Tutti i colori del buio

Nechci se hádat, ale tohle má ke klasickému giallu hodně daleko.... Spíše mysteriozní thriller, který se lehce inspiroval románem (a podle něj filmem) I.Levina - Rosemary má děťátko, érou hippies a LSD. Halucinogenní mozaika není žádnou bombou a mnohého dnešního diváka zřejmě odradí či přímo otráví. Pro fanoušky italských podivností však bude tenhle snímek jistě přitažlivý. Kombinace vynikající kamery a hudby vytváří tajuplnou až tísnivou atmosféru. Nejde přímo o vyvolání strachu, ale jakéhosi podivného neklidu. Film též využívá oblíbené postupy ze 60.let - násobení a opakování scén, jejich zmnožování. Gore je umírněné, sem tam trocha krve, psa očividně podřízli jen jako. Zato červená barva, tak oblíbená v italském filmu, je téměř na každém rohu - šaty, v interiérech, světlo, či víno....o krvi samozřejmě nemluvě. Příběh zmatené ženy, která hledá záchranu v náručí podivné sekty, je jízdou do náruče vraha... Velkou devizou je krásná Fenechová i esteticky podávaná nahota. Divák se možná bude občas cítit, jako by sám ujížděl na LSD. (06.01.2014)

Koukal jsem na to po o rok mladším a perfektním Torsu (1973) a furt mi moc nebylo jasné, na jaký to horrorový subžánr koukám. Z nějakého neznámého důvodu jsem myslel, že to bude giallo, ale nebylo. Příběh se točí pořád dokola v halucinogenních a snových smyčkách, což vyloženě nesnáším. Divák přestává rozeznávat co je skutečnost, co halucinace a co sen, stejně jako hlavní hrdina(ka). Hlavní hrdinka je sice nádherný kus ženský a ňadra má první polovinu filmu skoro stále venku, ale to nějak film nezachrání... Vyústění filmu a zjištění proč, zač, nač pak příjde běhěm několika minut a je konec ... Tyhle horrorové subžánry opravdu moc nemusím. Ale musím pochválit perfektní bezchybné technické zpracování a že chtě-nechtě film diváka vtáhne a nepustí, ať divák chce nebo ne... (17.05.2009)

Výborně zkombinované aroma italského psychologického sedmdestákového thrilleru je úžasné. Ta móda, neumělá ženskost žen, minisukně v kombinaci s kozačkami (můj soukromý fetiš) a nijak neskrývaná přirozená nahota (ve smyslu, že když má být někdo nahý, tak je prostě nahý a nikdo se to nesnaží nějak zakrývat nebo tupit nezvyklými úhly kamery). Vždycky mě překvapovaly pointy a vyvrcholení mnohých podobných italských snímků, které z dnešního pohledu už nejsou moc "košer", ale přesto mají své kouzlo (snad svou lehkou naivitou nebo lépe řečeno prostotou a jednoduchostí). Všechny tyhle klady však dost výrazně převyšují dva výrazné nedostatky, je to poněkud zdlouhavé a v souvislosti s tím poměrně nudné. (03.04.2013)

Třetí martinovské giallo opět jako v jeho prvotině s Edwige Fenech a Georgem Hiltonem, škoda, že už naposled. Toto byl, jak jsem už dříve napsal, přímo reprezentativní italský pár 70. let. Nesdílím názor s uživatelem J*A*S*M, který tento film označuje jako druhé nejlepší, nebo dokonce vůbec nejlepší martinovské giallo. Prní a druhé jsou zatím dle mého názoru nepřekonané, a to i ve svém žánru, navíc je tam ještě "Torso", které jsem jako jediné od Martina zatím ještě neviděl. Překvapivě dobré však bylo i "Your Vice Is a Closed Room and Only I Have the Key", které nepatří zrovna k jeho nejznámějším. Každému se pochopitelně líbí něco jiného, ale když já si už zvykl na grandiózní, vygradovanou zápletku s mnoha spiknutími, intrikaření v ději a na velkou pointu nakonec. Tento film není zas až tak typickým giallem, vraždy tu jsou, ale nejen, jak má být zvykem, mladých krásných žen. Film bych spíše označil nálepkou psychologický a značně i psychedelický thriller. Úvod je skvělý, předznamenává opět něco velkého, divoké sekvence všemožných nočních můr, satanistické okultní rituály za značně halucinogenní atmosféry (à la Rosemary), modrooký tajemný muž s dlouhým nožem, hojně zastoupená je tu nahota a sex (především pak sexuální orgie), hezké lokality (někde v Anglii). Vizuálně je film opět silný a neuvěřitelně barvitý, ale na druhou stranu i dost zmatený (což mi tentokrát trochu vadilo) a místy i nudně monotónní, navíc nějaké zajímavé spiknutí a intrikaření v ději nám taky nenabídne, i když děj se zdá je na první pohled zajímavý. Konec byl tentokrát jasný zcela v žánru obyčejné detektivky s jedním jediným zbývajícím pachatelem nakonec a skoncováním se zlým přeludem. Scéna Edwige ve snu u výtahu a pak náhle za několik minut úplně stejná v reálu byla dobře vypečená, ale to bylo tak vše. Člověk se časem trochu ztrácel a neorientoval asi jako hlavní hrdinka, která nevěděla, jestli je to skutečnost nebo jen zlý sen. Edwige Fenech jako sexuálně frustrovaná Jane zahrála svou paranoidní a poblázněnou úlohu velmi dobře, určitě se jedná o jednu z jejích nejlepších rolí, podobné té Bolkanovské v "A Lizard in a Woman's Skin", navíc ji to v ní snad nejvíc slušelo, člověk je přímo nucen stále ji sledovat, její obrazová přítomnost je prostě jedinečná, to vše se popřít nedá. Škoda jen, že tu nedošlo k nějakému zajímavému intimnímu sblížení mezi kráskami Fenech+Navarro, jak už naznačil uživatel giallo. Lepší průměr 71%. Komentář zde jako devátý v pořadí. (28.04.2010)

Velice zajímavý a atmosferický mix thrilleru, mysteriozního filmu a tak trochu i gialla. Hned na začátku snímku jsem vzpomenul na Argenta, protože úvodní scéna byla jako vystřižená z Profondo Rosso. A musím konstatovat, že je to zároveň nejlepší scéna filmu. Ta mě dokázala správně naladit a já byl jsem napnutý, co bude dál. Příběh se pak začne pěkně odvíjet, bohužel, je ale prokládán velkým množstvím halucinogeních scén, které mě spíše nudily. Naštěstí je Martino zdatný režisér a dokázal mojí pozornost udržet. Především díky výborné kameře, krásným herečkám a částečně i atmosféře(hudební složka zajímavá) a samozřejmě pointě. Na ty je Martino fakt machr a opět nezklamal. PS:Zajímavé na filmu je, že se na plátně setkali největší soudobé giallo krásky Edwige Fenech a Nieves Navarro, škoda jen, že neměli spolu nějakou "pořádnou scénu". (24.11.2009)