Milenci ze severního pólu

Po půlnoci už přeci jen člověk nedává tolik pozor, aby zaznemanel tu nádheru, kterou sleduje. Možná proto na mě neměli Milenci takový dopad. Přesto mě udivovala snaha Medema o originalitu. Když překousnete možný rodinný incest (heh) a kulhající poslední čtvrthodinku, budete rozhodně nadšeni. Otto-Ana...no moje jméno by k nim neštýmovalo vzhledem k tomu, že není palindromem ani co se na nehet vejde.... :), takže raději jen Otto+ Ana (29.12.2008)

První film režiséra Julio Medema, který jsem viděl. Rozhodně zajímavý a originální. Minimálně VELMI dobrý. Rozhodně 4*. Myšlenka míjení dvou lidí, kteří stojí vedle sebe, jeden druhého svým konáním ovlivní (například takovou drobností, jako cigaretovým kouřem), ale vlastně se nepotkají, je jedinečná - na druhou stranu jsem měl pocit, že už toho je v některých chvílích moc. Po přesunutí děje do Finska přestal být film křišťálově čistý. Přesto stojí MIlenci polárního kruhu za to. ■ Výborný komentář napsal FateKEEPER. Cituji kousek (lépe bych to nenapsal): "Ve vzduchu visí setkání dvou lidí, jejichž citový život nikdy nebude normální. Tvůrci využívají bizarních situací a absurdních rozhodnutí postav k zrcadlení nesmyslnosti a osudovosti těch vztahů, které člověka pohlcují, ale nedovolují mu pro vlastní odlišnost pokračovat běžnou cestou. Otto s Anou tak putují na sever, očekávajíc toho druhého, aniž by museli cokoliv svým blízkým přiznávat. Stačí jim dostatek vzájemné podobnosti." (17.07.2010)

Jsem z těch chlapů kteří vrčí, když chce jejich rádobyromantická partnerka místo finále MS v hokeji, sledovat západ slunce, nebo když dává přednost svíčkám před skvěle zářícími LED žárovkami z Ikei. Přesto. Jsem romanticky založený člověk, cíťa v utajení, empatik z planety Mars. Takže můžu kvalifikovaně prohlásit, že tento film, je romantický asi jako tchoř, který si na playback prozpěvuje Everything what i do... od Briana Adamse. Začátek filmu je mile ulítlý, všichni Jiní si příjdou na své, člověk se spíš usmívá a se zájmem sleduje, jak si děti poradí s tím, že jsou tak trochu jeblé. Pak s lehkým porozuměním sledujeme jejich rodiče, jak se popasují s tím, že jeblost jejich ratolestí neustupuje a hold z nich normální průměrní občani nevyrostou. Zbytek příběhu je hraní si s náhodami, kterých je tolik a jsou tak nepravděpodobné, že se distributoři rozhodli přiklepnout k žánrovému označení drama/romantický, ještě i mysteriózní. Pokud jste tedy čekali, že se bude čarovat, nebo odněkud vyjukne Mulder se Scullyovou... . No, ale co už. Neměl jsem problém to dokoukat, protože mě zajímalo, jak nakonec tvůrci naloží s hlavními postavami. Bude hepáč? Píší, že je to romantické. No jo, ale taky je to drama. A navíc je to mysteriózní, takže třeba umřou a pak obživnou... . Tady máte důvod, proč se na to podívat. Ze zvědavosti. Přestože se to tak snaží vypadat, žádný ááárt to není a nepomůže ani to piááááno. Zcela jistě to ale není ani tuctový film. Trojstáár tedy neznamená průměrný, ale spíš ne až tak originální a pro mě přínosný film. (01.02.2017)

Špatně zamaskovaný kýč, cosi, co se vydává za umění, ale smrdí červenou knihovnou. Film, který mě štval od začátku do konce, za což může hlavně směšný scénář plný "osudových náhod", ploché charaktery a melodramatičtí herci. Moje chyba, že jsem ztrácel čas. Kdybych to byl býval věděl, že režisérem je autor snímku Sex a Lucía... (18.09.2009)

Milenci ze severního pólu je příběh o lásce tak krásné, čisté a trvalé, že nic hezčího si v životě člověk nemůže ani přát. Jak se ten zajímavý příběh rozvíjel, čím dál víc jsem se bála toho konce, o něho, o ní, o promarněnou příležitost a ono to nakonec dopadlo strašně i krásně zároveň a ve mně zůstalo ještě dlouho mnoho KDYBY... (07.08.2008)