Pozor na Harryho

Woody Allen se předávkoval sám sebou a ještě to drze přiznává. Tenhle film vypadá jako poslední zoufalý výkřik před tvůrčí krizí. Vzhledem k tomu, že znám všechny jeho dosavadní filmy a pak až ty evropské, nemůžu zatím říct, jestli ta krize přijde už příštím snímkem, nebo až některým z dalších (jen vím, že přijde, protože její dozvuky ne-li trvání jsou patrné dodnes), ale to teď není důležité. Zásadní je, že tenhle ještě relativně funkční kus začíná i dost střílet naprázdno mnohem zmatenějí než tomu bylo u Woodyho dosavadních kousků. Nejvíc mi vadí, že Allenova sebekritika nepůsobí upřímně. Něco jako: "Když si své umělecké neřesti nahlas přiznám, musíte mi je odpustit." Nemusíme. (24.08.2012)

Rozpadávajúci sa Harry by bol lepší slovenský názov pre film a viac by vystihol, čo sa tam deje. Keď sa časť osobnosti spisovateľa prenesie do vlastných románov, tak mu potom chýba v skutočnom živote. Vo filme sa život a román zlieva do jedného chaotického celku a podporuje to aj zvláštny strih, pri ktorom sú vynechané rôzne dlhé pasáže, ktoré akoby chýbali a navodzovali pocit prespatia časti príbehu. Samotný Allen vo filme nie je výrazný, najviac ma zaujala jeho filmová manželka psychiatrička, presnejšie jej záverečný výstup ako prípad na terapiu a samozrejme predstava podoby pekla aj s Luciferom. Harrymu ako nevýraznému týpkovi môžeme závidieť všetky úžasné ženy, ktoré sa v celom filme okolo neho pohybujú. (09.02.2013)

Woody v 90. letech experimentoval a zkoušel hledat něco jiného, než jeho standardní způsob vyprávění, natáčení či jiné žánry. Ale vulgární komedie se mu moc nepodařila. Ale minimálně epizodka s Robinem Williamsem je dobrá a závěrečný rozhovor s Billy Crystalem taky připomíná nejlepší léta tvůrce. Bohužel, je toho tady málo. (17.01.2019)

Netradičně přisprostlá Allenovka (koncetrace slov f**k, blowjob atd. je zde na Woodyho poměry vysoká) postrádající část jeho životní filosofie, na kterou jsme zvyklí u jeho starších kousků, ale na druhou stranu se jedná o jeden z jeho nejvtipnějších počinů. Takhle nějak si představuji komedii pro masy, která je na úrovni. (22.08.2009)

Ojedinelý prístup Woodyho Allena polemizuje nad jadrom problému jeho nezdarených a väčšinou hekticky sa končiacich milostných vzťahov. Využíva k tomu nadmerne vtipné poviedky plné dobre vybraných postáv prostredníctvom ktorých vyjadruje ťažko pomenovateľné pohnútky svojej mysle. Na spestrenie dialóg s prostitútkou : P: "nejak ti to trvalo". A: "mal som trochu problém sa sústrediť. Potom som ale našiel tú správnu predstavu. Jednu ženu, ktorú som zbadal na 6. Avenue... kríženú so Stalinovou dcérou. Dcérou diktátora. Fungovalo to." Srandy bokom, pretože dochádza k trpkému poznaniu, umelec zostáva sám, nedostáva sa mu pochopenia a neurotické rozpory sa tisnú do popredia. Čo je však príjemným vrátením optimizmu na scénu je náklonnosť svojich vlastných postáv, ktoré autor stvoril, oni ho dokážu oceniť, oni si ho vážia. Záverom odznie citácia: "Poznaj sám seba. Nič si nenahováraj. Zmier sa so svojimi nedostatkami a ži ako vieš." S tým zmierením nesúhlasím, ale aj tak vravím, že napriek menšej kríze Woody, si stále kráľ a máš čo ponúknuť. (08.05.2009)