Sudca

Robert Downey není pouze Iron Man, ale také prvotřídní právník. Obě polohy mu totiž věříte..ačkoliv teda na nějakou náročnější roli bych to neviděl, opět z půlky hraje sám sebe. Judge rozhodně není špatný kousek, rozhodně se jedná minimálně o vyšší nadprůměr, kde samotný začátek zachraňuje Robertovo charisma, přičemž jakmile se děj posune trochu dále, jsme již svědky nekompromisního soudního dramatu, do něhož se plynule prolíná i silná osobní linka mezi otcem a ztraceným synem. Nedokážu si přesně vysvětlit, proč mě film nepohltil tak, jak bych si asi představoval a jak je zpracován, ovšem bohužel se tak nestalo, ačkoliv z několika emočně vypjatých scén jsem měl husinu. Za rok si však na něj zkrátka jen tak nevzpomenu a následně se z mé paměti vytratí nadobro, jelikož se nejedná o nic s přesahem, nýbrž pouze o bezchybnou standardní filmařinu. PS : Robert Duvall si tu nominaci bezpochybně zasloužil...60% (26.02.2015)

Režisér David Dobkin a oba autoři scénářů by se měli na své řemeslo vysrat a jít dělat něco, v čem jim bylo naděleno více talentu. Dobkin a Dubuque jsou nevyvratitelní kokotové, ale u Nicka Schenka se cítím mírně překvapen, neboť má na svědomí úžasné Gran Torino, které evidentně někdo opsal, protože nemá na svědomí nic dalšího - povedeného. Celý tento paskvil se motá okolo vztahu otce a syna. Otec je dobrosrdečný borec - soudce. Syn je úspěšný právník - hajzl, které ze všeho nejvíc touží po otcově uznání. Všechny ostatní postavy jsou jednoznačně navíc, film ruší a dělají ho ještě méně snesitelnějším. Schválně si mimo hru tipněte, jestli se Iron Manovi nakonec uznání dostane. Ano, máte pravdu. Stejný koncept už tu byl minimálně tisíckrát a ve většině případů snad i za něco stál. Tohle je více než 2 hodinová reklama na nudu a uspávání diváků, která za něco stojí opravdu jen kratičkými místy. Absolutně se snímku nepodařilo jakkoli mě vtáhnout do děje. Je to neuvěřitelně povrchní a tuctová hovadina. V podstatě nemám co pochválit. Z mé strany čistý odpad, který nikdy neměl spatřit světlo filmového světa. (10.03.2015)

Na to, že sa nejedná o žiadnu hĺbkovú sondu do mysle diváka, mi prišla 141 minutová stopáž absolútne prestrelená. Pokiaľ by The Judge spracuvával zložité téma, ktoré si vyžaduje vyše dvojhodinovú rozpravu na obšírne predloženie všetkých detailov, ktoré tvorcovia ponúkajú, budiž, ale "obyčajná", klišé story linka odľuky/neporozumenia vzájomného vzťahu otec-syn, v kombinácii so súdnou sieňou nie je skutočne nič nové. Navyše spracovanie je poňaté skôr takým klasickým štýlom bez špecifického rukopisu autora, takže dve hodiny a dvadsaťjedna minút - skutočne nie. Ale inak je Robert Downey Jr. a sudca Duvall herecké duo k pohľadaniu a koniec koncov sa na film pozerať dalo, netvrdím, že nie. Kameň úrazu v podobe čísla 141 ale nepustí s hodnotením ďalej. (05.02.2015)

Pro mě zklamání. Úvod nudný, konec ještě rozplizlejší, ale někde za druhou třetinou to na chvíli dostalo grády. Nelíbilo se mi opakované, polopatické rozpitvávání pocitů a křivd a finální poplácání po rameni: "Nejlepším právníkem jsi stejně Ty, můj synu ..." Bylo to směšné. Ale uznávám, že samotný případ, kterak starý soudce srazil autem odporného vrahouna a rozklíčování sporu, zda tak učinil úmyslně či nikoli, zajímavý byl. Dokonce tak zajímavý, že pokud by se film držel pouze toho a poničené vztahy by tvůrci nastínili jen okrajově, stopáž by byla výrazně kratší a filmu by to vše výrazně prospělo. R. Downey Jr. hrál dobře, ostatní taky, ale ten scénář... (09.01.2015)

Robert Downey Jr. si po "šerlokáckych a ajronmenovských" rokoch trochu oddýchol a snažil sa dokázať svojim fanúšikom, že sa dokáže zhostiť aj civilnej postavy. Že sa mu to podarilo, o tom niet pochýb, spolu s menovcom Duvallom rozohrali herecký koncert, na ktorý sa rád každý pozerá. Vzťah otca a syna na bode mrazu, keď každé slovo je dovodom k hádke, je ústredným motívom príbehu, takže sa určite nejedná o klasickú súdnu drámu. Problémom filmu je však šialená minutáž, ktorá v pomalom rozprávaní posobí ešte hrozivejšie. (07.12.2014)