Prípady 1. oddelenia - Série 2

90% — Pokračování úspěšných projektů v sobě vždycky skrývá velké nebezpečí spočívající ve velkých očekáváních, které mohou vyústit ve velké zklamání. S potěšením mohu konstatovat, že tvůrcům Případů 1. oddělení se podařilo ukočírovat druhou sérii v minimálně stejné kvalitě jako tu první. Nepodlehli svodům všechno překopat, převrátit na hlavu, moralizovat, hrát si na něco víc nebo vykrádat sami sebe, což se bohužel u pokračování zhusta děje. Je skvělé vidět, že to jde. Zajímavým prvkem bylo připsání postavy Dušana Vrány, jehož vývoj mi udělal největší radost. Nejprve se jevil jako nudný, namyšlený a nepříliš schopný člověk, postupem času se však ukázalo, že je minimálně stejně schopný jako ostatní a že i takoví lidé jsou ve vyšetřovacím týmu potřeba. Trochu mě mrzelo, že z postavy Korejse se stal větší blbec a hajzl, než se mi zdálo v první sérii. Ale zahraná byla skvěle, jedná se pro mě po Vránovi o druhou nejzajímavější postavu seriálu. Ale vyzdvihovat jenom dvě postavy a dva herce by nebylo spravedlivé. Myslím, že oběma režisérům se podařilo uřídit všechny herce tak, jak bylo potřeba. Vznikly tak opravdu životné postavy, které jsem si uměl živě představit. Vůbec autenticita prostředí a samotného vyšetřování je asi největší devízou seriálu. Za to budiž všem tvůrcům velký dík. Nejsilnějším dílem byly asi jednoznačně „Děti na odpis“, trošku slabší mi přišlo následující „Tělo“. Jednotlivé díly jsem hodnotil v mezích tří až čtyřech hvězdiček (60% - 80%), ale celé sérii nakonec dám plných pět. Zaslouží si to. (01.03.2016)

V mikrosvětě vztahů 1. oddělení to pěkně houstne a to mezi všemi. Míra Hanuš si své nesympatické alter ego vychutnává s naprostou grácií. Případy jsou opět výborně převedené na obrazovku, hodnověrná kriminalistika, napětí, rozumně servírované morbidity, celkově prostě dobrý počin z tuzemských luhů a hájů. (09.02.2018)

Podobně jako první série, velmi zábavná, dynamická a logická záležitost, která i díky skvělému obsazení baví a nechá vás přemýšlet o pachatelích a trestných činech během celého dílu. Velmi děkuji za takové seriály a zobrazení policejní práce bez velkých přikrášlení s její nudnou realitou i dílčími úspěchy celého vyšetřovatelského týmu. (31.10.2022)

Druhá série byla rovněž dost našlapaná zajímavými případy i osobními patáliemi mezi mordpartou. Až je mi skutečně líto, že to končí. Zasloužili bychom si ještě další díly, protože tohle byl vskutku povedený seriál. Slušné herecké výkony, zajímavé zpracování i samotné případy – otřesné vraždy, opovrženíhodní pachatelé, chudáci oběti i pozůstalí. Kvalita jednotlivých epizod byla taky rovněž velmi dobrá a tak ani tady neváhám dát nadprůměrné ohodnocení. (25.11.2019)

Druhá série už o poznání víc trpí na ochotnicky hraný epizodní role, což bylo něco, co v první sérii prakticky neexistovalo - ten kompars tam byl téměř bezvadnej. Tady to už občas trochu skřípalo, ale nic dramatickýho to taky nebylo - jen si toho člověk už prostě všimne. Hlavní pětice ale nadále zůstává skvělá a ta parta dohromady funguje výborně. Míň už se řešej rodinný problémy jednotlivejch policajtů, ale to nijak na škodu neni - jen se to prostě téměř výhradně odehrává na tý "pracovní" úrovni. Korejs se tady definitivně odkopává jak pičus a podrazáckej hajzl, aniž by v jeho prospěch hrály nějaký významnější polehčující okolnosti - jde si přes mrtvoly za "svym" a neštítí se u toho moc ničeho. Ale Hanuš ho hraje naprosto fantasticky. Trochu rozporuplně ale na mě působil Chmela - prototyp postavy je to skvělej a do seriálu to přineslo novej rozměr, Chmelovi samotnýmu jsem ale občas měl problém věřit nebo rozumět jemu jako osobnosti. Za mě to je jenom lehce slabší než první série (ta mi přišla přeci jenom víc kompaktnější a bez nějakejch větších výkyvů). Potěšil mě poslední díl, kterej byl víc než důstojným ukončenim seriálu a rozloučenim s postavama, a to, že to tvůrci nijak nenatahovali a že byli schopni v nejlepšim přestat - s klidnym svědomim to tak můžu označit za skvělej a na český poměry těžce nadprůměrnej detektivní seriál. WTF moments: Ve zprávách, který si v prvnim díle pouštěj v kanceláři na televizi, je dole na obrazovce vidět stavová lišta, takže je jasný, že si pouštěj video a že nejde o vysílání. Ve druhym díle Kozák (Vetchý) slavnostně a sebevědomě prohlásí, že protože utíkající zloděj nerozcinkal cinkátka, tak že rozhodně musí měřit míň než 166 cm (nebo kolik) - to tam ten zloděj jako nemoh proběhnout třeba nějak skrčenej? To s tim byl hotovej nějak rychle... (24.02.2016)