Země

Julio Medem je určitě jeden z (dvou, možná tří) předních španělských režiséru a práce mu jde celkem slušně od ruky, Tierra představuje skromný a v hlavní dějové linii i docela jednoduchý příběh velice zvláštní, rozpolcené postavy Angela, který o sobě říká, že je napůl živý a napůl mrtvý - napůl člověk a napůl anděl... Právě tyto specialitky a odbočky dělají Zemi květnatější, než jen příběh jednoho hubiče škůdců a jeho dilema mezi dvěma ženami (které mimochodem představují zrovna opačné archetypy sexy rajdy a paní v domácnosti). Líbila se mi jistá nepředvídatelnost, divák opravdu do poslední chvíle nemůže odhadnout, kterou ženu si Angel vybere a samozřejmě se mi líbila i jistá velmi sugestivní sexuální scéna :) Ovšem nemyslím, že by Tierra byla nějak geniální, či převratné dílo, některé střípky po zasunutí mohly dát větší smysl a emoce také mohly hýřit více. 7/10 (26.07.2008)

Hezky nafouknutá bublinka, které ale někde v půlce začne unikat vzduch a očekávání díla věnujícího se zásadním existencionálním otázkám se vypaří jako po zásahu bleskem. Mám rád pocitové filmy, mám rád Medemovy originální nápady a jeho jedinečnou práci s kamerou (nemluvě o svůdných ženách, jež do svých filmů obsazuje :-)), jenže ve většině jeho filmů postrádám dotažení počáteční čtrty do konce a to, co by se dalo vnímat jako prostor pro fantazii a myšlení diváka, beru jako rušivé díry v neuváženě sestavené skládačce. Když to však vezmu kolem a kolem, je Země jen o něco málo slabší jako o tři roky starší Zrzavá veverka - a to není zas tak špatný výsledek. 70% (06.02.2009)

Dvě strany jedné mince. Dvě tváře člověka s nadměrnou obrazotvorností, jedna prý andělská, druhá pozemská. Ángel nás svými existenciálními úvahami o životě a smrti bezprostředně vtahuje do děje. Ovce zasažené bleskem, dialog s již mrtvým pastevcem a téma stínek a zemité chutě vína pozvolna stimuluje zvědavost a zájem. Až do doby, kdy se děj začíná komplikovat a materiálu je na jeden film příliš. Pro Medema je příznačná symbolika, jméno hlavního hrdiny je Ángel a první dívky, se kterou se u vinic setkává Angela. S ní by jeho jedna část, ta andělská, ráda zůstala a milovala ji, co na to ovšem pozemská část? Ta si vybírá Marii, ženu posedlou sexem, jakožto symbolem živočišnosti, ženu svůdnou, vonící rozkoší. Typický konflikt. Je snad tématika filmu inspirovaná Biblí a přenesená do pozemského života? Andělé, Marie, beránek, víno a vinice… Nevím, ale film ve mně evokuje velmi zvláštní a jedinečné pocity. (26.08.2010)

Nějak se nemůžu zbavit dojmu, že to celé byl jenom velký vyumělkovaný pseudfilosofický kýč. Všechny postavy jsou víceméně šablonovité a až nechutně "dobré" a všechápající. A Angel ten tomu celému cirkusu kraluje svými "andělskými vizemi" a "komplikovaností"...Jediné, co je v tomto filmu opravdu krásné, je příroda/země. Medemovy postavičky jsou na ní jen vatovou stafáží nevalné kvality a významu...Celé to navíc zavání snahou o uměleckou poetičnost, která ale vyznívá naprázdno a záhy často končí v bahně přízemnosti a chtíče...Nejspíš asi nemám ty správné buňky pro režisérovy filmy - z Milenců ze severního pólu jsem měla podobné dojmy... (20.07.2011)

Julio Medem vie zaujať hlavne tajomnosťou, až magičnosťou svojich postáv a v tomto príbehu o anjeloch (hlavné postavy sa volajú Angel a Angela:) to platí niekoľkonásobne. Dalo by sa povedať, že to magično až trochu prekombinoval, lebo rozohrával so svojimi postavami viaceré dejové línie, z ktorých sa len zopár pospájalo a vyústilo do pekného záveru. Nehodnotím tento film negatívne, ale podľa mňa je to zatiaľ najslabším Medemovým kúskom, aký som doteraz videl (Sex a Lucia, Milenci zo Severného pólu). (05.05.2009)