Škatuliaci

Tým najväčším pozitívom celej tejto rozprávky je samozrejme originalita celého konceptu podzemného mesta škatulákov a vzájomnej prepojenosti s nadzemným mestom ľudí. Ale inak ako po dejovej, tak aj vizuálnej stránke to nebolo žiaľ nič ohromujúce a tá temná nevšedná atmosféra pre mňa tiež nepôsobila zrovna vábivo. Prvá polovica ma teda nebavila takmer vôbec, o niečo lepšia bola druhá polka, najmä časť kde sa Eggs snažil splynúť s davom na tom plese. Ale v konečnom dôsledku som od toho čakal rozhodne viac, obzvlášť keď to bolo kade tade prezentované ako jeden z top animákov roku 2014. (28.12.2014)

Je mi velice líto. Takové práce to muselo dát a přitom taková blbost. Po báječné Koralíně přišel už pouze standardní ParaNorman a nyní portfolio doplňují už značně vypšouklí Boxtrolls, kteří nejsou ani hezcí, ani ničím zajímaví, jen přeplácaní, rádoby fantaskní, nezajímaví a nudní. Laika umí stopmotion, ale bohužel ty příběhy film od filmu více pokulhávají, tenhle mě zcela míjel a nebyl ani dětský ani nijak zajímavě hororový, prostě jen... byl. A nudil. ~ Paradoxně byla nejlepší potitulková část s rozhovorem dvou panďuláků a živou ukázkou, kterak animátor kmitá, aby těch pár desítek vteřin nechal postavičky ožít. A přinejmenším tehdy, ne-li už mnohem dříve, si právě uvědomíte, že takové práce to muselo dát a přitom to byla taková blbost. Smutné. ~~~ Na podobné (takřka stejné) téma sblížení se dvou navzájem nenáviděných světů doporučuji příběhem i vyzněním mnohem, MNOHEM příjemnější a lepší francouzský kreslený příběh O myšce a medvědovi: Ernest et Célestine. (26.12.2014)

Glum neumřel v Hoře Osudu, ale našel si kamarády a ve městě Sýrečkov nadále pátrá po svém Milášškovi... Borcům z Laika Films hrozně fandím, už jen kvůli tomu, že převedli do filmového světa Gaimanovu Koralínu, sic napodruhé jim to s Para-Normanem tak úplně nevyšlo, ale The Boxtrolls je vrací zpátky do sedla, takhle roztomilé držtičky už tu dlouho nebyly. Příběh možná až moc jednoduchý, ale zároveň trefně temný, se skvěle, ehm, výbušným finále. A další plus za audiovizuální stránku, a tím nemyslím jen klasicky výborný soundtrack, ale hlavně dabing- Simon Pegg, Nick Frost nebo ajťák Richard "Moss" Ayoade. Škatuláci (btw po delší době pochvala českému distributorovi za český název) nezklamali, tudíž už teď se těším, s čím dalším přijde Laika příště. (24.01.2015)

Spousta lidí namítne, proč má mít pohádka pro malé děti tak ošklivé vizuálno, jako mají Škatuláci. Vždyť dětem se mnohem víc líbí postavičky, jako je Zvonilka a když je to namalované, tak nějak hezky a vesele... . Chyba lávky. Je to vnucování vkusu ze stejného ranku, jako když maminky kupují holčičkám růžové šatičky, nebo když tatínci, vyděšení, že si jejich synci chtějí hrát s panenkami, nakoupí klukům plastové roboty a auta... . Když jsem odcházel z kina, vnímal jsem rozporuplné reakce rodičů, kteří se opatrně ptali dětiček, jestli se jim to líbilo. Většina z nich dostala odpověď, které se podivili, ale stejně jako tatínkovi Winnie, který nikdy neposlouchal co říká, ani jim nepřipadalo důležité, se tím zabývat. Dospělí totiž většinou nemají potřebu/odvahu/nápad aspoň nakouknout za hranici, která dělí ten jejich svět, od světa dětí. A tak zatímco řeší ošklivou animaci a hnusné scény, děti vidí nenakašírovaný příběh, kterému moc dobře rozumí a ty větší, dost možná pokývou hlavou a ve scénách, které jejich rodičům připadají absurdní a přehnané, zcela jasně identifikují chování tuhle tatínka, tuhle sousedky... . Možná to tam není...ale já si ve Škatulácích našel mnohem víc, než jednoduchý příběh pro děti a myslím, že tomu pomohla i ta "Fimfárovská hnusoanimace". Srovnání s Mrtvou nevěstou ale není vůbec na místě...Škatulákům chybí nápady, morbidita...prostě Burton. Ale proč srovnávat? Škatuláci nabízí něco úplně jiného a je fajn, že je toho dost jak pro děti, tak pro dospělé. Stačí poslouchat. (26.10.2014)

Dej prechádza radom zvratov, ale dospelý sprievod cieľového diváka bude schopný každý z nich vopred vytušiť, teda nebude nikdy prekvapený. Na druhú stranu, štúdio zostáva verné ďalšej zo svojich tradícií a to uchopeniu pomerne infantilnej látky a jej vylepšenie hlbšími emóciami, náznakmi strachu a smútku, schopnými zaskočiť aj otrlejšieho rodiča. Škatuláci používajú všetky overené postupy, pridávajú niečo svoje a zďaleka sa vyhýbajú gýču. Obsahovo nie sú síce zase až tak odlišní od väčšiny dnešných detských príbehov, avšak ich hlas nemožno v dave prepočuť. Pochválim charizmatického záporáka a temnú atmosféru. (24.10.2022)