Réžia:
Hany Abu-AssadKamera:
Antoine HéberléHudba:
Jina SumediHrajú:
Kais Nashif, Ali Suliman, Amer Hlehel, Hiam Abbass, Lubna Azabal, Ashraf Barhom, Olivier MeidingerVOD (1)
Obsahy(1)
Snímek palestinského filmaře působícího v Nizozemsku přináší alespoň zčásti odpověď na palčivou otázku, kdo jsou sebevražední atentátníci a jaké mají motivy. Kamarádi z dětství Said a Khaled žijí v Nábulusu a pracují v autodílně. Jednoho večera jim oznámí, že byli vybráni jako mučedníci k provedení atentátu v Tel Avivu. Mladíci úkol přijmou jako samozřejmost. Stráví poslední noc s rodinami, které se nesmějí nic dovědět. Ráno podstoupí ve štábu příslušné rituály a dostanou se přes drátěný plot na izraelské území. Akce se však nečekaně zhatí a oni mají ještě čas zvažovat svůj úkol. Důležitou roli v tom hraje dívka Suha, která dlouho žila v cizině a která tvrdí, že existují i jiné cesty k řešení obtížné situace Palestinců, než jsou vraždy nevinných lidí. Drama se odehrává v průběhu necelých dvou dnů a tvůrce je za obtížných podmínek natáčel na autentických místech. Filmaři se snaží o objektivitu i o jednoduchý realismus. O to zřetelněji vystupuje na povrch tragické dilema rozdělené země i lidí. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (2)
Recenzie (121)
Líbilo se mi to. O izraelsko-palestinském konfliktu moc nevím (resp. vím jen verze z mainstreamových médií) a tento film mi ho trochu objasnil. Hlavně tedy z druhé, palestinské strany. Musí být hrozné žít celý život na okupovaném území a od toho se odvíjí i zoufalství obyvatel. Na to pak navazuje snadná manipulace s nimi ze strany palestinských "vůdců", o kterých si po shlédnutí filmu nemyslím nic dobrého. ()
Tak jako je je rozpolcená Palestina i názory na celý arabsko-židovský konflikt, je rozpolcený tento film. Nemůže se rozhodnout, jestli chce být sondou do mysli atentátníka nebo politickým komentářem, ani zda chce vyjadřovat nějaké postoje či být v rámci možností nestranný. Nerozhodnost jej nakonec táhne k nežádoucímu zjednodušování celé problematiky a nepříjemnému 'ideologickému vyvažování'. Jako meditace nad cenou života a atentátnickým smýšlením úplně selhavá (zlatá Sivanova Teroristka!) a k tomu jeho příběh často postrádá logiku (hlavně v organizaci onoho atentátu). Filmařské zpracování (pěkná kamera, omezení hudby jen na diegetickou) je slušné, myšlenkově ovšem tenhle "kamikaze" vybuche naprázdno, aniž by trefil cíl. ()
Pre mňa mimoriadne silná téma, ktorá ma už dlhšiu dobu zaujíma. Film ukazuje, že samovražední atentátnici sú vlastne obyčajní ľudia ktorí riešia kde sa viac "oplatí kúpiť" filter na vodu. V rozhodujúcom momente sú však ochotní obetovať vlastný život za niečo čomu veria(otázkou je z koľkých percent je to ich vlastný názor a z koľkých percent je to preduktom vymývania mozgov). Prečo je tomu tak? Je to pre v súčasnoti mimoriadne agresívne vykladanie Koránu a jeho zneužitie(podobne ako bola kedysi zneuzitá Biblia), je to preto, že arabské štáty potrebujú "nepriateľa" na ktorom budujú svoje politické fungovanie(podobne existoval u nás za socializmu "vnútorný nepriateľ"). Na tieto otázky film odpoveď neprináša, snaží sa skôr o opis situácie ako jej hodnotenie či riešenie(otázkou je či vôbec nejaké riešenie pre blízky východ existuje). Film podáva pohľad na vec iba zo strany palestínčanov, avšak predkladá 2 protichodné stanoviská na riešenie konfliktu- mierovové(a treba si uvedomiť že väčšina palestínčanov aj izraelcov sú už z konfliktu unavení a chceli by mier) aj radikálne riešenie. Za možnosť vidieť ako približne prebieha život v tejto oblasti sveta, za pekný vizuál a výborné herecké výkony hlavnej trojice- dobrých 8/10. ()
Ráj hned teď je výsostně politický film, kde umělecká forma pokulhává za společenským sdělením, tzn. za vylíčení situace v okupovaných oblastech západního břehu Jordánu z pohledu palestinské strany. A řekl bych, že i hodnocení diváků bude v tomhle případě hodně kopírovat jejich politické postoje k Palestině a Izraeli. Ono by stálo za to porovnat palestinský problém s tím irským, protože i Palestinci mohli mít v minulosti vlastní stát nepoměrně větší, než jsou dnešní okupovaná území, a vlastní blbostí, nacionalistickým radikalismem a systematickým selháváním svých elit přišli o strašně moc, což se pochopitelně do tohohle filmu nevešlo. Irové po několika porážkách zvolili cestu bolestného kompromisu a dlouhodobého rozdělení země, aby se mohli radovat ze státní existence a samostatného vývoje. Ještě nedávno byla reálná možnost vzniku samostatné Palestiny, která sice nedosahovala té rozlohy, kterou si Palestinci a jejich předáci představovali, ale byla solidním základem pro další rozvoj. Ostatně my bychom mohli mít pro izraelský - uznávám, že docela vychcaný a rozhodně ne altruistický - postoj pochopení, když jsme využili historického omylu německé menšiny ve 30. letech a hezky jsme se jich nadobro zbavili. Že to je praktické a užitečné, nepochybuji, obávám se ale, že to není moc košer. Celkový dojem: 60 %. ()
Paradise now sa dosť pomaly a televízne rozbieha, zopár hercov, zopár interiérov a jasná zápletka. Lenže keď sa kamera vydá do ulíc medzi ľudí, ako keby aj film chytil dych. Postavy začnú o svojom údele pochybovať, začne sa vo veľkom jazdiť autom a bohužiaľ sa začne aj polopatisticky filozofovať. Sayidova priateľka je tu preto, aby svojimi ústami vyjadrovala názory režiséra a true liesovská spoveď je vyjadrením jeho pohŕdavého postoja k manipulátorom, ktorí by svoj život za svoj cieľ neboli schopní obetovať (Cameronova voľba pri zahraničných oscaroch bola asi jasná :)). Ešte sa mi z technického hľadiska páčilo, že Assad pri toľkých dialógoch v autách používal viacero kamier, čo bolo asi dosť prácne. Pri tak nízkorozpočtovom filme to oceňujem. ()
Galéria (13)
Fotka © Warner Independent Pictures
Zaujímavosti (2)
- Českou stopou ve filmu je vůz Škoda, který se objevuje v 53. minutě. (Rugero)
- Jedná se o první palestinský film nominovaný na Oscara. (ČSFD)
Reklama