Legendy staré Prahy

Seriál s velmi zajímavou jednoduchou grafikou, vytvářející poutavou atmosféru (nejlepší "O neviňátkách z židovského hřbitova"), který je však tak trochu nepropracovaný. Každý díl má do 5 minut délky, čili jde pouze o lehké seznámení s jednotlivými pověstmi, kdy grafika představuje jakési doplnění mluveného slova. Přesto jde o vcelku povedený počin, který oceňuji. Možná i díky mnohem zajímavějšímu přístupu k pražským pověstem než v příšerném Kozím příběhu. (18.06.2013)

Je bezesporu chvályhodné, že se v dnešní době čeští tvůrci rozhodli pustit do tématu staropražských pověstí. Největší předností tohoto počinu je bezesporu animace, která není dokonalá, ale bezesporu tu vystihuje atmosféru a ducha Prahy. Těším se na další díly, a přeji tvůrcům mnoho úspěchů do budoucna. (02.03.2013)

Som rada, že niesom sama a tiež zdieľam názor, že vyprávačské tempo bolo šialene rýchle. Jediný poklesok. Chýbal mi pútavý rozhlasový prednes. Animácia však krásna a tienisté obrysy podnecujú aj divákovu predstavivosť. Inak sa mi tento počin veľmi zamlouval. Teraz už budem kráčať Prahou s iným pohľadom. Tento animovaný film môže priniesť aj zahraničným divákom trocha tajomna tuzemských poviedok, poverčivosti a zázrakov. Sama som si spomenula na pripovidky starých rodičov, ktorí vyrastali v ešte temných časoch bez elektriny. Alebo aj kolegyňa mi spomenula príhody pri ktorých naskakoval mráz po chrbte, keďže to boli zvláštnosti, poverčivosti, ktoré vraj fungovali a ľudia sa tým riadili. (napr. Keď kuvik zakuvika) inak neviem prečo sú európske poviedky také temné 🤔 síce v porovnaní s Japoncami sme asi až na druhom mieste.  .  Každopádne pri tejto poviedke som si dokázala živo predstaviť temnotu tej doby, bez svetla ani nečudo, že ľudia verili takým veciam. Pri chlebových črievičkách som kontext  vnímala asi tiež inak, autentickejšie než  zahraničný divák. Prečo chlebové črievičky boli taká bezbožnosť? Ja som v takej tradícii vyrastala keď starí rodičia vždy pri čerstvo zakúpenom chlebe naň urobili znak kríža pre požehnanie a ako znak úcty, vďačnosti. Tiež som to nejak pochytila, hoc pre nich v tej dobe keď boli deťmi, to muselo byť ešte intenzívnejšie keďže kedysi chlieb bol ich obživou, žiaden obchod, iba produkt ich rúk. Aj preto odovzdávali vďaku a nádej Bohu aby im zabezpečil dobrú úrodu a prežili. Určite si ctili všetkého oveľa viac ako my dnes, keďže boli na to odkázaní. Zaujímavá bola interpretácia náväznosti činov a následkov spoločnosti ako celku. Napriek tomu, že dnes je v popredí individualizmus stále to je kolobeh, reťazec kolektívneho života. . Zaujímavé boli aj rozhodnutia jednotlivých postáv, keďže z dlhodobého hľadiska do historického kontextu boli fakt márne a zbytočné. Všetko sa pominulo a nakoniec na tom nezáležalo z celkového pohľadu, iba čo to prinieslo akúsi škodu niekomu. Samozrejme v danej situácii to asi pôsobilo na určitých ľudí ako prelomový moment. Každopádne bolo pekné preniesť sa do doby kedy sa budovalo nie len nicilo aby sa to mohlo prestavať na niečo iné, aktuálne. Budovalo sa niečo večné, historické, a najmä vzácne. Dnes je to len pozlátko pre zárobok, konzum. Všetko sa recykluje, bohužiaľ aj diela, ktoré by si zaslúžili viac pozornosti. (05.06.2021)

Těžko říct, kolik verzí vlastně existuje, já jsem viděl 50minutovou na Netflixu a musím jít trochu proti proudu s názorem, že pověstí mohlo být klidně zpracováno méně, jen kdyby byly delší. Takhle jsem totiž viděl dvanáct ani ne pětiminutových příběhů, z nichž jen u několika jsem neměl pocit, že končí předčasně a že mi stihly říct i něco jiného než že v Praze prý straší. Nejlepší byly asi příběhy O Faustově domě, O lásce na zámeckých schodech nebo O čertových kamenech, řadě ostatních jako by chyběla pointa nebo rovnou pokračování (třeba na konci dílu s orlojem si může dejme tomu cizinec myslet, že žádný orloj už neexistuje, nefunguje a kdo ví, jestli někdy vůbec existoval a fungoval). Moc tomu nepomáhá ani necharismatický vypravěč. Zato animace, ta je přímo krásná a především díky ní měly i ty slabší kousky atmosféru. Tři a půl. (07.11.2019)

Asi chápu, že nejsem věková cílovka. Na druhou stranu jsem žánrová cílová skupina určitě. Pověsti, příběhy a báje mám moc rád. Tady jsem ale narazil. Osobně jsem si přišel jako by mi někdo otáčel listy obrázkové knížky a na každé stránce přečetl tři řádky. Vyprávění není 2x zábavné, povídky jsou strašně krátké. Připomínalo mi to večerníček. Jen možná pro 10ti leté a starší. Jenže tyhle děti by asi nejspíš nebavila animace. Tu jedinou pochválím, protože v rámci rozpočtu je určitě fajn. Ještě jednou se vrátím k délce povídek. Tenhle formát by se hodil třeba na prohlídkách hradů nebo míst , kterých se týká. Ovšem mě jako diváka nedokáže pořádně zaujmout. Než jsem se do nějakého příběhu dostal, už běžel úvod k dalšímu. A jak píše jeden z kolegů v komentáři, vlastně téměř vše končí tím, že v Praze straší... Za animace dám 40 procent. (15.04.2020)