Alica v krajine zázrakov

Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších Disneyovek. Narozdíl od ostatních nevyniká hudbou (nejsou tu téměř žádné zpívané písničky) ale zato má perfektní příběh (na motivy Lewise Carolla). Skvělé absurdní postavy (kočka šklíba, kachny s klaksonem místo zobáku, šípáci) a krásné situace (den nenarozenin, královský kriket s plameňáky, barvení růží). Nemám co dodat. (15.04.2003)

Nevím proč, ale tento druh filmu mi prostě nesedl. Rozhodně za to ale nemůže Disneyho animace. Podobný problém jsem měl i s hranou verzí z roku 2010. Jen místo Johnyho Deppa, který se postupně propadá stále k větším zoufalostem, zde máme kresleného Kloboučníka, a místo dvacetileté Alenky její podstatně mladší verzi (což je správně). Jinak se jedná o stejnou šílenost, plnou psychověcí, relativně bez příběhu a ani písniček už není tolik, co v ostatních Disneyovkách. Ačkoliv má snímek pouhou hodinku a čtvrt, myslím si, že je to stopáž maximální. Delší dobu bych asi nedal. Výsledné hodnocení: Slabší přůměr. (06.03.2016)

Dodnes vobec nechapem, preco je Alica v ceskom jazyku Alenka, ale radsej prejdem k hodnoteniu. Tuto verziu z roku 1951 som si prvykrat pozrela az dnes a teda po mnohych rokoch. Animovane Disney filmy milujem, najma tu klasiku, ale Alice in Wonderland nenaplnila moje ocakavania, zial. Neviem, mozno som uz prilis dospela na taky detsky film plny az prapodivnej fantazie. Ta uvodna cast, ako si Alica sedi na strome v krasnom parku sa mi pacila, ale akonahle sa ocitne v Krajine Zazrakov uz sa mi to nepaci. Nema to ani hlavu ani patu. Samozrejme chapem, ze ide o adaptaciu kniznej predlohy a cele sa to Alici sniva, ale aj tak. Chybal mi tam pribeh, nieco podstatnejsie nez iba nahananie zajaca ci hladanie spravnej cesty. Je to nieco ako kresleny Road movie, ale uplne ze crazy. Pacilo sa mi to mile dievcatko Alica, aj nejake tie slovne hracky, napr. "but, but, butter" (ktovie ako to nadabovali), tiez ten napad oslavovat UnBirthday (neviem, ci to je v knihe?) a celkovo sa mi pacilo aj to pitie ci nepitie caju na tej oslave, to bolo celkom vtipne. Ine vtipne situacie som tam nenasla, co je skoda. Miestami to bolo velmi nudne ( stale dookola sa zmensovanie a zvacsovanie Alice, hladanie cesty a stretavanie nesympatickych a nezaujimavych postaviciek) a miestami az skoro odporne (vsetko so Srdcovou kralovnou), to ani nebolo pre deti vhodne. Pesnicky ma vobec nebavili a na moje prekvapenie, nepacila sa mi ani jedna! A ten zaver? Tiez divny. Dievca sa zobudi a koniec. Cakala som, ze tam bude aspon nejake ponaucenie alebo co. Animacia vsak velmi pekna a kvalitna. Je to skoda, ze ma to sklamalo. Naozaj sa to neda ani len porovnat, o kolko viac sa mi pacila trebars Mala morska vila, Snehulienka ci Pinocchio. Skoda. 55% hlavne za pracu animatorov...az ma to mrzi, ze nedavam viac. (09.05.2020)

Alenka se dostává králičí norou do podivného snového světa, na kterém se Disneyho animátoři vyloženě vyřádili. Bizarní postavičky, z nichž vede věčně uspěchaný králík a „zhulená“ myš z nenarozeninové párty, zabydlely fantastický svět plný tak pestrých barev, že ti animátoři snad každé ráno fasovali LSD. „Pokusný“ kraťas Za zrcadlem s Mickey Mousem však Alenka nepřekonala. (16.12.2010)

Ano, knihu Lewise Carrolla jsem četl. Sice jen v angličtině, ale celkem jsem tomu rozuměl, takže jsem byl zvědavý, jak se s tím "kreslíři" z padesátých let poprali. Teď už můžu říct, že to s přehledem zvládli na jedničku z hvězdičkou (přesněji s pěti hvězdičkama). Něco přes hodinu trvající kreslený snímek nás zavede do světa plného zvláštních věcí, zvláštních lidí, zvláštních zvířat a kdovíčeho ještě. Všechno začíná nevinně, při čtení knihy, která je, stěžuje si Alenka, bez obrázků. Načež dostane nějaký nápad o světě, kde by bylo všechno "naopak". Jeji kočka - Micka (docela inteligentní) - na tím jen nechápavě kroutí hlavou, načež si Alenka začne na louce zpívat. Ale jakmile se objeví Bílý králík, opravdový příběh může začít. Ztvárnění okolního světa je opravdu výborné - pohádkové, barevné, hezké na pohled. Rozmanitost postav je obrovská - od kočky, která umí zmizet, přes kouřící housenku, po mluvící květiny nebo pana "Kloboučníka", který je tak trochu mimo. Za zmínku stojí určitě také královna, s hlasem, který je slyšet široko daleko a král, který je minimálně dvacetkrát menší než sama královna - ale je nejvíce zábavný, i když se objeví jen v několika scénách. Alenka je ztělesněné dítě - když se jí něco nelíbí, řekne to, když něco neví, zeptá se, když chcete, aby něco udělala, udělá to ("eat me" - ano, strčí to do pusy), je zvědavá, má velkou trpělivost a často říká "Oh, my goodness" - s "dětským tónem" v hlase -, zkrátka ztělesněné dítě, ztělesněná dobrost. Čeká nás výlet do pohádkového světa, plného podivných stvoření a se spoustou "příhůdek", který jen tak lehce z hlavy nezmizí. To vše díky Alence, která nás zavedla do říše dívů a ukázala nám, jak je dětská fantazie obrovská. Děkuju jí za to! A teď mě prosím omluvte, hosté čekají na čaj - slavíme totiž nenarozeniny.... :) (23.09.2007)