Exodus: Bohovia a králi

Rozhodně lepší než Aranofoskiho Noe, ale přece jen z toho mohl Ridley vytřískat více. Exodus je epická a vizuálně strhující senzace, která je poměrně prázdná, chladná, bez emocí a s přepísklou stopáží, toť mi zde mírně vadilo k plnohodnotnému zážitku. Hodinu a půl se vlastně nepřihodí nic zajímavého krom putování Mojžíše po světě, tohle by se dalo rozhodně zkrátit a naopak se věnovat více Egyptským ranám, které skončí poměrně rychle, ale k nim nelze být žádná výtka jsou perfektně natočené, strhující a dech beroucí. Při závěrečné Tsunami vám doslova spadne "držka", nic lepšího jsem nikdy neviděl. Obdivuhodné jak jde technologie kupředu, škoda, že tempo nedostalo větší přišlápnutí na plyn, to bych se možná i rozplynul. Must see on big screen!! 75% (31.12.2014)

Bale je herec, který mi ve většině filmů sedí a Exodus není žádný výjimka. Netvrdím, že vše je dokonalé a jak má být, ale vizuální stránka a zpracování doby se povedlo. Čekal jsem trochu něco jiného, více soubojů, nějakou tu válku, ale převážně vše vyřeší bůh a díky vizuálním orgiím s tím nemám velký problém. Exodus je typ filmu, kterých je za rok jen hrstka, takže takovýchto skvostů si vážím a jsem rád za každé dílo .. 7/10 = 73% (12.03.2015)

Tak jsem zase o fous chytřejší. Starozákonní Bůh není žádný velebný stařec, ale rozmazlený, arogantní hajzlík, který místo aby lupou upaloval mravence, má naneštěstí schopnost hromadně vraždit děti, vyvolávat hladomory a jiné mory o kobylkách nemluvě. A zblblý Moše mu to žere. Do Klokánku s tebou, ty parchante! (10.03.2015)

Přechod přes Rákosové moře či deset ran egyptských nejspíš nikdy předtím nebylo zfilmováno působivěji. Na druhou stranu jsem ale poněkud rozpačitý ze způsobu, jakým se Mojžíš (a i s ním i film) staví k Bohu. Zatímco židovská tradice si na Mojžíšovi cení zejména jeho poslušnosti a oddanosti Božím příkazům, Ridleyho snímek Mojžíšovu víru problematizuje a dokonce otevřeně zpochybňuje etičnost Božího jednání (jsem dost zvědav, jak by si tvůrci poradili s masakry, které během putování pouští páchal sám Mojžíš na Boží rozkaz). Bůh se navíc Mojžíšovi zjevuje v podobě malého dítěte - čemuž docela odpovídá i jeho smýšlení - a je nám stále naznačováno, že možná existuje jen a pouze v prorokově hlavě. Toto podrývání náboženské mýtu ale nakonec zůstane jen na povrchu, neboť v závěru Mojžíš stejně trumfuje a jeho víra se ukazuje jako dobrá věc. Co konkrétního na ní vlastně má být dobrého, ovšem řečeno není. Váhavé čtyři hvězdičky. (26.12.2014)

První milou věcí je Ridleyho vzpomínka na mladšího bratra Tonyho, druhou je vizuální velkolepost (místy opravdu mravenčí práce), třetí (samozřejmě ne úplně důležitou) pohled na Španělku Maríi Valverde, na kterou si už sedmasedmdesátiletý Scott vzpomněl, protože hrála v psychologických Trhlinách jeho dcery Jordan. Tvary, barvy, kulisy, hromadné scény – začíná to skvostně. Jakmile však začne scénář víc poodkrývat své slabiny, jde to z kopce. Přál bych si film osudovější, dynamičtější a hlavně víc myslící na diváka. Chyběly emoce, chyběly jiskřivější dialogy. Všichni si matně vybavujeme onen příběh, ve kterém Mojžíš vystupuje jako spasitel hebrejského lidu, který osvobodil z otroctví a dovedl do zaslíbené země. Než to udělal, jsme svědky deseti ran egyptských, kterými je postižená dosud kvetoucí země, určitě si vzpomeneme i na rozestoupení se moře, které židy „pustí“ dál, ale egyptské vojsko spláchne. Aneb jak je to sepsané ve Starém zákoně. Zmiňované biblické rány jsou svou stylizací skvostné. Ropuchy, nálet sarančat, děsivý mrak komárů a much nebo obří aligátoři. Pod všemi těmi detaily, dokonalými exteriéry a obrovskými kulisami je ovšem překvapivá hlušina, která místy i nudí. Postavy jsou ploché, s těmi vedlejšími se pracovalo velmi málo. John Turturro nebo Ben Kingsley jsou na plátně jen pár minut, účast Sigourney Weaver moc nechápu. Christian Bale se snaží, co mu síly stačí, jeho hlavní sok Joel Edgerton zdaleka nenechá vzpomenout na Phoenixova zbabělého zmetka Commoda z Gladiátora, který si svou ďábelskost vyloženě užíval. Ridley Scott odškrtával své nápady, události vršil na sebe a moc nad nimi dál nepřemýšlel. Je vedlejší, zda popuzuje zatuchlé historiky. Jeho další chlapácký příběh podle mého není tak dospělým kusem jako Gladiátor nebo Království nebeské a už vůbec ne vtipný (myšleno dobře) jako Robin Hood. 65% (26.12.2014)