Fair Play

|| Scenár: Irena Hejdová, Andrea Sedláčková | Hudba: David Solař, Miroslav Žbirka | Distribúcia: NOGUP, Saturn Enterteinment | Štúdio: Negativ s.r.o., ARINA s.r.o., DEPARTURE FILM GmbH, Rozhlas a televízia Slovenska, Česká televízia, RWE, Barrandov studio s.r.o. | Rozpočet: 1,4 miliónov € | Tržby: 312,000 $ | Ocenenia: Nominácie: Chicago IFF - Cena divákov (Andrea Sedláčková). Český lev - 15 nominácií, Karlovy Vary FF - Kryštálový glóbus. Spolu: 17 nominácií || Komorné drama, ktoré hraje na overenej, schematickej strune normalizácie. Filmov na téma boja "dobra a zla" sme tu už mali niekoľko, a pre mňa majú jeden spoločný rys: Vždy sa mi z nich zdvihne krvný tlak... U Fair Play však môj pulz zostal celkom stabilný, nakoľko som sa nevedel úplne vžiť do situácie postáv, nakoľko ich vykreslenie a všeobecne celá štruktúra deja bola všedná a na rovinu povedané: film nemal gule. Môže to byť ženským scenárom a réžiou, ale tiež bezdnovou studňou otázok okolo toho, čo na tomto filme mohlo stáť 1,4 miliónov eur? Pravdepodobne reklamná kampaň, ktorá bola celkom slušná. Lepšia, než samotný film. Na česko-slovenské pomery je Fair Play kvalitný film, ale omnoho viac ma prekvapil nedávny moderný, a netradičný Kandidát. 65% | SD, SK DTS | (01.01.2015)

Mám rád českou kinematografii a ona se mi za to odměňuje filmy, jako je právě Fair Play. Vlastně komorní celovečerní film o doposud víceméně přehlíženém tématu, se zajímavými morálními nuancemi, takové malé bilancování s naší totalitní minulostí, nutno dodat hodně smířlivé (Dovedl bych si představit alternativní verzi scénáře, v němž by byla motivace postav znatelně jiná a celé by to bylo více natvrdo, ale nic proti zvolenému konceptu Andrey Sedláčkové, zjevně dobře věděla, proč a co píše...) Civilní, rozjímavé, dost bolestné a především mimo ústřední téma dopingu reflektující naší bolavou národní minulost...takovýhle filmů je málo a přitom je jich nanejvýše potřeba. Andrea Sedláčková natočila svůj doposud jasně nejlepší film, autentický, uvěřitelný, chvílemi až mrazivý, se solidními hereckými výkony, neobyčejně povedeným castingem, posmutnělou antiostalgickou atmosférou ... PS: Konečně je jasné, proč Jarmila Kratochvílová vypadala jako chlap...o mužatce Fibingerové nemluvě... (29.09.2014)

Spoilery! Navzdory velice atraktivnímu tématu, jsem se bohužel značnou část stopáže nudil. Judit Bárdos se zřejmě musela do své role prokouřit, jinak si nedovedu vysvětlit, proč byla pro hlavní roli vybrána právě ona. Byla docela zoufalost ji sledovat, kterak se trápí. Také bylo docela divné sledovat matku a dceru, které na oko působily takřka stejně staré. Neubráním se pocitu, že nám toho režisérka nabídla přeci jen trošku málo. Ve filmu o komunismu a "hrozně děsivém" dopingu sledujete prakticky jen to, že hlavní hrdince neteče krev z vagíny tak často, jak by si přála. Jediným pozitivem je snad pouze závěr, kdy na diváky nečeká nějaký pohádkový happyend, ale snímek končí tak, jak by zřejmě končil i mimo kamery. Trošku to s tou touhou o obyčejný film tvůrci přepískli. 2 kousky. (02.10.2019)

Psáno na webové stránky SOŠ a VOŠ, Nový Bydžov: Ve čtvrtek 19. března promítalo naše novobydžovské kino nový český film s názvem Fair Play, zabývající se problematikou života sportovců za dob minulého režimu. Propagační materiály (plakát, trailery, TV spoty apod.), ale hlavně obsah samotného filmu udělaly dojem i na žáky sportovního managementu naší školy. Alespoň biografickou formou se tak studenti vžili do role sportovců v době, kdy slovo "svoboda" mělo hodně zavádějící význam. Tento depresivní snímek poukazoval na tehdejší politický nátlak, který byl znát všude, kam československé oko dohlédlo. Komunistický režim chtěl mít moc nade vším a ve všem a sport bohužel nebyl výjimkou. "Nebudu reprezentovat tenhle systém," pronesla hlavní hrdinka filmu, která si prošla tvrdou cestou plnou životních překážek a silného sportovního drilu za podpory anabolických steroidů (dopingu), které jí předepsali "ti shora". Z filmu se dala též rozluštit jakási satira vůči naší světové rekordmance Jarmile Kratochvílové, která sice tvrdí, že dopingu se nedotkla ani přes rudý šátek, ale třeba o užívání dopingu ani nemusela vědět, což bylo ve filmu dost jasně řečeno. Fair Play nekončí žádným happyendem, ba naopak. Vše končí rádiovým přenosem Svobodné Evropy, vyjadřující bojkot letních olympijských her v Los Angeles roku 1984 kvůli "nedostatečnému zajištění bezpečnosti a nerespektování důstojnosti sportovců a také kvůli nesouladnému tažení americké politiky." Byl to určitě zajímavý a hlavně poučný zážitek pro naše žáky sportovního managementu, kteří si udělali po všech stránkách názor na sport za komunistického režimu. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) (21.03.2014)

Legendární Jarmile Kratochvílové, nepřekonatelné rekordmance běžeckých tratí, se ježí ochlupení, když kolem ní proběhne její filmová konkurentka, sprinterka Anna Moravcová. Socialistickým státem řízený dopingový program, kdy po anabolických steroidech se z žen stávaly chlupaté mužatky, ovšem jejich nadlidská výkonnost jim přinášela výsledky v podobě vítězství a do té doby nepokořených rekordů, je málo propírané téma, ačkoliv se o něm ví. Film Andrey Sedláčkové se vydává zpět po síti času do osmdesátých let minulého století, do tehdejšího Československa, kde mladá vrcholová sportovkyně zažívá sportovní dril, milostný vztah a společné bydlení s mámou. A ta máma navíc napomáhá protistátní činnosti stíhanému chartistovi (Roman Zach), takže se jí brzy na paty pověsí StB na čele s hlavním vyšetřovatelem (Igor Bareš). Judit Bárdos ve své nejvýraznější roli, a to v době vzniku filmu rozhodně nebyla nikterak známou herečkou. Věkový rozdíl mezí ní a její filmovou mámou Annou Geislerovou je jen 12 let, takže to dost často vypadá, že se jedná o starší a mladší sestru. Mě ale spíše zajímalo sportovní prostředí, které je vykresleno nadmíru dobře a uvěřitelně. Pokud sportovkyně nevykonávala přesně to, co chtělo a ukládalo jí vládní Ústředí, tak to také mohlo nadobro znamenat i konec její kariéry. Sympatická atletka Anna tedy bojuje s nelichotivým systémem, zakázanou látku hází do odpadkového koše, ovšem netuší, že její trenér (Roman Luknár) se tajně domluvil s její mámou, takže stačí jen pozměnit krabičky a v těle rázem nekoluje domnělý vitamín, nýbrž pořádné svinstvo. Ovšem vidina letní Olympiády a splnění kvalifikačního limitu pro účast na ní je pro sportovní svaz prvořadý úkol, takže nějaká psychická nepohoda mladé sprinterky rozhodně nemůže zamezit jeho plány. Film působí sugestivně. Sedláčková se vzepjala k velkému režijnímu výkonu, ačkoliv její tvorba do té doby zahrnovala většinově jen televizní počiny. Dobová atmosféra skvěle funguje, zdařilé herecké výkony ji vhodně podtrhují. Před životopisným sportovním dramatem Zátopek vznikl mnohem lepší film. Kdybych se měl rozhodovat, který si pustit, tak určitě to bude tenhle snímek. 8/10 (06.04.2023)