Chappie

Blomkamp-režisér se urputně snaží zakrýt neschopnost Blomkampa-scenáristy. Na Chappieho se dívá hezky, film má světlý momentky, ale když se nad tím začne uvažovat .... :-( Když se z děje vyabstrahujou linky jednotlivých postav, jejich konání ... tak to jsou vskutku závody debility s velmi těsným výsledkem. Každý z borců se v této disciplíně totiž snaží, seč mu síly stačí. (20.05.2015)

Nevýhodou pozdního diváka je to, že zjevné již zmínili komentátoři před ním. Ať jsem tedy notorický škudlil, nebo sociopatický exemplář, do kina jdu jen tehdy, když z pár bolestivých a ulepených chvilek v přítmí poslední řady kouká povýšení. No, na čapíču mi vrcholný management naší spodinové firmy nezval, tedy x týdnů po premiéře těžko ohromím své věrné čtenáře slovy o neoriginalitě snímku. Nyní následuje pasáž ,,Alkáčovi navzdory". Především pak šlo o vykrádačku pátého numera (i s tím nablblým krišnofilem a mimickými tykadýlky, v původní verzi brežněvovským obočím), Světové invaze a Devátého okrsku (design i chůze plechovek, místo konání), robočuta (snad ani není nutno specifikovat) a po zrození pixly vybrabčení tiků roztomiloučké Judy z Daktari. Kdyby mi to za to stálo, přihodím příkladů klidně celé další... jednotky. Ale nestojí mi. Ve své prvoplánovosti až trapné, ve své trapnosti téměř bezkonkurenční. Když už se ti kokoti, co si nemohli pomoci a museli, prostě museli tímto filmem rejžnout nějaký ten nugget, pustili do točby, proč nepřihodili o trošku reálnější datum děje? A místo téhož? Co je do boha přinutilo ztvárnit veškeré padouchy jako karikatury na Blbý a ještě o strášně hodně mocinky moc blbější? Dvě hodiny života v toaletním zařízení, do hajzlu. Pokud to není zjevné, cítím se poněkud rozrušen a zklamán. (23.05.2015)

Chappie, Chappie, Chappie - co jsem jen od tebe měl čekat, když jsem Short Circuit nikdy (předtím, už jsem to samozřejmě dohnal) neviděl :) Moje neochvějná víra v Blomkampa však zůstala nepoznamenána. Mně se totiž líbilo (hlavně z technologického a akčního hlediska) i Elysium. Chappie však na to jde trošku jinak. Půlku filmu jsem byl vlastně jen znuděný z premisy, jak Dev Patel naivně číslo 22 učí lidské řeči a hlavně zvykům a obyčejům. Jistě, jedná se o dvouhodinový film a není čas na seriálový vývoj postavy, co by alespoň trošku dával smysl, ale zkrátka to na mě nefungovalo. Ono už také podivný Hugh Jackman v uplých kraťasech a vydojeným výrazem také není nejschůdnější vodítko k zábavnosti. Ono by ani nevadilo, že hraje záporáka "zeleného mozka" a rozhodně si nestěžuji, že v tomto filmu hraje taková megahvězda, ale zkrátka zde působí divně a necíleně nesympaticky. Ale po určité době mi to vlastně přestalo vadit, protože je tu Sharlto Copley, pardon Chappie, který je zkrátka a jednoduše - okouzlující. Blomkamp je navíc mistr přes triky, takže pohyb robotů působí naprosto přirozeně a zároveň líbivě, že mě bavilo vyhlížet každý jeho krok. Jak je právě u tohodle tvůrce zvykem, klade se důraz zejména na stylizaci, triky a svět, do kterého je plno víceméně plochých postav tak nějak vrženo, ať si pohrají. Daří se to maskovat přes akční scény, jelikož co dokáže Trent Opaloch s kamerou je vážně fenomenální. Celkově mám z filmu smíšené pocity a ačkoliv ho nepotřebuji vidět ihned znovu, rozhodně bych si rád ještě dojmy utřídil a plně se věnoval všem detailům. Nevím, jesi je třeba vůbec zmiňovat, ale dílna Hanse Zimmera opět nezklamala a servíruje nám nápaditý soundtrack, který se k tempu filmu neskutečně hodí. PS : závěrečná 20 ti minutovka pro mě byla nejsilnější filmový zážitek za poslední měsíce. 90%...[19.3.2015_Cinema City IMAX_Flora] (19.03.2015)

Kamarádi se mě ptají, jaký ten Chappie byl, tak vám všem na CSFD napíšu, co jim většinou odpovídám: „Nic moc. Pan režisér se zřejmě urputně snažil natočit další District 9, akorát s roboty, ale moc mu to nevyšlo. Na můj vkus je tam až moc násilí a to především násilí páchaném na samotném Chappiem (nejen fyzické, ale i psychické). Zřejmě aby to nepůsobila tak děsně drasticky, přidal tam režisér i komické prvky, během nichž udělal z robota gangstu. Bohužel vtipné to bylo tak jednou, pak už mi to spíše přišlo trapné. Dalším problémem bylo to, že Chappie je film, kde není jediná sympatické postava, se kterou bych se dokázala sžít – všechny jsem je nesnášela a to i samotného Chappieho (toho tedy až od poloviny filmu, na začátku to prostě bylo roztomilé malé dítě). Akce ušla, Hugh Jackman jako záporák – pro mě role, ve které jsem ho ještě neviděla, takže víceméně příjemný bonus. Maniaka zahrál dost přesvědčivě. Bohužel pro mě už tak dost rozporuplný film končil tak, jako by si to někdo vycucal z prstu (kamarádům říkám z prdele, ale taková sprostá slova tu používat nebudu!). Evidentně v Johanesburgu nemají nemocnice. Má to logické mouchy, nemá to hrdinu. Z pocitového hlediska se mi film absolutně nelíbil (pořád jsem si říkala, že to je přece špatně, takhle to být nemá). Dětem to nepouštějte, raději Číslo 5 žije. (13.03.2015)

Je príjemné sledovať ako sa anime postupne prepracováva do hraných filmov od Chronicle cez Pacific Rim a Edge of Tomorrow až najnovšie po Chappieho. Nevadí, že Neil odkazuje na robotické klasiky, práve naopak, divák sa teší na záverečné zúčtovanie medzi človeko robotom (tentoraz v podstate deckom) a ťažkotonážnym bojovým strojom. Z Elysia sa Neil poučil, akčné scény sú opäť prehľadné. Členovia Die Antwoord sa po svojských klipoch a kraťase Umshini Wam (od tvorcu Kids a Spring Breakers) krásne prepracovali do parádneho celovečeráku, takže fanúšikovia tejto skupiny si myslím budú maximálne spokojný nielen tým, že tu dostali veľký priestor ale aj že tu zaznejú ich najväčšie pecky. Potešil aj Hugh Jackman v zatiaľ asi prvej zápornej úlohe. (09.03.2015)