Namyeong-dong 1985
National Security
Réžia:
Ji-yeong JeongScenár:
Ji-yeong JeongHrajú:
Won-sang Park, Kyeong-yeong Lee, Cheon-hee Lee, Bang-woo Dong, Byeong-gil Kwon, Dong-soo Seo, Seong-geun Moon, Ee-seong Kim, Seong-geun Park, In-hyeong Kang (viac)Obsahy(1)
Aktivista Kim Geun-tae byl v roce 1985 před očima své rodiny unesen a dvaadvacet dní mučen. Neblahá kapitola korejské historie se v tomto tísnivém a sugestivně zahraném filmu před očima odvíjí ve vší bolestnosti a vedle otevřeného odhalování brutálních policejních praktik vyzdvihuje též sílu vůle. (MFF Karlovy Vary)
Videá (1)
Recenzie (13)
Národní bezpečnost by šlo docela trefně shrnout spojením "týpek dostává čočku" (přičemž jsem si hned vzpomněl na tento proslulý obrázek). Problémem filmu je, že týpek tu čočku dostává celých 22 dní (nebo spíš 110 minut). Je z toho trochu cítit ta asijská ujetost na násilí, ale film mně osobně přišel na druhou dost autentický (tak, doufám, že se teď do mě opře nějaký zkušený waterboardingsta, či specialista na protržené hráze). 1985 každopádně není tak dávno. (75%) ()
Tohle hodnocení je problém. Na jednu stranu se jedná o závažné téma a vynucená přiznání k nespáchaným politickým zločinům prostřednictvím mučení by měla být veřejnosti připomínána pravidelně, aby se zvedl dostatek iniciativy k jejich vymýcení a důsledné likvidace, kdekoliv na světě se dějí. Dále je tu psychologická rovina, která předvádí předělání vzpurného člověka, chovajícího víru v zákony a lidská práva, na zdeptanou trosku, která ve finále podepíše vše, co se jí předloží - i to je určitým způsobem působivé. Sice odstrašující, ale působivé. Ale pak je tu ta příšerná repetitivní nuda, která se objevuje právě ve chvílích, kdy by měl snímek vyeskalovat a rozdrásat divákovy nervy - během mučení samotného. Film selhává v jakémkoliv pokusu vtáhnout diváka do děje a od začátku do konce nedává naprosto žádnou motivaci, proč by mu mělo na Kimovi záležet, kromě toho, že mu ubližuje banda blbečků. Proto je hodnocení problém. Chtěl jsem dát 3, kvůli zvolenému tématu a kvůli démonizaci Oh my darling Clementine, která byla výborná, ale nakonec dvě. Co se imerze týče, byl by to odpad. ()
Spočiatku som si myslel, že to bude rutina. Bolo mi síce jasné, že sa budú metódy mučenia počas vypočúvania stupňovať, no od kedy sa obrazne povedané na scéne objavil "Mengele", normálne mi obracalo palce na nohách. Do toho ten jeho profesionálny, chladný prístup k práci, premiešaný absurdným postojom ostatných zúčastnených, no, skutočne prazvláštnu atmosféru mal tento film. Napriek tomu, že je ale herecky nadštandardne zvládnutý, samotný príbeh sa vzhľadom k tomu, že sa takmer celý odohráva v jednej, dvoch miestnostiach, nevyhol nastolenej dejovej rutyne. O to však v tomto prípade nešlo. Nezlomná vôľa "vs" nezmyselné praktiky, ktoré z 90% vedú iba k tomu, čo človek chce počuť ... o to tu išlo. ()
Jednomu by se mohlo zdát po přečtení obsahu filmu nebo některých zdejších komentářů, že nás čeká variace na japonský morčátko http://www.csfd.cz/film/179799-za-ginipiggu-akuma-no-jikken/. Chyba odhadu. V podstatě jde o dvojí a ani jedno není užívání si explicitnosti mučení. Korejci se filmem vypořádávají s vošklivým strašákem v ne moc staré skříni, informační hodnota cenná především pro mladý, kterým bych tímto filmem klidně vykládal naše padesátý léta. Korejská historie je zásadní především pro samotný Korejce. Druhá, zajímavější rovina je ve sledování skupiny trýznitelů, vztahů mezi nimi (a vězněm), vývojem. V místnosti, kde se odehrává brutální mučení, v podstatě souběžně můžeme sledovat obyčejný pracovní prostředí podobný kdejakýmu předrevolučnímu závodu se zaměstnanci, co s nevolí hákujou svoje dvanáctky a řeší problémy s buchtama a alkoholem. Jo a to, že někomu teče z koulí krev, ještě neznamená, že je nemá. ()
Je to mierne nadpriemerná thrillerovo ladená dráma. Má pomerne dobrý príbeh o aktivistovi pre demokraciu, ktorý je počas prísneho režimu unesený tajnou službou a v jej zariadení podrobený dlhému a krutému mučeniu, aby sa priznal k spolupráci s komunistami. Spracovanie nie je zlé, ale nie som s ním až tak moc spokojný. Táto téma je nepochybne veľmi vážna, dokonca aj pomerne čerstvá, pričom niečo podobné sa deje stále, ale toto prevedenie mi až tak dobre nesadlo. Pri podobnej zápletke by som ocenil, keby veľký priestor malo vykreslenie samotnej politickej situácie a rovnako hlavný hrdina by mal byť dostatočne predstavený, aby sa dal k nemu vytvoriť lepší vzťah, ale tvorcovia si v tomto prípade vybrali iný a podľa mňa nie práve ideálny spôsob. Dej je až príliš jednotvárny, jednoducho len väčšinu času skupina vyššie a nižšie postavených členov tajne služby vypočúva a mučí človeka rozmanitými spôsobmi, aby ho zlomila a odohráva sa to snáď len v dvoch miestnostiach, takže je to dosť stereotypné, ale aspoň je to dostatočne kvalitne zvládnuté a hlavne skupina vyšetrovateľov je zložená z celkom zaujímavých postáv, pričom ma zaujal ten ich neosobne pracovný a občas aj celkom priateľský prístup, takže aj na toto sa dá bez problémov pozerať. Neskôr sa síce dej trochu posunie, ale aj tak to film výraznejšie nezlepší a tak tú mierne nadpriemernú úroveň si to udrží prakticky až do konca. Inak celkom ma aj prekvapilo, že samotné mučenie tu pôsobí až prekvapivo surovo, samozrejme sa to nemôže porovnávať so samoúčelnými hororomi, ale aj tak je ho tu plno, je rozmanité a skutočné obete si toho nepochybne museli vytrpieť viac než dosť. Herecké obsadenie nie je zlé, jedine hlavný hrdina mi nepríde moc výrazný, ale ako som spomínal, vedľajšie postavy mi sadli a poteší hlavne charizmatický Lee Kyoung-Young, ktorý nemôže chýbať v žiadnom podobnom filme. Réžia a technická stránka sú na tom veľmi dobre, toto je viditeľne kvalitne zvládnuté po všetkých stránkach. Takže skutočne škoda toho jednotvárneho scenára, kvôli čomu si to už znovu pravdepodobne nepozriem, ale svoje kvality to rozhodne má a navyše som sa nenudil, takže nemám dôvod byť zbytočne kritický, len to mohlo byť aj podstatne lepšie. 56% ()
Reklama