Americký ostreľovač

Ačkoli film se slovem "Americký" v názvu, v němž zazní, že "Amerika je tou nejlepší zemí na světě" si u mě zakládá na menší pozvraceníčko, nedopadl tento počin vůbec špatně. Clint Eastwood je protřelý tvůrce, vyvaroval se toho, aby z Chrise Kyla dělal národního hrdinu, nedémonizuje Al-Káidu víc než je nutné, zdržuje se patosu a přitom neopomíjí důležitý psychologický rozměr hlavní postavy. To vše dělá z Amerického snipera obstojný film o moderní válce a o životě vojáka, který neumí nebýt vojákem... 7/10 (18.01.2015)

O tomhle filmu jsem mnohokrát četl jako o u ukázce přehnaného vlastenectví a patriotismu, ale já ho tam neviděl. Za to vidím často to české vlastenectví, ožrat si hubu při uspěchu našich sportovců, vzít do ruku vlajku a ožralej jak prase řvát, že jsem hrdej čech, případně jít a nadávat cikánům do sviní nebo zvolit za prezidenta člověka, který lže, rozeštvává národ, uráží lidi a svou mstivou a zákeřenou povahou si kompenzuje každou svou prohru. Nic dalšího u velké části tohoto národa nevidím. Američani jsou už z hlediska historie jiný než my, ano nemusíme to vždy chápat a nemusí se nám to líbit, ale bylo by fajn kdyby jsme se naučili respektovat ty druhý a jejich hodnoty, které jsou postaveny na rodině, ale i na vztahu ke svý zemi a hodnotám který jejich země vyznává, jakoli jsou i američany znásilňovány. To přesně jsem v tom filmu viděl. Viděl jsem v něm člověka, kterýho začaly požírat vlastní ideály, viděl jsem taky lidi z masa a kostí, který největší boj nesvádí někde v Iráku, ale sami v sobě, ale taky jsem viděl hodně lásky, Tayu jako svou ženu by si asi přálo hodně chlapů a teď rozhodně nemyslím na ten záběr, kde je v černým krajkovým prádle, a ještě jsem ve filmu viděl, že slovo jeden za druhýho není jen slogan. Silný, emotivní a skvěle zahraný film ve kterým mě dostala nejedna scéna a nejeden dialog. (14.03.2015)

Film o člověku, který se stal válečným hrdinou během čtyř turnusů v Iráku a který cítil, že nejdůležitější věcí v životě je být patriotem. Když si připočtu ještě Clinta Eastwooda na režijní sesli, míra očekávání v kvality snímku se v tu chvíli vyrovnávala s mírou očekávání patosu číhajícího na každém rohu. Díky bohu tomu tak není a Americký sniper se kvalitou v klidu může zařadit někde mezi poslední filmy z historie amerických Navy SEALs (Kapitán Phillips, Na život a na smrt). Bohužel není výsledek záživný jako knižní předloha, ale z té si scénárista velký příklad nebral a servíruje tak stejný příběh z trošku jiného pohledu. Musím mu i Clintovi navíc poděkovat, že se nesnaží Chrise Kylea propagovat jako nadčlověka, který si ve všem ví rady a nikdy nechybuje, ale ukazuje ho jako normálního člověka, který náhodou umí výborně střílet a umí si ve válečně vřavě poradit jako málokdo. Sice moc nechápu Bradleyho nominaci na cenu Akademie, ale budiž. Dostal se k silné postavě, vcelku věrohodně přivedl "Legendu" na filmové plátno a dokázal, že umí i něco jiného než blbnout na place a balit roštěnky. (21.01.2015)

Som prekvapený s toho, že Eastwood sa viac sústredil na akciu ako na drámu, aj keď je to v závere trochu škoda, pretože Eastwood už par krát ukázal, že drámy vie (Million Dollar Baby) a závery filmov tiež (Gran Torino). Keby som bol Američan tak by ma to asi viac bavilo, pretože aj keď sa tu v pravej ruke drží zbraň, v tej druhej sa zas máva vysoko americkou vlajkou. Škoda, každopádne slušný akčný film, ktorý poháňa dopredu hlavne akcia a svižný strih filmu. 89% - 4* (23.04.2015)

Tři roky střílet do zblbnutí během té spravedlivé „obranné války“ v Iráku ženy a děti, to je jistě chvályhodné, nesmírně patriotistické a nejedna texaská máma s texaským tátou z toho roní slzy štěstí, jak se jim ten kluk poved. Je to také ale ta nejlepší cesta uhnat si vcelku kulantní PTS. Vaše stará se okamžitě nakazí, chytne permanentní PMS, a tak je potom mnohem příjemnější trávit čas s ostatníma gumama v zákopech a dělat "hu-ha", než čurákovat doma v dosahu té harpyje a užívat si vzájemně své syndromy. „Bránit“ svou vlast v tisíce kilometrů vzdálené perské prdeli je navíc dle amerických měřítek velmi hrdinské a tolik hrdé vdovy jsou odměňovány zmuchlanou vlajkou, která je pak určitě šuká, stará se jim pečlivě o fakany a nosí domů pravidelně výplatu. Al Kajdy a jiných tenoristických uskupení je i plný Jemen, Omán, Sýrie, Saudská Arábie a dokonce i Malajsie, ale tam kdovíproč soudruzi Ameriku bránit nejezdí. Zřejmě proto, že jsou perské koberce v maloměstských amerických domácnostech v současné době dost IN. Ač jsem čekal patetickou a kýčovitou poluci senilnějícího starce, na něhož už za placem určitě někde číhá Bledý jezdec, zhostil se toho Klint opravdu obdivuhodně důstojně. Je to spíše válečné než drama, svižné, vesměs skrytě neagitující všechny ty astrofyziky, molekulární mikrobiology a nukleární vědce do těch skvělých a kůl ozbrojených seal, smysluplné a uvěřitelné akce pokokot, možná bych se nebál říct až tři prdele, a hlavně!!! žádná z těch duchaplných marinád neodkráčí po svých po pádu na šutráky ze stometrových skal, a když je nějaká ta hadrová hlava střelí, dokonce i umřou! Otylý Bredly navíc střihnul toho vybouchaného vidláka naprosto famózně, a tak bych tomu za pomocí lingvisticky vytříbeného citoslovce „Vytk, vytk!“ vytknul snad jen ten klišovitě ohraný souboj znepřátelených snajprů o to, kdo koho na pár kiláků trefí do oka co nejblíž zorničce, a samozřejmě mírnou glorifikaci bezprecedentní invaze světospásných pamrdů na území suverénního státu. (19.01.2015)