Hataraku maó-sama!

Mile překvapen tímto seriálem jsem. Když jsem po době nepříliš krátké opět slyšel spojení "vládce démonů" a "hrdin(k)a", málem mě braly mory a dosti jsem váhal, zda vůbec zkusit první díl, ale nakonec jsem rád, že jsem se opět nedočkal stejné scenáristické křeče a přespříliš bujného poprsí jako u Maojú. Synopse ve mně sice vyvolala dojem, že půjde o nevtipnou blbost plnou všehomožného ksichtění, nepřiměřených výlevů nejzákladnějších emocí a koňskou dávkou fanservisu, ale ve výsledku jde nakonec o velmi příjemný seriál s rozumnou dávkou nenuceného humoru a trochou romantiky, ovšem té je tam opravdu jen malé, uměřené množství, proto bych seriál za rabukome neoznačil. Líbí se mi, že seriál podobně jako Gintama obsahuje odkazy na rozličné prvky z "našeho světa" – kromě McDonald's třeba i na Harryho Pottera či film Super Size Me – a operuje s postavami, které jsou vtipné, nápadité, umí si získat mé sympatie a žádná mi nepřijde zbytečná. Na rozdíl od ostatních doposud zde komentujících bych si však dovolil polemizovat o (ne)záživnosti druhé poloviny seriálu. Ta mi naopak přišla lepší nejen proto, že přinesla více zajímavých postav, ale také proto, že více obsahovala vyloženě konverzační scény a právě onu vícedílnou zápletku o souboji mezi fastfoody. Je to zkrátka taková fajn oddechovka, která sice nijak zvlášť diváka nenadchne a do křesla jej hloubkou psychologie postav a propracovanosti děje opravdu tvrdě neposadí, ale jako příjemné pokoukání po náročném dni slouží přímo výtečně. A výtvory studia White Fox mě zajímají čím dál více. Trochu slabší 4*. (14.07.2013)

Sympatické postavy, komediální momenty, které většinou opravdu fungují, občas i trochu té romantiky a na své si přijdou i příznivci supernatural soubojů - Hataraku maō-sama! si v podstatě bere všechny oblíbené ingredience žánru a umně je kombinuje do celku, který postrádá nějakých výraznějších záporů, na druhou stranu ale ani nepřekračuje stín obyčejného rabukome bez jakýchkoli invencí, takže je "jen" řemeslně dobře odvedenou směsicí stokrát viděného. Ty uvozovky mají rozhodně své opodstatnění, protože i to v žánru, kde se to obvykle jenom hemží trapností, laciností a prvoplánovitostí, neznamená zrovna málo. *** (01.07.2013)

hádejte, jak to skončí. V dešti na křižovatce předá hlavní hrdinka hlavnímu hrdinovi deštník. Má se smysl na toto anime dívat? Nedoporučuju. 20% UPDATE: možná jsem se unáhlil, studio potvrdilo letos, tzn. po osmi letech, druhou sérii. Zatím nicméně ještě bez konkrétního data. Pokud to v dohledné době vydaj, předpokládám, že minimálně o dvě hvězdičky zvednu. (22.04.2021)

Nato, že sa jednalo o klasický šónen, som bol milo potešený. Seriál nejaké nové žánrové zvraty neprináša a svojím spôsobom je veľmi schematický, čo sa môže zdať odradzujúce, hoc na prvý pohľad láka vydareným dizajnom. Ale i tak som sa bavil. Už len myšlienka nechať jeho urodzenosť Satana obracať hamburgre u McDonalda je priam božská. Takisto humor (často o hraný) sa nesnaží za každú cenu vtierať a našli sa aj originálne scénky. A nakoniec nano.RIPE... K dobru sa počíta aj rozumná dĺžka. (15.12.2013)

[1. série] Jak rád bych tomu dál 4*, ale to jednoduše nejde. Nápad o démonovi pracujícím ve fast foodu a zvykajícím se na lidský svět je příjemně švihlý. První díly si na právě těchto komických situacích zakládají a musím říct, že jsem se slušně bavil (náhodné přivolání taxíku). Postavy jsou charakterově poctivé a zajímavé. Časem se objevují slečinky, takže máme i kousek romance, ale jak to tak bývá u solidního rozjezdu, těžko se udržuje. Nápady se opakují, objevují se fillery, charaktery se nerozvíjí a hlavní špatňák na konci je strašlivě vlažný až blbý. Škoda, že nám to tedy zabředává do nudné šedi, protože to byla zprvu fakt prča. (25.10.2016)