Funny Games

Mrazivá hra s divákovými nervami, ktorá je geniálna v tom, že neponúka žiadne vodítko k správnemu riešeniu, nevedie k jasnému záveru, nevysvetľuje, nekomentuje, len mučí diváka šialenstvom, ktoré sa odohráva v jednom obyčajnom uzavretom dome. Na konci som už takmer nedýchala, veľmi originálne, chvíľami drsné spracovanie a hercom som všetko uverila už od prvých minút. (26.03.2011)

Ze začátku napínavý a docela reálný thriller, ale postupem času utahané a nudné. I tak musím uznat, že si Haneke s divákem hraje dobře a snímek je tak dobře natočený, že i když vás nebude bavit tak se prostě do konce podíváte, protože vás konec bude zajímat. Herecky už ne tak dobré jako americký remake. (15.02.2012)

Hnus, hnus, neskutečný hnus... Nechápu, proč se něco podobného točí, ani proč se někdo na to dívá. Dosud jsem choval režiséra Hanekeho v úctě, na jeho televizní film Die Rebellion (1993) nezapomenu a i jeho slavné snímky jako Pianistka nebo Utajený mi přinesly silný zážitek, byť do jisté míry šokující a hůře ztravitelný, ale tentokrát mě Herr Michael dokonale naštval a znechutil. Už dvakrát jsem v minulosti tento film do půlhodiny s nechutí vypl, ale pokusil jsem se na něj podívat znovu s tím, že možná jsem po pozitivních dojmech z jiných Hanekeho filmů dostatečně připravený na to vidět Funny Games znovu a zpětně ocenit. Ale kdepak... Ano, má to v sobě originální nápad natočit horrorový příběh jako realistické drama, plusem může být i, že nejbrutálnější scény povětšinou nejsou explicitně nasnímané, herecké výkony jsou určitě vynikající, ale ve výsledku nevím, k čemu je to dobré. Jak se snaží Funny Games hrát svou formou na něco hodně intelektuálního a sofistikovaného,  zůstávají stejně primitivním home invasiom hororem včetně spočátku podivného chování obětí. Respektuji ty, co v tom dokážou vidět hluboké myšlenky, ale podle mě jde o dost primitivní film, který nejen hnusně manipuluje s divákem a po celou dobu ho psychicky týrá, ale ještě se mu s pomocí rafinovaného tvůrce snaží vsunout představu, že my diváci máme být stejné zrůdy a psychopati, když se na takový film díváme. Inu dobrá, jsem zrůda, chtěl jsem to vidět do konce, abych si mohl o uznávaném filmu udělat vlastní představu a příště tuhle rafinovanou hru režiséra s divákem (v podobě o 10 let mladšího remaku) dobrovolně vzdávám. Sice jsem se po 24 hodinách z Funny Games už dokázal vzpamatovat, ale za to zhnusení nedokážu tomu dát jiné hodnocení, než odpad. 15% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (15.03.2021)

O Michalovi Hanekem, ani o hororových subžánroch som nemal pred sledovaním Funny Games ani tušenia, čo mi umožnilo užiť si film na 100 %. Nemám rád násilie ako také a bytostne neznášam bezúčelné, "hravé" násilie, pretože sa k nemu pridružuje bezmocnosť obetí. Z toho hľadiska som bol nabudený dokonalo a vôbec ma nenudili kritizované dlhé statické zábery. Film mal neskutočnú atmosféru pripomínajúcu mi svojou predurčenou neodvratnosťou antické tragédie. Ocenil som aj implicitne podané násilie, ktoré u vnímavého diváka postačuje na vyvolanie dostatočne silnej odozvy. Myslím, že film rozdelil divákov podľa toho, s ktorou stranou sa podvedome stotožňovali. Tí na strane "hráčov" boli netrpezliví a pripomínali mi zvedavcov, ktorí čakajú či samovrah zo strechy skočí alebo nie a povzbudzujú ho výkrikmi: "Skoč!" obávajúc sa, že v opačnom prípade zmeškajú rande. Tí na strane obetí zasa do poslednej chvíle dúfajú, že sa stane nejaký zázrak a sú na infarkt vidiac, ako jeden pokus za druhým zlyháva. Mám však aj permanentnú obavu, že takéto filmy môžu poslúžiť málo vynaliezavým ako inšpirácia. Určite tento film nedostanem tak rýchlo z hlavy a možno ešte niečo pridám, i keď Artran už všetko podstatné napísal. O dva dni som si film pustil znova. Šok sa už nekonal, všimol som si viac detailov a pridal hviezdičku. (28.08.2010)

Tyhle vtipné hry jsem viděl až po vtipných hrách USA, i když tyhle ty hry ty americké dle data natočení předcházejí. Nejsem si úplně jistý zda by se mi tyhle hry líbiliy více než ty nové, kdybych je býval viděl v pořadí, v jakém byly natočeny. Takhle ovšem byly ty nové ve všech ohledech lepší. V nové verzi jsou sympatičtější naprosto všichni herci a hlavně je v nich nesrovnatelně pěknější hlavní ,,hrdinka". Jinak jsou filmy docela identické až na pár detailů, že jednou je pejsek v kufru auta a poté třeba v autě a podobně. Bohužel nadšení z mladšího bratříčka se k tomuto staršímu nepřeneslo, což je ale dost možná ovlivněno přávě tím, že jsem to stejné v jiném kabátě už prostě viděl. Dle pocitů z filmu svoje hodnocení přes * nedostanu. (09.04.2012)