Bež, chlapče, bež

Nějak už mi lezou krkem jako že skutečné příběhy dětí za druhé světové války (divné, že děti za 1. světové nikdo netočí), v poslední době se s těmito filmy roztrhl pytel, od Pyžama po Ptáče přes nespočet dalších. V 60. letech, když to točil třeba Kachyňa nebo Tarkovský, tak to snad ještě působilo originálně, ale dnes je továrna na kapesníčky. Můžete si být jisti, že děcka prožijí ve filmu všechna možná ponížení, někdy i včetně sexuálních, ale uvnitř jsou to stále čisté duše, a tak jen divák útrpně sleduje s tím kapesníčkem v ruce scénu za scénou, brečí dojetím, je mu těch dětiček líto, protože na dětičky padá sníh, chvějí se zimou, ani ten kabát jim nedovolí majitelé ukrást... Vím, že to může znít cynicky, jenže co říct k filmům, které jsou samy podobně cynické a jen tlačí a tlačí na pilu? (20.10.2022)

Skutečný příběh desetiletého židovského chlapce ( ten se ukáže na konci), který dokázal přežít v nacisty okupovaném Polsku. Hardcore verze Chlapce v pruhovaném pyžamu, která mi dokazuje zase (!!!) , že ti Poláci umějí tu historii pořádně využít ve filmu a zainvestovat tak, aby to byl film hodný Hollywoodu. Při srovnání s českou kinematografií musím furt brečet a zamýšlet se, jak to že Poláci, kterým jsme se nedávno smáli mají oscarové filmy ( Ida, V temnotě ) velkofilmy ( famózní drsná Wołyń) nebo technicky americké filmy ( Město 44) a my za posledních deset let uděláme jedny Lidice. (04.03.2017)

Jeden z dalších mnoha příběhů přeživších židovských dětí. Film se odehrává povětšinou v lesích a na selských usedlostech, kde se chlapec po útějku z getha skývá. Z krátkých retrospektivních scén se dovídáme postupně celý příběh. Kamera umocňuje osamocení chlapce často záběrem velkých celků překrásné německé přírody. Podobně jako u Posledního cyklisty a Schindlerova seznamu přechází poslední scéna do současnosti. V samotném závěru filmu vidíme skutečného aktéra celého příběhu se svou současnou rodinou. . . . . . Hlavní roli Srulika ztvárnila jednovaječná dvojčata Kamil a Andrzej Tkaczovi. Filmovat začal Andrzej, ale režisér si pro náročnost přibrat i Kamila. Chlapci měli rozdělený natáčecí čas na dopoledne a odpoledne. Kamil měl jíst původně marcipánové šneky, ale nakonec režisér rozhodnul, že půjde o pravé. Při natáčení si tedy vkládá do úst opravdového šneka. (01.06.2014)

Běž, chlapče, běž je přesně tím filmem, který mě zasáhl: druhá světová válka na polském území nahlížená dětskýma očima malého Srulika. Samozřejmě, že nejsilnější jsou ty scény, kde malého chlapce pronásledují Němci nebo ho zrazují jeho vlastní Poláci. Co tedy tenhle film nabízí navíc? Touhu po svobodě, která je pro malého chlapce naprosto zásadní. A pak je silný tenhle film v závěrečných scénách z Polska. (23.05.2015)

Odporučil by som ako povinnú kinematografiu pre všetky rozmaznané detičky, ktoré si nedokážu nič vážiť a myslia si, že aký majú hrozný život. Tento príbeh by ich možno donútil rozmýšľať a zamyslieť sa nad tým aké je to nemať nič, teda okrem nádeje na lepšie zajtrajšky, resp. na vôbec nejaké zajtrajšky. Naozaj silný príbeh o chlapcovi, ktorý bol zo dňa na deň odkázaný len sám na seba a počas vojnových rokov sa pokúša prežiť doslova v hraničných situáciách. Našťastie na svojej ceste stretol aj ochotných a dobrých ľudí, ktorí ho zachránili, no naopak aj tých, ktorí ho kruto zradili. Celý film mal však naozaj skvelý spád, ktorý bol zvýraznený akýmsi detským existencializmom a zaujímavými zvratmi v deji. Akurát ten koniec ma zrovna nedojal, lebo chlapec akosi príliš rýchlo upustil od svojej novej identity a zmieril sa s dôsledkom vojny. Ale inak dobré, veľmi dobré! (05.10.2014)