Odplata

Jeden z vizuálně nejpůsobivějších (pozdních) spaghetti westernů s vymazlenými širokoúhlými kompozicemi, které by záviděl i sám Leone. Příjemně netypický western s avantgardním střihem (důmyslně spojujícím minulost s přítomností), s téměř postapokalyptickou atmosférou zaprášeného města zdecimovaného morem (noční scény nasvícené loučemi připomínají středověk), s náboženskou symbolikou a s charismatickým Francem Nerem s vizáží Ježíše. Je to slepenec všeho možného od Shakespeara přes Bergmana po Peckinpaha, ale překvapivě to jako celek funguje. Shazuje to pouze bizarní soundtrack s ukňouranými baladickými písněmi, v nichž dva zpěváci přímo pěvecky komentují, co se ve filmu zrovna děje. (18.03.2018)

Už dlouho mě spaghetti western nenadchl tak jako Keoma. A je to o to zajímavější, že (pokud vím) nemá vůbec nic společného se Sergiem Leonem ani s Enniem Morriconem. Oslňuje ale úplně vším. Na první pohled jednoduchým, nicméně skvěle podaným a ve výsledku i hutným osudovým příběhem plným výborných postav, úchvatnou režií, která se Leonemu vyrovná, chytlavou hudbou, herci... Jak říkám, úplně vším. (04.12.2013)

Hodně zvláštní western, jenž - na rozdíl od toho, co ve svém komentáři tvrdí Mariin, který film očividně nepochopil - dokonce nabízí křesťanské prvky. Pravda trochu obalené mystikou, ale jsou tam. Ale popořadě. Jestli mi na filmu něco vadilo, tak hudba a vsuvky v podobě „vysvětlujících“ písniček mimo obraz (asi nejhorší byla ta o otci a synovi). Ale jinak je to celé o hledání sebe sama, říznuté tou mystikou v podobě vědmy, která se vždy nečekaně objeví tam, kde je Keoma (a která může za to, že Keoma jako dítě přežil), o mezilidských vztazích, a především o oběti a hodnotě oběti (což nechápu, že tam Mariin neviděl). Ono je tam ale víc křesťanských paralel, třeba to, že „vlastní ho nepřijali“ a „nikdo není doma prorokem“ nebo že hlavní hrdinka je těhotná a hledá místo, kde by porodila a jednu chvíli bydlí v jeskyni (no, co to asi připomíná, že?) a ostatně i scéna porodu je natočená hodně mysticky, s přesahem za obyčejnou přestřelku. Líbily se mi i hodně zajímavé kameramanské záběry, jak ten úvodní, tak třeba počítání padouchů přes prsty. Kromě hudby mi vadila vlastně občas ještě naivita některých scén - třeba jak jedou pro léky, to proklouzli moc jednoduše -, ale stejně jde celkem o hodně promyšlený mytologický western. (20.04.2024)

Jedním slovem velmi dobré, Franco Nero v roli míšence Keoma výborný. Jenže má tři nevlastní bratry, kteří dělají poskoky místnímu bossovi.No..? atmosféra vykreslená skvěle, kamera vynikající, Franco hodně dobrý, linka ústřední melodie perfektní, vždyť ji mají na svědomí De Angelisové. Ale ten zpěv!! Ta osoba je snad vzor rozpolcené Shakiry, pro mne absolutní hrůza, zkazilo mi to absolutně film. To mám za to, že jsem si spoustu let tak prozpěvovala sólo i se sborem. Tu zpěvačku šoupnout rovnou na začátek děje do spárů a pod kopyta koní řádící bandy. Jinak western za zasloužené čtyři hvězdy. (01.10.2016)

Keoma, tak tento western zcela jistě nepatří k načančaným a uhlazeným westernům amerického typu, ale nezařadil bych ho ani mezi klasické spaghetti westerny přeplněné parodií. Je to drsný western šmrnclý mysterióznem, v jehož průběhu cítíte pach ušpiněných pistolníků a na stolek u televize vám od kopyt koní usedá prach. Chvílemi vnímáte Keomu jako neohroženého a neprůstřelného obhájce práva, chvílemi ho vidíte na samém dně. Děj filmu je naplněn mnoha zvraty a není tedy až tak snadné odhadnout výsledek děje. Tohle je velmi slušný western. Bohužel český, příliš hlasově uhlazený a nevýrazný dabing všech hlavních rolí (Pavel Soukup, Jan Pohan, Daniel Rous, Michal Pešek atd.), silně odporuje a zaostává za drsností tváří a děje. Odpůrci CZ dabingu, nechť raději přepnou na původní jazykovou verzi. No, .... a já? Půjdu raději utřít ten prach ze stolku. :-) (12.10.2008)