Django

Takový metahipsterský western - střílečka, která se snažila být za každou cenu cool ještě než být cool za každou cenu začalo být cool. A co si budem povídat, forma je zvládnutá al dente, Franco Nero je charismatický až na půdu, obličejík Loredany Nusciakové vypadá jako anděly vytesaný do bezkazého mramoru a ta po víko ozbrojená rakev je prostě ikonická a nezapomenutelná. Plus to bahno, tuny a tuny bahna, bláta a bažin. Jenže ve skutečnosti není Django perfektním westernem ani omylem. Místo toho jde o povedenou neintencionální parodickou komedii napěchovanou planými prkennými plky a stupidně situovanými situacemi, kterým se prostě nedá nesmát. Jo a ta přemíra bahna, tu už jsem zmiňoval? Tak ta celoý ten pokus o drsný coolový (super)"hrdinský" western jen šperkuje. (22.09.2015)

Po Leoneho jedinečné dolarové trilogii a kultovním Tenkrát na Západě, asi ten nejznámější spaghetti western, co byl kdy natočen. Charisma mladého Franca Nera (v době natáčení filmu mu bylo pouhých 25 let) doslova přetéká z filmového pásu a jeho špinavý anti-hrdina zde jediným pohledem paralyzuje nejen své soupeře, ale i krásné ženy (filmové i skutečné). Počet mrtvých je prakticky úměrný minutáži a i když snímek trošku okatě připomíná o dva roky starší kousek Pro hrst dolarů, je svým způsobem svěží i originální. A drsný. Dodnes právem vyzdvihovaná klasika a rozhodně lepší Django, než ten uloudaný od Tarantina. (23.06.2019)

Začalo to velmi dobře. Spíše zamlklý chlápek, který když promluví, tak si nebere servítky, stejně jako když tasí pistoli. Pak ale došlo na scénu přepadení mexické pevnosti a to byla dost fraška, která filmu poněkud podrazila nohy. Závěr už to nedokázal dostat tam, kde to bylo po velmi slibném začátku. Nicméně i přes tu nepovedenou střední část jde o dobrý film, který rozhodně stojí za pozornost. Hodně se povedla také titulní píseň. (27.02.2009)

Tohle nejsou rozhodně silné čtyři hvězdičky. Ale moc se mi líbilo výtvarné pojetí, ta hnědá s červenými akcenty ( krev, kukly, šaty, šípky.) a všudypřítomné bláto - asi nejlepší postava filmu. Naopak celou dobu jsem si neudělala žádný vztah k titulnímu hrdinovi. Jestli měl být jako Clint, tak nebyl. Franca Nera považuju za herce, který měl ve své kariéře úžasné i zoufalé chvilky, tohle nebyla ani jedna z nich. Ústřední píseň je skvělá, naopak hudba během filmu byla chvílemi až iritující. (23.02.2011)

Tenhle film by moh klidne zapadnout a to ze dvou duvodu. Neprinasi prakticky nic novyho a Leone. Ackoliv se Corbucci snazi, Leone je proste buh a na toho nema. Jenze je tu par veci, kuli kerejm stoji za to film videt. Jednak Franco Nero. Sice neni tak cool jako Eastwood a ani se neumi tak prat jako Hill, ale tvaril se dostatecne drsne, hrat umi a Hilla mi vzhledem dost pripominal. Navic takle rychle nekoho strilet sem uz dlouho nevidel. Taky je jeho postava dobre napsana a postupne se ukazuje, ze to az zas takovej kladas neni, ale neni ani zas tak zapornej, aby prestal bejt sympatickej. Pak hudba. Ennio Morricone to sice neni, ale rozhodne neurazi. Co se tyce pribehu, ten je dost jednoduchej, ale film ma 85 minut, takze to utece jako nic, ackoliv se tu par hluchejch a zbytecne ukecanejch mist najde. A ted se dostavam k tomu nejpodstatnejsimu. RAKEV. Uz to, ze ji za sebou taha, z neho dela kultovni postavu, jenze jakmile ji otevre, tak se zacnou dit veci. A zadny, ze by s tim pockal az na zaver, otevre ji uz nekdy zhruba po 20 minutach. Skutecne se tady snad nenajde prestrelka, kde by chciplo min nez 10 lidi a ze tu je prestrelek dost. Ta rakev je prakticky neco jako kytara pro Mariachiho z Desperada. Ted sice asi vetsine dojde, co se nachazi v rakvi, ale predpokladam, ze si nikdo nemysli, ze tam taha mrtvou babicku. Me se tenhle western i pres par chybicek docela dost libil. (03.05.2007)