Django

Béčkový western vezúci sa na dolárovej trilógii ale bez Leoneho citu pre estetiku. S výnimkou pár scén (najmä záverečná prestrelka na cintoríne) je film nevkusný, či už ide o zablatené mesto, zmaľované šľapky, či odbitý saloon. Franco Nero je síce celkom cool, ale nemá ani štipku charizmy Clinta Eastwooda. Ale hudba je parádna! 5/10 (09.04.2021)

Jeden ze 100 nejlepších westernů - 100 Greatest Western Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Mne údajně kultovní Django zrovna neuchvátil. Django - Franco Nero, muž s rakví, který vyhrává proti sebevětší přesile, je spaghetti western od Sergio Corbucciho, s podivně zrežírovanými akčními scénami a napůl plagiátorským scénářem (vykrádačka Kurosawy a Leoneho). U některých scén a zvláště té závěrečné jsem si nebyl už jistý, zda jde o stupiditu tvůrců, nebo už je to nadsázka a parodie sebe sama. Nadbytek krve, mrtvol a za každou cenu akčních scén sice napětí přinese, ale jako celek mne nutil spíše k pláči. Jak jsem se ale dočetl, chystá se film Django Unchained v režii Quntina Tarantina. To by mohla být zábavnější pecka. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=w8Ge2hmSTbo (17.06.2010)

Nějaký ten spaghetti western už jsem dost pravděpodobně viděl, ale vůbec si nevzpomínám jaký. Tak jako tak jsem se stejně znova přesvědčil, že mě to míjí. Zpočátku mě to chytlo, ale jen díky záhadě obsahu rakve, kterou s sebou Django pořád tahá. Ta se ale po půl hodině odhalila, za moc nestála a pak se z toho stal pořádný western, který je možná objektivně dobrý, ale mě nebavil. Djangův výraz je sice památný, má to koule, ničeho se to nezalekne a vyniká to počtem zabitých (a že jich tu na šedesátá léta je sakra hodně) a ani se nedivím, že se tím inspiroval Tarantino, pak se mi taky líbily herecké výkony a občas nějaká ta akce, ale mimo ni se tu skoro nic jiného nejde a časem se mi omrzela, kór když probíhá v prostředí, které mě už samo o sobě neoslovuje. Sorry, nesedlo mi to. Lepší 2* (12.08.2023)

Velice slušný a velmi realistický spaghetti western, od jednoho z jeho zakladatelů Sergia Corbucciho, Leoneho souputníka ale i trochu rivala. Nicméně u tohoto filmu, bych určitě vyzdvihl, jednak docela dobrý scénář, až nečekaně vyhrocené situace, tvrdost a syrovost, již zmíněnou realističnost, ale také skvělou hudbu, kameru, střih, tedy téměř vše, co by měl více než jen dobrý film obsahovat. Nemá cenu se tu více rozepisovat, kdo jste viděli určitě mi dáte za pravdu. Prostě Franco Nero mě ve svém teprve druhém filmu, který jsem od něj z jeho začátků viděl, nezklamal. První jeho velká role (přímo ústřední), byla vynikající, řekl bych že herci přímo šitá na míru. Inu, abych to nějak ukončil. Franco jako vždy výborný a ještě něco k tomu. Poznámka pro život : nikdy nepodceňovat člověka-tuláka ze záhadným nákladem (materiálem)! (09.07.2006)

Tento oslavovaný údajný spaghetti western ma nepríjemne prekvapil. Od Sergia Corbucciho som naposledy videl Veľké ticho a to je veľmi vydarený film. Táto úbohučká zlátanina ma prekvapila už v prvom zábere, keď v dobovom blate pred miestnym bordelom som videl vytlačené automobilové pneumatiky. Hudba bola ako od Morriconeho, štruktúra filmu ako od Leoneho, len výsledok bol ako od nejakého anonyma, ktorý sa nechce pod takýto výtvor podpísať. Ak by tento film nebol nakrútený, Franco Nero by sa preslávil v inom filme, Tarantino by svojho hrdinu nazval inak a nič zlé by sa nestalo. Zloduchovia by svoju predsmrtnú choreografiu predvádzali v inom filme, kolovrátkový guľomet by s polmetrovým nábojovým, pásom zabíjal desiatky iných obetí (a to tak, že ani jeden nebol ranený) a geniálna záverečná strieľačka by hravo víťazila v súťaži najtrápnejších filmových scén. (11.06.2017)