Torzo

Erotika není všechno. Tento film nemá moc propracovaný scénář, což je pro italská gialla normální. Ovšem už dlouho se mi nestalo, že bych si hned na začátku tipl vraha a trefil se přímo do černého. V giallu by přece měl být vrah někdo, do koho bychom to vůbec neřekli. Oběti se navíc smrti moc nebrání, což nám sice umožňuje sledovat větší pole působnosti zabijáka, ale přeci jen je to proti logice. Film určitě nenudí a některé scény, jako například ta v bažině, jsou velmi povedené, ale to mi prostě moc nestačí. Celkově takové slabší tři hvězdy. (10.07.2011)

To bych nikdy nevěřil, kolik se v sedmdesátých letech vyskytovalo na italském venkově různých deviantů a zvrhlých jedinců, kteří rádi pozorují za bukem mladá děvčata s vyplazeným jazykem. A to nemluvím o vrahovi, jehož motivem nebylo sexuální uspokojení, ale asi radost ze zabíjení a množství krve, ale o místních buranech, kteří se sešli v druhé polovině filmu na náměstí a zírali na přijíždějící krasotinky se slintající hubou, že jsem se v tu chvíli snad i styděl, že jsem chlap. Náš vrahoun má zálibu v zabíjení a jeho motiv a totožnost se samozřejmě dozvíme  až na konci tohoto povedeného snímku. Hlavně jde o to s jakou precizností a možná i radostí své oběti kuchal a že jich nebylo málo. Ve filmu vidíme mnoho nahoty a také mnoho krásných italských žen a to asi hlavně proto, že tento film produkoval slavný italský producent Carlo Ponti, který měl rád krásné ženy a jednu z nich si dokonce vzal. Nemluvím o nikom jiným než o první dámě italského filmu, kterou zná celý svět pod svým uměleckým pseudonymem Sophia Loren. První půlku, která se odehrává ve městě Perugia jsem se tak trošku rozkoukával, ale v druhé půlce, která se odehrává v malém italském městečku Tagliacozzo, které se může pyšnit nádhernou scenérií jsem byl napnutý jako struna na nefunční kytaře, protože napětí gradovalo  a postupně jsme se úspěšně dostali do konce, kde bylo vše uspokojivě vysvětleno. Pro všechny milovníky italského filmového žánru Giallo je tento film povinností a dokonce jsem se na internetu dozvěděl, že tento film je nejoblíbenější italský thriller filmového režiséra Quentina Tarantina. Režisér Sergio Martino je mistrem tohoto filmového žánru a podle místního hodnocení si myslím, že tento žánr je v našich končinách vcelku oblíben a proto se přidávám se svým hodnocením a dávám zasloužených 80%. (02.11.2021)

Popravdě řečeno nejde o tak strhující giallo, jak vyplývá z některých nadšených komentářů. Napětí je přítomno ve scénách pronásledování obětí a jejich vraždění, zbytek vyplňuje vata. Nevadilo by to, kdyby film jako celek držel pohromadě. Režisér se sice snaží vytvářet dusnou atmosféru, ale z větší části nepříliš úspěšně - takový Argento je zdatnější. Velkou vinu na roztříštěnosti nese nekvalitní hudba a mnohdy ledabyle poskládané scény, zřejmě odbytá práce střihače. Na druhou stranu je zde několik výborných scén - březový háj, mlha, bahno, zhulená dívka a silueta v dálce mezi stromy! Poté následuje poslední třetina filmu odehrávající se ve vile nad městečkem, kde vrah chystá rozpoutat krvavé orgie. Pozoruje, plánuje a divák si v duchu říká, ať se do opevněné vily nedostane, a současně kdesi ve skrytu duše chce, aby ty dlouhonohé chudinky pěkně naporcoval.... Nahota dívek (Italky jsou prostě krásné), krev, kožené rukavice a černé boty nesoucí psychopatického vraha ke svým obětem s jistotou nejlepšího lovce... (28.01.2012)

Torso je alespoň pro mě vrcholem Martinovy tvorby giallo-filmů a zaslouží si jen ty největší superlativy. Tento režisér vždy bral giallo po svém a nikdy jeho žádný film neobsahoval všechny složky žánru najednou. V Torsu tak došlo k symbolickému propojení všech atributů a vznikl snímek hodný "Argentovské" genialitě. Jako hlavní námět si Martino vybral vraždy mladých a krásných studentek, které masakruje maskované idividum. Toto téma bylo v rámci žánru častokrát zpracováváno ať už hůře, či lépe, ale Martino se s ním popasoval ze všech nejlíp. Snímek totiž nabil erotičnem a dechberoucími kráskami, které odhazují své svršky, tak jak si to divákovo oko přeje. Při vražedných scénách se navíc režisérovi povedla velice dobrá gradace scén doplněná slušnými gore-efekty a nebojím se říci, že první dva mordy dívek jsou na špici žánru. Nejde se také nezmínit o perfektním hudebním doprovodu od Maurizia De Angelise, který je rozhodně jeden z nejpovedenějších, co jsem měl možnost slyšet. Tvůrci filmu navíc tutu hudbu přiměřeně dávkují a napínavé scény jsou díky tomu ještě napínavější. Abych to celé nějak shrnul, musím říci, že všechny stránky filmu jsou opravdu precizně zpracovány a dovedeny k dokonalosti, díky čemuž dochází k perfektní alchimii a každý milovník žánru, musí vrnět blahem. PS: Možná malá výtka k tomu, že chyběla krásná režisérova žena Edwich Fenech, ale to je asi tak vše. (02.11.2010)

I Corpi presentano tracce di violenza carnale (Těla prokazují stopy znásilnění) je giallo které se zaryje pod kůži a už nepustí. Snímek vyniká především dusnou a nejistou atmosférou kterou podporuje vynikající hudební doprovod Maurizia De Angelise. Martino je zručný režisér který ví co na diváka platí. Provedení vražd není sice nijak výjimečné ale to vše mi vynahradila poslední půlhodinka která je napínavá a nervy drásající. Takže doporučuji shlédnout už jenom kvůli těm krásným , odhaleným dívkám:-) (02.06.2008)