내가 살인범이다
Réžia:
Byeong-gil JeongKamera:
Gi-tae KimHudba:
Woo-geun KimHrajú:
Won-yeong Choi, Jae-yeong Jeong, Eun-ji Jo, Shi-hoo Park, Gwang Jang, Yong Woo, Yeong-ae Kim, Jong-goo Kim, Hyeon-joo Baek, Bong-seong Kang, Hae-gyoon Jeong (viac)Obsahy(1)
Před patnácti lety bylo zavražděno deset žen. Pachatel nebyl nikdy dopaden, ale nyní se objevil Lee Doo Suk se svou knihou "Já jsem vrah", ve které se k těmto vraždám přiznává. Z knihy se stává bestseller. Ale detektiv Choi Hyung Gu, který před dvěma roky vraha málem dopadl a na kterého mu zbyla dokonce památka v podobě jizvy na tváři, nevěří, že Doo Suk je pravý vrah. (andiek05)
(viac)Recenzie (64)
Tušil jsem nějakou levárnu na diváka, s oním celebritním, médii i občany milovaným sériovým vrahem (kdo by nevzpomněl na Stoneovy Natural Born Killers), ale ono to rozuzlení nakonec nebylo zase až tak převratné, jak jsem očekával. Celkově mě ale tentokrát zklamala filmová forma, která mi připomínala spíš všelijaké japonské bizarní taškařice, než obyklou korejskou vážnost, střídmost a syrovost, které mám na jejich filmech tolik rád. Jediná postava, která mi kromě detektiva Choie sedla, byla smrtelně vážná matka-mstitelka, jinak samí šašci, kašpaři a klauni. Film je sice nadprůměrně kvalitní po všech stránkách, a pokud ho "uchopíte" jako na nadsázku bohatou frašku, tak určitě nebudete zklamaní, ovšem já si od "mých" Korejců žádám něco úplně jiného. ()
Dejovo prekombinované, štýlovo preplácané. Do toho všetkého nezameniteľný trademark juhokórejských filmov: vyrevujúci herci. Nie že by svoje požiadavky a túžby niekedy artikulovali s kľudom. Nie, oni musia v drvivej väčšine prípadov revať ako zmyslov zbavení. A keď aj nie, tak v rámci normálneho dialógu aspoň raz prejdú k vreskotu, jakotu alebo škrekotu. Inak by to ani nebol normálny filmový rozhovor v kórejskom filme. Ak by šlo o zaujímavú kriminálku, tak by som to prehltol. Ak však ide o filmovú tortu uvarenú psíkom a mačičkou, do ktorej dali všetko, čo im vo filme chutí, tak to pokrikovanie bolo veľmi navyše. Toto už druhýkrát nechcem ani z rýchlika. Dovi, dopi a dopo. ()
Zápletka nepopiratelně nepostrádá nápad, zajímavý vývoj i pointu a čistě jako thriller by ve správných rukách (ano, Chan-wook Park se může přestat hlásit) nabízela dostatek materiálu, aby se z ní stala žánrová klasika. Jenže… Jenže tomu tak není, protože je to naprosto zmrveno přepálenými, nesmyslnými a dlouhými akčními CGI „vyšperkovanými“ eskapádami (za ty hady by si měl jít někdo sednout za katr) s tak nepřehledně rozklepanou kamerou, že by z toho i epilepsie dostala epileptický záchvat. Jihokorejci rádi experimentují se zdánlivě neslučitelným a mnohdy jim to i vyjde. Toto však není ten případ, protože to nefunguje ani jako temný mrazivý thriller a ani jako přiblblý přepálený blockbusterový akčňák. A tuplem to pak nefunguje pospolu jako součást jednoho filmu. ()
Kdyby nebylo všech těch nesmyslností, pravděpodobně bych se tu teď rozplývala. Mělo to nápad, hodně dobrý nápad. Ten však šíleným způsobem pošlapaly příšerně nepovedené akční scény, digitální hadi a další hlouposti. Některé scény mi dokonce připomínaly americké béčkové parodie. Tohle bohužel nezachrání ani ten super překvapivý konec... 2,5* ()
Čo sa príbehu a hlavne rozuzlenia týka, neskutočne originálny thriller. Ale všetko ostatné, ako akčné scény, a hlavne zvraty v určitých pasážach, vrátane záveru - čistý "Hollywood" brak. Celé mi to prišlo ako zlý žart kórejskej tvorby. "Confession" je totálne prepálený, absurdný snímok, ktorý sa vymkol realite ako propaganda zdravého jedla v Mc' D. Ako zábava na jedno vzhliadnutie budiš, no velebiť túto nereálnu rozprávku, ktorá sa snaží od úvodu pôsobiť seriózne (čo ma serie najviac!), rozhodne nebudem. ()
Reklama