Namyeong-dong 1985
National Security
Réžia:
Ji-yeong JeongScenár:
Ji-yeong JeongHrajú:
Won-sang Park, Kyeong-yeong Lee, Cheon-hee Lee, Bang-woo Dong, Byeong-gil Kwon, Dong-soo Seo, Seong-geun Moon, Ee-seong Kim, Seong-geun Park, In-hyeong Kang (viac)Obsahy(1)
Aktivista Kim Geun-tae byl v roce 1985 před očima své rodiny unesen a dvaadvacet dní mučen. Neblahá kapitola korejské historie se v tomto tísnivém a sugestivně zahraném filmu před očima odvíjí ve vší bolestnosti a vedle otevřeného odhalování brutálních policejních praktik vyzdvihuje též sílu vůle. (MFF Karlovy Vary)
Videá (1)
Recenzie (13)
Jednomu by se mohlo zdát po přečtení obsahu filmu nebo některých zdejších komentářů, že nás čeká variace na japonský morčátko http://www.csfd.cz/film/179799-za-ginipiggu-akuma-no-jikken/. Chyba odhadu. V podstatě jde o dvojí a ani jedno není užívání si explicitnosti mučení. Korejci se filmem vypořádávají s vošklivým strašákem v ne moc staré skříni, informační hodnota cenná především pro mladý, kterým bych tímto filmem klidně vykládal naše padesátý léta. Korejská historie je zásadní především pro samotný Korejce. Druhá, zajímavější rovina je ve sledování skupiny trýznitelů, vztahů mezi nimi (a vězněm), vývojem. V místnosti, kde se odehrává brutální mučení, v podstatě souběžně můžeme sledovat obyčejný pracovní prostředí podobný kdejakýmu předrevolučnímu závodu se zaměstnanci, co s nevolí hákujou svoje dvanáctky a řeší problémy s buchtama a alkoholem. Jo a to, že někomu teče z koulí krev, ještě neznamená, že je nemá. ()
Postavy v tomto politickém filmu o mučení působí bohužel dosti karikaturním dojmem - buď jde o jasné klaďasy (hlavní hrdina), jasné zloduchy (Funebrák a další šéfové) nebo o komické postavičky (stále usínající strážce tlusťoch, jiný strážce, co má permanentní potíže s holkou atd.). S absencí hlubší psychologie postav tak bohužel bere věrohodnost děje za své. To vše prolnuto s kýčovitými snovými výjevy z hrdinovy idylické minulosti a neustálou slzopudnou hudbou, která podkresluje i scény fyzického násilí, dává v kontrastu vzpomenout na zdařilejší filmy s obdobným tématem - včetně Costa-Gavrasova Doznání. ()
Národní bezpečnost by šlo docela trefně shrnout spojením "týpek dostává čočku" (přičemž jsem si hned vzpomněl na tento proslulý obrázek). Problémem filmu je, že týpek tu čočku dostává celých 22 dní (nebo spíš 110 minut). Je z toho trochu cítit ta asijská ujetost na násilí, ale film mně osobně přišel na druhou dost autentický (tak, doufám, že se teď do mě opře nějaký zkušený waterboardingsta, či specialista na protržené hráze). 1985 každopádně není tak dávno. (75%) ()
Brilantně zrežírované drama. Odehrává se sice výhradně mezi dvěma místnostmi, přesto je ale každá další sugestivní scéna mučení díky Jeongově režijnímu umu naprosto pohlcující. Vězeňská dramata s důrazem na utrpení vězňů obvykle ztrácejí dech po první hodině, Národní bezpečnost ale díky (některým) komickým vedlejších charakterům a snovým sekvencím drží trumfy v rukávu po celou dobu. A to jsem ani nezmínil to upřímně poselství. 90% (KVIFF 2013) ()
V podstatě se můžu podepsat pod to co napsal Vilg. Problémem tohoto filmy je jeho ubíjející monotematičnost a kdyby tvůrci zkrátili mučení na polovinu a více se soustředili na minulost hlavní postavy, rodinu, případně pozadí popisované vojenské diktatury jistě by se to pozitivně podepsalo na zábavnosti filmu. ()
Reklama