The Hand
Obsahy(1)
Poslední film J. Trnky je smutnou bajkou o bezmocném harlekýnovi a všemocné ruce. Totéž co prožívá harlekýn byla ve své době situace i mnohých našich umělců. Film byl dlouho zakázán a v roce 1984 jej Americká filmová akademie označila za pátý nejlepší animovaný film všech dob. (woody)
Recenzie (95)
Je neuvěřitelné, jak hutnou atmosféru lze vyvolat "pouze" pomocí loutek. Velmi silná alegorie, která by klidně snesla mnohem delší stopáž (což neříkám často), s poměrně jasným poselstvím a odkazem na dobu a místo vzniku (přestože soudě dle příspěvků ze zahraničí to tak možná působí jen u nás). Trnka tímhle jediným dílem v mých očích jasně poráží soudobou konkurenční dvojici zlínských animátorů Zeman-Týrlová. 100%. ()
Důstojné poslední slovo Mistra. Zamlada jsem je vnímal jako jinotajnou obžalobu režimu, v němž jsem tehdy žil, dnes dávám přednost o nic radostnější výpovědi o zahubení umělce a člověka systémem bez ohledu na počet a jméno zúčastněných stran. Tvář harlekýna od začátku předznamenává hrůzu, která přijde, a noční návštěva se v Trnkově pojetí nezdržuje omíláním nějakého "víckrát ne" - jde rovnou po krku. O sedmnáct let později Jiří Barta nahradí ruku rukavicí, za dalších devět se animovaná ruka bude čile prohánět mezi ostatními členy Addamsovy rodiny a konečně pětatřicet roků po smrti velkého Čecha na nápadu vtáhnout vodicí šňůry loutek do příběhu postaví svůj výtvor Dán Klarlund. ()
Zcela souhlasím s brilantním a přesvědčivými argumenty podloženým komentářem soudruha GilEstela. Trnka byl skutečný génius-vizionář a vidět v jeho Ruce modelovou agitku o údělu umělce v totalitním režimu je krátkozraké. Interpretace, která chápe Ruku jako metaforu kapitalistické společensko-ekonomické formace, je myslím Trnkově intenci práva. ()
Utlačování a zneužívání tvůrčí síly totalitní mocí v zájmu budování kultu vládnoucí moci. Ruka, před kterou není úniku a která drtí vše, co projevuje svobodného ducha a co se jí snaží vzepřít. Velmi povedený animovaný film s výbornými symboly... nedivím se, že toto krátké dílo mělo ve svobodném světě takový úspěch a u nás bylo zakázáno. http://www.youtube.com/watch?v=cS4Th36zN_g ()
Film jsem viděl již několikrát, ale až teď jsem si uvědomil, že jsem ho zapomněl ohodnotit... Co k tomu říci??? Myslím, že celý film se dá charakterizovat asi takto: Jedná se o nádhernou ukázku toho, jak se dá obrazem říci víc než pomocí tisíce slov. Film je temnou výpovědí o nelehkém životě umělce v totalitním státě. Vzhledem k tomu, o jaký typ filmu se jedná, nebudu se tu rozepisovat o příběhu. Ovšem musím říci, že při závěrečné scéně se mi vybavil krátký úryvek písně Karla Kryla Pochod Gustapa: "A když ho vodstřelí, po smrti dáš mu řády." V tomto případě našeho hrdinu sice nikdo neodstřelil (veškeré zlé věci si nakonec díky svému strachu z Ruky přivodil sám), nicméně je zde krásně vidět, jak dokáže totalitiní propaganda všeho využít. I po smrti může člověk dostat vyznamenání, která nechce, od lidí ke kterým se nikdy nehlásil... ()
Galéria (4)
Fotka © Loutkový Film Praha
Zaujímavosti (2)
- Jiří Trnka počas realizácie diela tušil, že ide o jeho posledný výtvor (aj zdravotne na tom nebol dobre), a preto s tým ponáhľal natoľko, že prehlásil, že je mrhanie času zalievať kávu a vychutnať si ju počas pauzy, a preto v posledných fázach už len lízal kávový prášok. (Biopler)
Reklama