Omar

Začíná to jako romantika mezi zdí dvou nerozlučných táborů a končí to jako dost brutální odpověď na to, co člověku válka na území Palestiny přináší. Zahrnuje totální syrovost a brutalitu, bez které se žádný takový dramatický příběh neobejde. Pro mě osobně šok, na který budu hodně dlouho myslet. Hlavně na ten závěr. (22.09.2014)

Musím přiznat, že od Ráje hned teď se režisér Hany Abu-Assad posunul o poznání dál a jeho drama snese i ta nejpřesnější měřítka a srovnání se zahraničními vzory. Navíc je zřejmé, že je odkojený evropskou kinematografií a tamnímu publiku také přizpůsobuje tempo a styl svého vyprávění. Výrazně oceňuji pocit autenticity. Hany Abu-Assad v Palestině vyrůstal a umí přesvědčivě a poutavě vykreslit tamní reálie. Po herecké stránce rovněž nenacházím slabiny, které by stály za zmínku. Snad jen poznamenám - Omar je politické drama, které má (nezbytně) i propagandistický rozměr. Palestina má tu smůlu, že se o ni přou dvě etnika, a tudíž existují dva radikálně odlišné výklady její moderní historie. Divák s tím, že snímek po svém bojuje za prosazení "palestinské věci", musí počítat a brát Omarův příběh s určitou rezervou a vědomím, že problém je (mnohem) složitější. Kdyby se Palestinci, kteří jsou momentálně mocensky v nevýhodě, ocitli v roli hegemona, nedělal bych si o osudu židovské populace ani nejmenší iluze. Celkový dojem: 80 %. (22.09.2017)

Hlboko podnetná štúdia do krajiny/nekrajiny, v ktorej to krvavo vrie snáď aj po zapálení zápalky. Dej má navyše odvážne charakterové rysy, preniká do súkromia a mení ideové stanovy partie, ktorá sa nezrádza, ale čo, ak niet inej možnosti?! Omar je svojim spôsobom obeťou celej a nekončiacej situácie, z ktorej niet úniku. Sám som si kládol otázky, ako by som konal, alebo čo i len rozoznal ospravedlniteľné pred tým či oným. Precízny záberový komponent, ktorý je dĺžkou stavaný k romanticko-dramatickej súčasti sa možno vylučuje s tým kriminálno-napínavým, avšak dôsledky a samotné domino rozhodnutí sa bez nich neobíde. Uvidíme teda, či bude Blízky východ časom baštou prvej ligy filmového smerovania. Vypätý stav, ktorý tam prebieha, tomu prihráva a rovnako ak nie viac, ničí tamojším ľuďom chuť čo i len dôstojne existovať. (28.08.2015)

Síce dosť oneskorene, ale predsa len sa ku mne dostala aj posledná tohtoročná „Oscarovka“ (teda v tomto prípade len nominant). S palestínskou filmografiou má v našich končinách skúsenosti asi len málokto (ak vôbec niekto) a preto ma príjemne prekvapilo, že po technickej stránke nie je Omarovi čo vytknúť. Má výborné herecké výkony (hlavne Adam Bakri v ústrednej roli Omara), ale hlavne profesionálnu kameru, nasvietenie scén, ozvučenie a pod. Rozhodne má v tomto prípade navrch oproti slovenskej filmografii, ktorá ešte stále aj v roku 2014 vyzerá v mnohých prípadoch ako televízna inscenačná tvorba. A to je už skutočne čo povedať, keď nás v tomto tromfne aj Palestína. Avšak k samotného filmu. Ten ponúka zaujímavý pohľad na život ľudí v okupovanej Palestíne predelenej vysokým múrom. Má niekoľko adrenalínových naháňačiek medzi polorozpadnutými obydliami s roztrasenou kamerou v štýle „Bournoviek“, avšak nedostatkom je pomerne nekonzistentný dej, ktorému sa nedarí dostatočne zdôvodniť motiváciu postáv a vykresliť osudový ľúbostný trojuholník v jeho druhej polovici. Okrem hlavnej postavy v podobe Omara si divák k vedľajším postavám nevytvorí žiaden výraznejší vzťah a v druhej polovici tým trpí celý film, pretože dej nedokáže udržať pozornosť. Priznám sa, že v závere mi už bolo úplne jedno ako to celé s kýmkoľvek dopadne. Dochádza tak aj k nevyrovnanému tempu celého snímku, ktoré sa po svižnom začiatku hlavne v spomínanej druhej polovici až nepríjemne vlečie. Príbeh lásky dvoch mladých ľudí nefunguje a politická línia vyšumí dostratena. Stále sa však jedná o zaujímavý film, ktorému sa podarilo autenticky zachytiť prostredie Palestíny. Má niekoľko výborných scén Omara utekajúceho pred políciou alebo aj scénu mučenia, uveriteľné herecký výkony, nezvyčajné avšak pútavé lokality, aj dobrú hudbu, ale z napínavo pôsobiaceho thrilleru sa postupne mení na vážnu drámu s romantickým trojuholníkom, čo zákonite síce nemusí znamenať, že toto spojenie žánrov nemôže fungovať, ale tá romanca nemá dostatočnú silu a je viac menej nezáživná. Vo výsledku tak síce dobre spracovaný, ale ničím objavný film, ktorý mal vzhľadom k jemne kontroverznej téme z Palestíny oveľa väčší potenciál zasiahnuť diváka. Nevyužil ho však v plnej miere a namiesto toho sa v druhej polovici až zbytočne dlho motá okolo frázovitej romantickej zápletky s vedľajšími postavami (priateľka, kamarát), ktoré pre diváka ani nie sú dostatočne zaujímavé. Škoda, od tohto som čakal niečo viac ako síce zaujímavú (vzhľadom na krajinu vzniku), ale len obyčajnú jednohubku. CELKOVO: 3* (6/10) (20.06.2014)

,,POKUD CHCEŠ OSVOBODIT NAŠI ZEMI, JE TU CENA, KTEROU MUSÍŠ ZAPLATIT. NESTĚŽUJ SI, NEBREČ. JE TO VOLBA, O KTERÉ SI VĚDĚL....“ /// Tak rozhodně nečekejte sladkou Love Story! Jen film vo tom, že při boji za svobodu si vobčas musíte vybrat mezi životem a zradou. Ještě taky, že se můžete pokusit zahrávat si s Mossadem. A že hovno při tom všem záleží na tom, jestli jste zrovna zamilovanej. Další zajímavej pohled za ,,druhej“ břeh Jordánu. Tentokrát Hany Abu-Assad neřeší mučedníky, ale jen tak mimochodem mezi bojovníky za svobodu vrhne ženskou ,,návnadu“. A jelikož tyhle končiny moc romantice nepřejou… no Alláh by čuměl! Dobrej příběh, nevokoukaný prostředí, celkem překvapivej námět a ten konec… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chci se naučit střílet, abych mohla osvobodit přítele. 2.) Tak tenhle mě vždycky dostane: Jdou muži za mudrcem a ptají se: "Pokud osvobodíme Jeruzalém, můžeme si dělat s ženami nepřátel co chceme?" A on odpoví: "Jestliže osvobodíte Jeruzalém, můžete si dělat co chcete i se mnou!" 3.) Thx za titule ,,eMPiko“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (08.07.2014)