Namyeong-dong 1985
National Security
Réžia:
Ji-yeong JeongScenár:
Ji-yeong JeongHrajú:
Won-sang Park, Kyeong-yeong Lee, Cheon-hee Lee, Bang-woo Dong, Byeong-gil Kwon, Dong-soo Seo, Seong-geun Moon, Ee-seong Kim, Seong-geun Park, In-hyeong Kang (viac)Obsahy(1)
Aktivista Kim Geun-tae byl v roce 1985 před očima své rodiny unesen a dvaadvacet dní mučen. Neblahá kapitola korejské historie se v tomto tísnivém a sugestivně zahraném filmu před očima odvíjí ve vší bolestnosti a vedle otevřeného odhalování brutálních policejních praktik vyzdvihuje též sílu vůle. (MFF Karlovy Vary)
Videá (1)
Recenzie (13)
Jednomu by se mohlo zdát po přečtení obsahu filmu nebo některých zdejších komentářů, že nás čeká variace na japonský morčátko http://www.csfd.cz/film/179799-za-ginipiggu-akuma-no-jikken/. Chyba odhadu. V podstatě jde o dvojí a ani jedno není užívání si explicitnosti mučení. Korejci se filmem vypořádávají s vošklivým strašákem v ne moc staré skříni, informační hodnota cenná především pro mladý, kterým bych tímto filmem klidně vykládal naše padesátý léta. Korejská historie je zásadní především pro samotný Korejce. Druhá, zajímavější rovina je ve sledování skupiny trýznitelů, vztahů mezi nimi (a vězněm), vývojem. V místnosti, kde se odehrává brutální mučení, v podstatě souběžně můžeme sledovat obyčejný pracovní prostředí podobný kdejakýmu předrevolučnímu závodu se zaměstnanci, co s nevolí hákujou svoje dvanáctky a řeší problémy s buchtama a alkoholem. Jo a to, že někomu teče z koulí krev, ještě neznamená, že je nemá. ()
Tohle hodnocení je problém. Na jednu stranu se jedná o závažné téma a vynucená přiznání k nespáchaným politickým zločinům prostřednictvím mučení by měla být veřejnosti připomínána pravidelně, aby se zvedl dostatek iniciativy k jejich vymýcení a důsledné likvidace, kdekoliv na světě se dějí. Dále je tu psychologická rovina, která předvádí předělání vzpurného člověka, chovajícího víru v zákony a lidská práva, na zdeptanou trosku, která ve finále podepíše vše, co se jí předloží - i to je určitým způsobem působivé. Sice odstrašující, ale působivé. Ale pak je tu ta příšerná repetitivní nuda, která se objevuje právě ve chvílích, kdy by měl snímek vyeskalovat a rozdrásat divákovy nervy - během mučení samotného. Film selhává v jakémkoliv pokusu vtáhnout diváka do děje a od začátku do konce nedává naprosto žádnou motivaci, proč by mu mělo na Kimovi záležet, kromě toho, že mu ubližuje banda blbečků. Proto je hodnocení problém. Chtěl jsem dát 3, kvůli zvolenému tématu a kvůli démonizaci Oh my darling Clementine, která byla výborná, ale nakonec dvě. Co se imerze týče, byl by to odpad. ()
V podstatě se můžu podepsat pod to co napsal Vilg. Problémem tohoto filmy je jeho ubíjející monotematičnost a kdyby tvůrci zkrátili mučení na polovinu a více se soustředili na minulost hlavní postavy, rodinu, případně pozadí popisované vojenské diktatury jistě by se to pozitivně podepsalo na zábavnosti filmu. ()
Nejvíc mě vyděsilo, že tohle, co u nás dělali komunisti v padesátých letech, se v Jižní Korei odehrávalo v roce 1985 a jen o tři roky později tam proběhly 24. Letní olympijské hry. Ať mi nikdo neříká, že vedení tehdejší junty nebylo nijak spjato s následující vládou a nebylo napojeno na už tehdy velké firmy jako například SAMSUNG. Myslím si dokonce, že bývalí diktátoři nebo jejich spolupracovníci či rodinní příslušníck jsou dodnes ve vedení těchto firem. Jenže geopolitická mapa světa říká, že Jižní Korea je strategické místo, navíc na severu velký Kim, takže USA nad lecčíms zamhouřily oči. ()
Národní bezpečnost by šlo docela trefně shrnout spojením "týpek dostává čočku" (přičemž jsem si hned vzpomněl na tento proslulý obrázek). Problémem filmu je, že týpek tu čočku dostává celých 22 dní (nebo spíš 110 minut). Je z toho trochu cítit ta asijská ujetost na násilí, ale film mně osobně přišel na druhou dost autentický (tak, doufám, že se teď do mě opře nějaký zkušený waterboardingsta, či specialista na protržené hráze). 1985 každopádně není tak dávno. (75%) ()
Reklama