Django

Django si hravě poradí s padesáti zabijáky, ale vyloupení přísně střežené pevnosti plné zlata je o hodně tvrdší oříšek. Nikdo však netuší, jaké eso skrývá slavný pistolník v rukávu. Scénář : Sergio Corbucci, Bruno Corbucci, Franco Rossetti, José Gutiérrez Maesso a Piero Vivarelli. Kamera : Enzo Barboni. Hudba: Luis Enríquez Bacalov (28.04.2011)

Bezesporu stylový plagiát Leoneho, nicméně právě ta snaha o stylovost za každou cenu z něj činí v mnoha ohledech skoro až otravný zážitek. Šestému dramatickému kamerovému nájezdu už se člověk prostě směje. Stejně tak ultra-tajemný a ultra-drsný Franco Nero je jen Clintem Eastwoodem pro chudé. Rakev každopádně super, stejně tak občasné obrazové nápady a nekompromisní brutalita a špinavost potěší, ikonickou klasiku bych v tom ale nehledal. 60 % (24.11.2018)

Začalo to velmi dobře. Spíše zamlklý chlápek, který když promluví, tak si nebere servítky, stejně jako když tasí pistoli. Pak ale došlo na scénu přepadení mexické pevnosti a to byla dost fraška, která filmu poněkud podrazila nohy. Závěr už to nedokázal dostat tam, kde to bylo po velmi slibném začátku. Nicméně i přes tu nepovedenou střední část jde o dobrý film, který rozhodně stojí za pozornost. Hodně se povedla také titulní píseň. (27.02.2009)

Samozřejmě, že jsem si nemohl odpustit film, z kterého si vzal Tarantino inspiraci pro svůj westernový epos "Nespoutaný Django". No, vzal inspiraci. Vzal si jméno postavy, titulní melodii a Franca Nera, kterého obsadil do menší roličky. Dějové spojitosti nemá smysl hledat, snad jen v tom směru, že je možné v obou filmech najít nějakou tu romantickou linii, která není pro film z divokého západu vždy povinností. Franco Nero si vystřihl nemluvného zabijáka, který toho moc nenahraje, moc emocí nám nepředvede, ale právě v tom je jeho krása. Rozhodně se nejedná o kladného hrdinu v tom čistém smyslu slova. Je to člověk, který se chová dost nerudně k ženě, která se do něj očividně zamilovala, a místo citů volí raději zlato. Jeho chování má však jeden zásadní důvod, který je třeba hledat v minulosti. Ale nebude prozrazovat příliš mnoho. Django je hrdina, který s sebou přes nehostinnou krajinu táhne rakev, a dobrou půl hodinu si můžete představovat, co tam asi má. Pak záhy pochopíte, proč si QT vzal inspiraci právě zde a svého hrdinu pojmenoval také Django. Mimochodem až teď mi dochází konfrontace mezi Jamiem Foxxem a Francem Nerem v Tarantinově filmu. Je vidět, že člověk prostě musí mít filmové základy, aby si užil Tarantinovy filmy naplno. "Django" nepotřebuje mnoho znalostí, stačí se jen spokojit s tím, že proti vám stojí hrdina, který dokáže kosit své nepřítele ve velkém stylu, sice jde po zlatě, ale nakonec si vybere tu správnou stranu a všechno zakončí stylově na hřbitově. Ano, mám rád western, a ne, nevím, proč jsem se mu tak dlouho vyhýbal. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2013/01/little-ashes-nezapomen-na-me-butter.html (05.03.2013)

Chápu Tarantina. Nelze nemilovat film, ve kterém mlčenlivý týpek v dlouhém černém kabátu vyhmátne z rakve gatlingův kulomet a během minuty rozstřílí odhadem třicet zlosynů. (Navíc jde o film, ve kterém se dlouho před Gaunery objevila „ear-cutting“ scéna.) Cinefilní hodnota tady sice vítězí nad řemeslnou, ale nijak drtivě. Corbucci věděl, jak by měl vypadat spaghetti western, byť se možná příliš svědomitě drží rad, které mu během natáčení poskytnul Leone a také příběh je po Hrsti dolarů jenom další variací Yojimba. Tajuplný cizinec svými pragmatickými cíli v zapadlém městečku, kde má stálý džob jistý jenom hrobník, rozpoutá miniaturní válku mezi dvěma klany. Mezitím stačí trochu zašpásovat s jedinou „dostupnou“ ženou v širokém okolí, pochopitelně prostitutkou, být brutálně mučen a utrousit pár hlášek sušších než hrdlo kovboje ztraceného uprostřed prérie. Extrémní hloubka některých záběrů, časté nájezdy a vytváření napětí pro napětí samo nesvědčí zrovna o jedinečném rukopisu. Podobně soundtrack připomíná Morriconeho a Nero Eastwooda, ale pořád jde o neskutečně stylovou, na svou dobu neuvěřitelně brutální potěchu pro oko i ucho všech diváků, jež jsou životním vyznáním cyniky. 75% Zajímavé komentáře: Mariin, RakeW (03.12.2012)