Sudca

Mám pocit, že Robert hraje tak trochu sám sebe a že si Soudcem řeší vlastní issues. Když už teda na tuhle terapii musíme koukat i my ostatní, oceňuju, že se při praní tohohle setsakra špinavýho rodinnýho prádla neřve tolik jako v August: Osage County a že tolik neřvou úžasní herci. Čekal jsem Souboj titánů v taláru, dostal jsem spíš šablonovitý melodramatický urovnávání rodný hroudy, co monstrstopáž vyplňujeme i ztracenými modelkovskými dcerami, hloupými bratry a Robertovými punchliny. Terapie asi snese vše. 70% (17.10.2014)

Tento film má dvě velká plus a jedno velké mínus. Plusem je Downey a jeho charisma + hodně negativních rozuzlení ve filmu. Lépe řečeno - je to ten typ filmu, kde dochází k mnoha zvratům a milníkům, které v tomto filmu většinou končí špatně, což hodně kvituji. Snad jen závěr měl trochu nádech odpuštění a smíření, ale jinak je film krásně negativistický a to se mi líbí a hodně si toho vážím. Horší je, že je celý příběh roztahaný na nějakých 140 minut a to už bylo přes čáru. Celkově bych dal silné 3 hvězdy, fanouškům soudních a rodinných dramat určitě doporučuji! (02.08.2015)

Robert Downey není pouze Iron Man, ale také prvotřídní právník. Obě polohy mu totiž věříte..ačkoliv teda na nějakou náročnější roli bych to neviděl, opět z půlky hraje sám sebe. Judge rozhodně není špatný kousek, rozhodně se jedná minimálně o vyšší nadprůměr, kde samotný začátek zachraňuje Robertovo charisma, přičemž jakmile se děj posune trochu dále, jsme již svědky nekompromisního soudního dramatu, do něhož se plynule prolíná i silná osobní linka mezi otcem a ztraceným synem. Nedokážu si přesně vysvětlit, proč mě film nepohltil tak, jak bych si asi představoval a jak je zpracován, ovšem bohužel se tak nestalo, ačkoliv z několika emočně vypjatých scén jsem měl husinu. Za rok si však na něj zkrátka jen tak nevzpomenu a následně se z mé paměti vytratí nadobro, jelikož se nejedná o nic s přesahem, nýbrž pouze o bezchybnou standardní filmařinu. PS : Robert Duvall si tu nominaci bezpochybně zasloužil...60% (26.02.2015)

Režisér David Dobkin a oba autoři scénářů by se měli na své řemeslo vysrat a jít dělat něco, v čem jim bylo naděleno více talentu. Dobkin a Dubuque jsou nevyvratitelní kokotové, ale u Nicka Schenka se cítím mírně překvapen, neboť má na svědomí úžasné Gran Torino, které evidentně někdo opsal, protože nemá na svědomí nic dalšího - povedeného. Celý tento paskvil se motá okolo vztahu otce a syna. Otec je dobrosrdečný borec - soudce. Syn je úspěšný právník - hajzl, které ze všeho nejvíc touží po otcově uznání. Všechny ostatní postavy jsou jednoznačně navíc, film ruší a dělají ho ještě méně snesitelnějším. Schválně si mimo hru tipněte, jestli se Iron Manovi nakonec uznání dostane. Ano, máte pravdu. Stejný koncept už tu byl minimálně tisíckrát a ve většině případů snad i za něco stál. Tohle je více než 2 hodinová reklama na nudu a uspávání diváků, která za něco stojí opravdu jen kratičkými místy. Absolutně se snímku nepodařilo jakkoli mě vtáhnout do děje. Je to neuvěřitelně povrchní a tuctová hovadina. V podstatě nemám co pochválit. Z mé strany čistý odpad, který nikdy neměl spatřit světlo filmového světa. (10.03.2015)

Nic moc scénář, nevýrazná režie, zato velké ambice a přepálená stopáž. Takže jediné, kvůli čemu stojí za to tenhle film vidět, jsou výborní herci. Tím zdaleka nemyslím jen dvojici Robertů v hlavních rolích, protože oživit své papírem šustící postavy dovedla celá řada dalších herců i na mnohem menším prostoru. (20.11.2014)