Birdman

Veškeré hloubání, smutnění, klesání či sebezpytování možná v samém jádru není příliš originální - jenže ta nekonečně perfektní forma je. Po dvou dusných i ostrovtipných hodinách je pak v důsledku téměř jedno, že Iñárritu, jak už je jeho dobrým zvykem, opět přetahuje a vypráví i to, co pro pochopení či vychutnání vlastně vůbec vidět a slyšet nemusím. Keaton s Emmou Stone totiž vzájemně přihrávají i sólují v natolik strhujícím tempu, že v gradující scéně posledního představení zapomínám dýchat. (21.01.2015)

Mnohovrstevnatý snímek, myšleno v tom smyslu, že si každý může vybrat, co mu vyhovuje, je univerzální a i proto sbírá ceny. Drama, komedie i okamžiky komiksových fines. Občas společenské narážky vypadají trošku jako moralizování, každopádně, Edward Norton už dlouho neměl tak vymazlenou roli a v životě mě nenapadlo, že se budu někdy u Iňárritua tak bavit. (29.01.2015)

Výborný film, ale skvělý není - v závěru totiž úplně odstrčí postavu Edwarda Nortona (nemívám ho rád, ale tady je fakt výjimečný), jeho Mike se nedočká žádného pořádného konce... No a to nemůžu Birdmanovi odpustit. Jinak je to sice neskrývaná a jednoduchá, ale velmi působivá a stoprocentně dokonale natočená facka filmovému průmyslu s vynikajícím Michaelem Keatonem (který si tři roky po natočení zahrál Vultura ve Spider-Manovi, ehm, ehm) a dalšími. (30.12.2018)

Tak si to shrňme. V roce 2014 MCU jelo už 6. rokem, DCEU se přidalo 2. rokem, čtení komiksů bylo v plném proudu mezi mainstreamem i mezi akademiky. Logicky tedy přišel artový projekt, který z této situace vytěžil maximum. Alejandro González Iñárritu sáhl po hře Raymonda Carvera What We Talk About When We Talk About Love (1981), na jejímž půdorysu vystavěl broadwayské backstage drama. A to nikoli drama ledajaké, ale okořeněné krizí středního věku a superhrdinským subžánrem. A protože hlavní roli dostal Michael Keaton alias Batman 89, nelze než zatleskat. Někdo by mohl namítnout, že jde zde forma až sebestředná - a ona je. Jednotlivé dlouhé záběry snímané ruční kamerou jsou nazkoušené jako samostatné malé divadelní inscenace, hudbu obstarává prakticky výhradně improvizující bubeník. Ale tak už to v umění chodí, že se předhání forma i obsah. A tady si to naštěstí všechno sedlo v jeden pohlcující celek nevšedního tempa. (03.02.2024)

od nudy som sa skoro ukusala. Priznavam, po strasne dlhej dobe film, ktory som ani nedopozerala. Bohuzial, tentoraz musim suhlasit so znamym vyrokom. aj ked hov*o zabalite do celofanu, previazete ho maslickou, vylozite na policku, stale zostane hovnom. A poriadne smradlavym. A tuto ma to hov*o/srac*a este aj punc vitaza ceny akademie. Nuz, proti gustu ziaden disputat. pardon za pejorativne vyjadrenie, ale inak to dnes neslo. (25.02.2015)