Tutti i colori del buio

Vzhledem k tomu, že Edwige Fenech je trvalou součástí všech romantických snů mého života, v minulých jsem nevěděl, že vlastně sním o ní, protože jsem k ní teprve spěl a ty sny nebyly výlučně romantické, současné nebudu popisovat , jsou pro změnu až příliš vyspělé a do komentáře se nehodí a ty budoucí počítám budou skutečně už jen romantické, nemusel bych k tomuto hypnotickému ne až tak giallu vůbec nic psát a jen tiše a s nepřítomným pohledem ohodnotit zejména výkon mé vysněné femme fatale. Avšak i když od ní s vypětím všech sil odhlédnu, zůstane mi sice méně poutavý, přesto pořád dost dobrý, film s podivnou formou vyprávění balancující na hraně reality a snu, avšak pro mne vcelku přehledně, s rozeznáváním toho, co má a nemá býti sen jsem neměl problém a kontinuitu vyprávění jsem si užil bez větších zmatků. Rozptylovalo mne spíš něco jiného, velmi příjemně ovšem..ach, ach Edwige ! (24.08.2014)

Začne sa hneď zostra, v samotnom úvode filmu panuje giallo, potom sa presedlá na psychothriller, sem-tam prejdeme k horroru. Ťažko povedať, či táto žánrová prelietavosť je na škodu alebo nie. V každom prípade prvá polovica je lepšia, príbeh má grády a napatie, potom to ide pre mňa neželaným smerom, ale napokon sa dopracujú tvorcovia k želanému výsledku. zásluhu na tom má hlavne sex symbol 70-tych rokov v Taliansku Edwige Fenech, tá je skvelá a rola jej padla ako uliata. (12.07.2014)

Třetí martinovské giallo opět jako v jeho prvotině s Edwige Fenech a Georgem Hiltonem, škoda, že už naposled. Toto byl, jak jsem už dříve napsal, přímo reprezentativní italský pár 70. let. Nesdílím názor s uživatelem J*A*S*M, který tento film označuje jako druhé nejlepší, nebo dokonce vůbec nejlepší martinovské giallo. Prní a druhé jsou zatím dle mého názoru nepřekonané, a to i ve svém žánru, navíc je tam ještě "Torso", které jsem jako jediné od Martina zatím ještě neviděl. Překvapivě dobré však bylo i "Your Vice Is a Closed Room and Only I Have the Key", které nepatří zrovna k jeho nejznámějším. Každému se pochopitelně líbí něco jiného, ale když já si už zvykl na grandiózní, vygradovanou zápletku s mnoha spiknutími, intrikaření v ději a na velkou pointu nakonec. Tento film není zas až tak typickým giallem, vraždy tu jsou, ale nejen, jak má být zvykem, mladých krásných žen. Film bych spíše označil nálepkou psychologický a značně i psychedelický thriller. Úvod je skvělý, předznamenává opět něco velkého, divoké sekvence všemožných nočních můr, satanistické okultní rituály za značně halucinogenní atmosféry (à la Rosemary), modrooký tajemný muž s dlouhým nožem, hojně zastoupená je tu nahota a sex (především pak sexuální orgie), hezké lokality (někde v Anglii). Vizuálně je film opět silný a neuvěřitelně barvitý, ale na druhou stranu i dost zmatený (což mi tentokrát trochu vadilo) a místy i nudně monotónní, navíc nějaké zajímavé spiknutí a intrikaření v ději nám taky nenabídne, i když děj se zdá je na první pohled zajímavý. Konec byl tentokrát jasný zcela v žánru obyčejné detektivky s jedním jediným zbývajícím pachatelem nakonec a skoncováním se zlým přeludem. Scéna Edwige ve snu u výtahu a pak náhle za několik minut úplně stejná v reálu byla dobře vypečená, ale to bylo tak vše. Člověk se časem trochu ztrácel a neorientoval asi jako hlavní hrdinka, která nevěděla, jestli je to skutečnost nebo jen zlý sen. Edwige Fenech jako sexuálně frustrovaná Jane zahrála svou paranoidní a poblázněnou úlohu velmi dobře, určitě se jedná o jednu z jejích nejlepších rolí, podobné té Bolkanovské v "A Lizard in a Woman's Skin", navíc ji to v ní snad nejvíc slušelo, člověk je přímo nucen stále ji sledovat, její obrazová přítomnost je prostě jedinečná, to vše se popřít nedá. Škoda jen, že tu nedošlo k nějakému zajímavému intimnímu sblížení mezi kráskami Fenech+Navarro, jak už naznačil uživatel giallo. Lepší průměr 71%. Komentář zde jako devátý v pořadí. (28.04.2010)

Velice zajímavý a atmosferický mix thrilleru, mysteriozního filmu a tak trochu i gialla. Hned na začátku snímku jsem vzpomenul na Argenta, protože úvodní scéna byla jako vystřižená z Profondo Rosso. A musím konstatovat, že je to zároveň nejlepší scéna filmu. Ta mě dokázala správně naladit a já byl jsem napnutý, co bude dál. Příběh se pak začne pěkně odvíjet, bohužel, je ale prokládán velkým množstvím halucinogeních scén, které mě spíše nudily. Naštěstí je Martino zdatný režisér a dokázal mojí pozornost udržet. Především díky výborné kameře, krásným herečkám a částečně i atmosféře(hudební složka zajímavá) a samozřejmě pointě. Na ty je Martino fakt machr a opět nezklamal. PS:Zajímavé na filmu je, že se na plátně setkali největší soudobé giallo krásky Edwige Fenech a Nieves Navarro, škoda jen, že neměli spolu nějakou "pořádnou scénu". (24.11.2009)

Další režisérův nadprůměrný zářez, i když tentokrát už nedosahuje kvalit jeho nejslavnějších děl. Martino sem použil už osvědčenou hereckou trojici z jeho staršího The Strange Vice of Mrs. Wardh a giallo jako takové spíše lehce olizuje, jelikož přidává mysteriózní zápletku v podobě podivného kultu, který je hrdince neustále v patách. Pointa mě tentokrát nijak nevzrušila, větší pozornost jsem totiž věnoval úžasné vizuální stránce. (12.06.2012)