Osmy

Dovolím si parafrázovat jednoho, zde docela aktivního, spisovatele. Kterého mám rád, byť má občas své dny natažené do dvou třetin měsíce... Napsat hanlivý komentář je řádově snazší, než v něm chválit. Pustit si hubu na špacír, fuckovat a peachovat, promočit každou nit, to s sebou nese i trošku té zábavy, co pomáhá překonat zklamání z filmu. U slovního vyjádření pocitů ohledně Osem se zanudím, nedá se svítit. Vynikající.... vše. Casting (to abych vyzdvihl i Talclíci a Stivínci), kamera, hudební podkres, Trojan, Silbersteinovo příběh, Trojan, samozřejmě neustrašená režie, Trojan a Trojan. Neubránil jsem se srovnání s dnes již kultovními a podstatně rozmáchlejšími Hřebejkovými projekty, čímž mám na mysli především Pelpendo. Tam, kde tlupa Hřebejk, Šabach, Jarchovský karikuje reálsoc až k jakési nesnesitelné lehkosti, Osmy nezklamávají. Jsou podstatně civilnější, díky čemuž i uvěřitelnější. Trojan a Strach. Podpořeni Goldsteinem. Ty bych s čistým svědomím vysílal do všelijakých soubojů o medvědy, palmy nebo osraly. Snad jsem ještě rozněžněn z právě proběhnuvších svátků Obžerství a nepokoje, ale konečně mohu napsat, že Jiřímu odpouštím jeho příležitost hráti si se Zubejdou, kterou já nikdy nedostal! (03.01.2016)

Tak, Jirko, zase mi děláš radost! Osmy mi sedly jak v poslední době máloco. Dokonce mi ani nevadí, že si po první projekci vůbec nejsem jistý, jestli ten film beru jako komedii nebo spíše jako lehce smutnou historku z dob komunismu. Ona ta doba je ve filmu vyobrazena tak sugestivně, že nechutnost komunismu musí pochopit snad každý. Zabedněné výlohy, nefungující neony na obchodech, špína a šeď ulic i oblečení a vybavení Richardovy domácnosti, to vše vyniká v opravdu perfektních exteriérech i interiérech, při kterých mi fakt občas mrzl úsměv. Hudba vybrána taky s citem, žádný přehršel tehdejších protestsongů, ani laciné břečky normalizačního popíku. Ovšem největší pochvala, Jiří, je jako vždy za výběr herců a jejich výkony. Snad neexistuje role, kterou by Trojan nezahrál přesvědčivě a u které by si člověk neřekl, že to prostě nikdo jiný hrát nemohl. Jeho dialog se synkem v práci je snad nejlepší scénou filmu. Josef Dvořák mile potěšil. Ostatní hrají také skvěle, i když některé postavy jsou značně schematické. Takový chudák Navrátil už dlouho nedostal podobnou roli jako ve Vracenkách, pouze samé Nádeníčky a hajzliky. Jo, a ještě jedna přpomínka: Prosím (!!!) obsaď už Jirku Dvořáka do role nějakýho echt dacana s knírkem a brýlema. Od geniálního Alfréda Bartoše se mi jeho role zdají dost podobný - takový frajírek s roztomilým kukučem, který ví víc než ostatní. Ale toto všechno jsou jen drobnosti a mé sugestivní pocity. Filmu by slušelo plátno a plná kina, protože si to, Jirko, fakt zasloužíš. Kult jako Pelíšky to asi nebude, těch hlášek a efektních scén tam tolik není, ale film, který pobaví každého inteligentního diváka to bude určitě. Já se bavil královsky. P.S.: Kolik procent lidí myslíš, že by na konci zvolilo multikáru? ;-) (17.06.2014)

Začátek filmu s opilým Trojanem až nepříjemně dlouho potácejícím se ulicemi mě příliš nenavnadil. Ovšem s jeho probuzením dalšího rána nejen, že jeho postavě odstartoval pekelný den, ale hlavně já se začal naprosto královsky bavit a s každým dalším problémem jsem se smál častěji a víc nahlas. Pokud si však někdo stěžuje, že tragikomedie není pro film (a jeho téma) vhodným žánrem, musím souhlasit…s tím rozdílem, že bych ani náhodou nechtěl čistokrevné drama, nýbrž komedii (prosím!). Poněvadž vážné momenty, na které později došlo, podkopaly onu parádně rozjetou zábavu, humor takřka dostal stopku a film doběhl do cíle stejně rozpačitě, jako vyrazil ze startu. Což mě moc mrzí, protože jsem doufal, že Osmám budu moct přiklepnout plný počet, takhle zůstávám jen na silných 4*. (04.08.2014)

Líbilo. Počet hvězd zaokrouhluji dolů, protože ten film je jen "slušný", ničím zvlášť zajímavý. Ale na to, že od Epsteina i Stracha mám v tomto ohledu nulová očekávání, je to dobrý, dá se doporučit. Některé věci jsem nepochopil, hlavně, proč by mělo být jeho zbouchnutí patnáctileté holky společensky přijatelnější než synovo (a vůbec způsob synova nátlaku v této věci). Některé věci jsem pochopil, ale neocenil, třeba symboliku brodění se v hovnech (jak tady někdo příhodně píše, podstatně kratší by ten film byl podstatně lepší). Jinak vcelku hezky koncipováno i provedeno. Trochu nouzově naroubovaný epilog s G-bodem, trochu marný začátek, ovšem hned scéna podpisu je sice dějinně takřka nemožná, ale nádherná (démonický vlasatý disouš s propiskou proklatě nízko - a konec konců jde tady o fakt hrdinova opileckého podpisu, nikoli o historickou ilustraci). Četné dobové propriety potěšily, k různým věcným nesrovnalostem i tvůrčím marnostem viz Radek99 a honajz. Většinu jevů, postav a jejich chování lze nicméně přijmout jako hodnověrné symbolické reprezentanty, aniž by musely být přísně realistické (vyjímkou je mnohokrát zde zmiňovaná hloupě přepálená a vlastně trochu přebytečná postava dychtivé milenky z nepracoviště). Komediální setření závážnosti tématu mi nebrání považovat tento film za vhodnou výchovnou pomůcku pro mládež. A opět se mi potvrdilo (viz hrdinovo zaměstnání snů v účtárně OPBH), že za komoušů bylo líp - teda pokud jste nepotřebovali svobodu slova nebo instalatéra. (15.12.2014)

Ivan Tojan coby hrdina další české omluvy normalizační absolutní životní pasivity. Největší chyba v tomhle světě je podle Epsteina se Strachem narušit normalizační idylku. Celý film se naznačuje, že hrdina projde změnou od zbabělce k hrdinovi, ona nalezená odvaha se nakonec prokáže tím, že aby zachoval status quo, troufne si odevzdat STBákům nalezenou zbraň. Smutné. 1 a 1/2 (12.12.2014)