Réžia:
Andrea SedláčkováScenár:
Andrea SedláčkováKamera:
Jan Baset StřítežskýHrajú:
Judit Pecháček, Aňa Geislerová, Roman Luknár, Eva Podzimková, Ondřej Novák, Roman Zach, Igor Bareš, Jiří Wohanka, Ondřej Malý, Taťjana Medvecká (viac)Obsahy(1)
Život nehrá fair. Príbeh o mladej atlétke, ktorá sa v normalizačnom Československu dostane do štátom riadeného dopingového programu. Mladá talentovaná šprintérka Anna sa pripravuje v stredisku vrcholového športu na olympijské hry a i cez svoj zlý kádrový profil je zaradená do programu špecializovanej lekárskej starostlivosti. Jej matka bývalá tenisová reprezentantka, začne mať podozrenie, že nové podporné prostriedky ktoré jej dcéra dostáva sú v skutočnosti zakázaným dopingom a začne viesť súboj s totalitným režimom v ktorom sa nehrá podľa pravidiel fair play. (STV)
(viac)Recenzie (689)
Malý velký film, který se vám vryje do paměti na hodně dlouho... Tuhle dobu bohužel pamatuji. Ten režim, který o vás věděl úplně všechno, zejména pokud jste měli příbuzné v zahraničí. A zejména to, když se nám každoročně po prázdninách nevrátilo z dovolené v Jugoslávii vždy několik spolužáků... ()
Tak především hvězdy za vynikající herecké výkony - už od filmu Dům a později seriálu Svět pod hlavou mám moc rád Judit Bárdos, vypadá sympaticky, má krásné oči a vyznačuje se přesvědčivým herectvím. Ale skvělí jsou i další herci. Povedl se navíc scénář i hudba a film je nesmírně zajímavým pohledem do jedné epizody sportu v Československu, o které jsme všichni tušili, že existuje. Je možné, že Jarmila Kratochvílová tvrdohlavě odmítá, že by brala doping? Každopádně tenhle film se mi moc líbil a jsem si jist, že při nějaké další příležitosti si jej rád zopakuji. Konec pak byl komunisticky tvrdý. Za mužské pokolení musím ocenit i odhalení krásné cizokrajné hlavní herečky. Není moc co kritizovat, příběh sice není velkolepý, ale za to je poctivý, soustředící se dané téma a neodbočující k nesmyslům. Ještě je nutné vyzdvihnout kameru. ()
Film o dívce, která nechcala s komunismem, ale která si raději šla za svým. ()
Mlada bezkyna je donutena brat doping najprv priamou formou, potom ako ho odmietne brat, je donutena nepriamo - mama jej to tajne picha. Ta sa zaroven venuje protistatnej cinnosti a ohrozuje dcerinu karieru. Film ma bavil, emocionalne ma az tak nedostal. Najviac sa mi pacilo ked po nej isli komunisticke prasce a ona sa vobec nebala. Ani jedna z nich. ()
Název filmu, předně se vztahující ke sportu, o kterém je (atletika), pěkně navozuje pocit, že kde jinde, než ve sportu toto rčení platí. V roce konání 23. LOH v Los Angeles si ale víc odlišné světy než Československo, trpící pod totální nesvobodou a tyranií vládnoucí KSČ, resp. všemocné a zákeřné StB a americké svobodné město si asi lze představit stěží. Film bravurně rozehrává tíživou atmosféru života v režimu s každodenní realitou teroru vlády jedné strany vůči obyvatelům na straně jedné, a sport jako jednu z asi 2 možností dostat se na západ jinak než potupnou (a předem prohranou) žádostí o výjezdní doložku na straně druhé. Ale je to jen podklad pro sportovní unfair realitu. Režim dosáhl všude. Pod pohrůžkou zákazu vrcholového sportu nutil Československý svaz tělesné výchovy talentovaným jedincům brutální doping, aniž by měli jinou šanci o sobě a o svém zdraví rozhodovat. Nikdo nemohl rozhodovat o ničem. Kdo si chtěl zachovat tvář, musel se „ztratit“ - do fabrik k pásu, do kotelen, k hadru a smetáku. Výborný Fair play o totálně UNFAIR době. ()
Film se mi líbil - velmi dobře zvolené téma, skvělí herci v popředí s oběma hlavními hrdinkami. Na druhou stranu si myslím, že právě proto se z něj dalo vytřískat mnohem víc. Nějak jsem pořádně nedokázala prožít příběh s nimi, nehrnuly se mi slzy do očí, necítila jsem dojetí, hořkost bezmoci. Prostě jsem se jen dívala a jen se mi to líbilo. ()
Příjemný film, který mě potěšil výslechy StB, atletikou a příjemným spádem :-) Já jakožto milovník nedávné historie a atletiky jsem filmu přiroseně přišel na chuť. Neotřelá Bárdos, kvalitní Josefíková, Geislerová a dobrý Bareš. Za poslední dobu nejlepší český film! ()
U tohoto filmu se trošku kryjí dva příběhy - se zakázanými materiály a s nedobrovolným dopingem. Myslím, že kdyby se to zkrouhlo do jednoho, bude to mnohem lepší. Takhle mi to k sobě moc nepasuje - mám v tom takové neuzavřené celky. Jako by to byly dva filmy. Jinak - sem tam nudné chvilky - scény, které nemusely být a jsou snad z hecu nebo mohly být kratší - holení nohou ve vaně, stříhání chloupků kolem bradavek, běh. Jinak silně líčí situaci v tehdejším režimu. Přesto ale slabých 40%. ()
Judit je pre mňa absolútne nepresvedčivá a necharizmatická herečka. Téma dopingu určite zaujímavá, ale podaná dosť divným spôsobom. Ak to dám dokopy, veľmi ma ten film neupútal. Tým nechcem povedať, že bol zlý, ale za štvorhviezdičkový ho určite nepovažujem. ()
Na Česko dobrý :-) ()
Prudce syrový snímek minulé doby, kterou nemám zažitou. Po dlouhé době jsem slyšel zaznít v českém filmu taky hymnu. Poukazování na tehdejší buzerativní dobu je v tomto filmu více než zřejmé. ()
konecne nieco normalne po dlhsom case z tych cias komunistickych ()
Príjemné retro ma miestami zaujalo viac ako samotný dej. Film pokrivkáva na dialógoch a celkovej vágnosti emócií. Napriek tomu ako celok funguje veľmi dobre_Výpovednosť a príbeh 80% ()
Důvěryhodný retro film - i s dotaženými detaily. Skvělý pohled na tehdejší život v hluboké totalitě i na sport samotný .... na sport, ve kterém se podvádělo aby mohl být využit jako nástroj propagandy. VÍC TAKOVÝCH FILMŮ !! ()
Film o začínajícím sportovním dopingu, o anabolech. Film zobrazující strach a obavy o své zdraví, pykání za nic a nakonec i odvaha říct svému snu ne. Tohle všechno tady dokonale funguje. S filmem jsem byl spokojen, každý z herců podal dobrý výkon. ()
Na české poměry překvapivě přehledně odvyprávěná věc. Hezky z bodu A do bodu B, bez přehnaně artových ambicí. Se stejnou potěchou přijímám i archetypy postav. Jejich jistá jednoznačnost slouží právě jasně ukotvenému dramatu.Hollywoodskému retru by nikdo mírnou šablonovitost postav nevyčítal, tak nevím, proč by každý CZ/SK snímek měl splňovat nějaké hyperrealistické, rozpolcené, zrcadlo nastavující představy. Pěkně odvyprávěný, skvěle zahraný (všichni herci), emotivní, výpravou precizní film. ()
Leccos je ve filmu fakt parádní – vymazléné rekvizity, vymazlené kostýmy, retro jako kráva, pro nás nostalgiky a přeposílače retro-foto-mailů úplné orgie. Jen už mě asi moc nebaví ty stále stejné typy estébáků, light verze minulosti, Aňa Geislerová a opakující se situace, pointy, dialogy. Ono je to zase jen takové to klouznutí po povrchu minulosti a ukázka toho, jak to bylo celé na hovno, ťápne se tam nějaký ten zlý estebák, chartista, emigrant, bafuňář a je hotovo... Fakt bych třeba u takového filmu nepohrdl hlubším psychologickým ponorem, větší niterností a větší rozpolceností postav, kéž by mě aspoň lízla úzkost, strach, zděšení z toho, co vidím, co všechno je možné, aby se pod vlivem okolností stalo s člověkem – to by to tak ale muselo být napsáno, zrežírováno a zahráno. Největší překvapení a šok mi tak způsobila jen ta vlasatá bradavka. Holky – hlavní představitelky – jsou sice krásné, ale pro běh spíše nepoužitelné, celkovému dojmu jejich rozměklá klopýtačka moc nepomohla... Minimum opravdovosti... Asi jsem čekal víc? ()
Já vám nevím... Sympatický pokus připomenout dopingem prosáklou éru socialistického sportu, dobové dresy a drsný tréninkový dril asi ok, ale z příběhu vám v hlavě zůstane jedno velké klišé. Postavy až na jedinou výjimku naprosto bez věrohodné motivace, nápad dostat dceru na Západ díky tajnému píchání anabolických sraček by byl hodný Bohnic v kterékoli době, notabene když cílem má být tatínek, který se na rodinu v podstatě vyfláknul. Dobová stylizace? Zatímco v takové LÁSCE Z PASÁŽE, která se v roce 1984 točila, vypadá Praha jako malé Las Vegas, ve FAIR PLAY, které se témže v roce odehrává, působí naopak jako Severní Korea - realistické není samozřejmě ani jedno. Československo plné rodin jen jen se třesoucích na emigraci? Způsob, jakým je "vystavěn" milostný vztah hlavní hrdinky, je pak jednoduše k smíchu. Abych jen nekritizoval, výborné je mužské herecké duo Roman Luknár a Roman Zach, k vidění je opravdu pozoruhodné poprsí Evy Josefíkové a atletické závody jsou jakž takž realistické. Pomýšlet na Oskara snad ale tohle nemohlo ani vteřinu. 55 %. PS: Ano, kdyby film končil v přesně opačném gardu a neslavný olympijský bojkot mu dal ironicky hořkou korunu, měl by příběh aspoň originální tečku. Takhle nemá po dramatické stránce vlastně nic. PPS: Pokud tedy samozřejmě není skrytým poselstvím, že úplný začátek a konec je natočen v místech, kde je pohřben jeden ze psů legendy české filmové kritiky Františka Fuky (jak se můžete dozvědět v jeho recenzi tohoto snímku na FFFilmu) - obě ty scény jsou ostatně natolik banální a plytce nedějové, že by tam ten tajemný skrytý význam snad nakonec opravdu být mohl... ()
Příšerná ost-algie. V současnosti se přece děje stále to samé. Proč se bojíme natočit film v současných kulisách? Američani už si dokáží přiznat, že berou nebo i jiným způsobem ovlivňují výkony sportovců, viz Větší, silnější, rychlejší (USA 2008). Jenom u nás pořád frčí rádoby retro o ublížených lidičkách. Když to vidím, asi bych do L. A. neupustil ani současné filmaře, natož sportovce. ()
Fakt škoda části závěru, kde tvůrci museli, pochopitelně na zakázku, přidat pár blbostí, aby dnešní cenzoři film pustili dál! Jinak, co k tomu říct? Kvůli prašivému disidentovi, který utratil štědré dotace ze Západu za chlast, drogy a děvky už mu nezbylo na psací stroj, tak zainteresoval svoji slizkou známou, která se, díky vidině emigrace, nechá namontovat do čehokoliv a zničí život vlastní dcery! A malá výtka na závěr tvůrcům! Vážně si myslíte, že v NDR by přišlo na atletické závody cca 20 lidí? On ten komparz není záležitost laciná, co? ()
Reklama