z toho důvodu, že jsem si dříve přečetla knihu a očekávala jsem něco zcela jiného. ()
4,5 *. Rušili ma iba drobnosti, skôr technické nedostatky a neduhy televíznych spracovaní. Ale tých bolo primálo, aby zatienili originálny a po všetkých ostatných stránkach vynikajúco spracovaný príbeh. Tento film je skutočne ženskejší ako iné filmy, ale v tej najpozitívnejšej podobe... ktorú však pochopia asi tiež iba ženy (a chce to trochu múdrosti a skúsenosti). A prečo sa tu prevažne muži znechutene oháňajú "feministickým" spracovaním? Pretože kto nechápe zložitejšie zákruty ľudskej duše a nestratil aspoň polovicu detských ilúzií, nepochopí ani tento príbeh. ()
Galéria (19)
Fotka © Constantin Film
Reklama