Železné srdce

Díky CSFD, která zpunktovala promítání v městě měst jménem Hradec Králové, můžu říct následující: Nekompromisní druhoválečný nátěr a - alespoň pro mě, který neokusil nic ze sovětské kinematografie - nejvíc pohlcující a tudíž fascinující "tankový" film v historii. Ale... ani jedno z toho není tak úplně pravda, protože za a) těch 129 minut čistého dějového času obsahuje všeho všudy jeden útok pěchoty ze zálohy na tankovou kolonu (za pár sekund vyřízeno, ale nezapomenete na to...), jednu komplexní scénu útoku tanků a pěchoty na zakopanou pěchotu a protitanková děla v poli, jednu takovou poloscénu obsazení menšího města pěchotou a tanky (snipeři na věžích, mašinkvéry ve sklepních oknech a protitanková děla ve výlohách obchodů included... tedy, všechno zmíněné po jednom kusu;)), celou jednu scénu skutečného tankového boje (4 ks Shermanů proti 1 ks PzKpfw VI aka Tiger s momentem překvapení na straně Waffen SS) a Call Of Duty střílečkovitě naivní finále v podobě útoku pěchoty na nepojízdný tank. No a za b) ta nekompromisnost spočívá v tom JAK Fury ukazuje to co ukazuje (co se týká krve, orgánů, končetin resp. jejich absence se nikdo opravdu nežinýruje) - jenže TO, co Fury ukazuje, už je podstatně méně nekompromisní, protože díky snaze zobrazit dopad šílenství války na jednotlivé vojáky, a v případě Brada Pitta i jeho boje s tím, působí souhrn jednotlivých scén docela nesourodě a některé jsou poněkud WTF. A když je řeč o WTF, Shia LaNěco by měl opravdu pohnout s tou svojí terapií, protože celý film evidentně jede na spoustě matroše pochybné kvality - jak jinak si chcete vysvětlit, že hraje pravověrného křesťana a vzhledově silně připomíná Groucha Marxe bez brýlí?:) Ale abych nebyl špatně pochopen - po Johnu Wickovi je to letos moje druhá nejspokojenější návštěva kina. Bojové scény jsou dokonalost sama, viděl jsem válečných filmů dost a zíral jsem s otevřenou - jak by neřekl pan prezident, neb je to na něj příliš slušné - hubou. A tím nemyslím zírání na to, že to díky barevnému odlišení trasovaček (červené pro US Army, zelená pro Wehrmacht/SS... zrovna jako ve Star Wars, mrk mrk) vypadá místy trochu jako Star Wars;) František Fuka vytýká hudbě její nesoulad s obrazem resp. zasazením děje, ale mně její spojení s děním na plátně přišlo vynikající. A pokud jde o zvuk, ten je nepopsatelný. Atmosféru má i díky němu Fury perfektní - čert vem kecací scény, kde si posádka tanku léčí své pochopitelné psychické problémy z toho, co viděla, nebo si v nich vyznává chlapácké přátelství a radost z toho, že dneska to ještě přežila - jakmile zaduní motory nebo zarachotí střelba, jedete v tom zas. Bohužel ten závěr to zase nepřehlédnutelně shazuje (pokud to nebyla parodie na Vojína Ryana). Můj závěr zní: že jsou tu klišé? Ano, pár jich tu je. Že je to nevyrovnané? Ano, je. Ale vrcholy ční hodně výš než kam se propadají slabší místa. 80% a nikdy jinak. Jen si nedovedu představit, že bych to měl někdy vidět jinde než v kině. PS: Fakt by mě zajímalo, kde Pitt pořád bral náboje do toho Sturmgewehru... který ovšem díky němu aspiruje na nejvíc cool útočnou pušku (nebo dědečka útočných pušek), která se v téhle dekádě objevila na plátně:) (14.11.2014) (menej) (viac)