Zahrada slov

Nádherná animace. Nejlepší, co jsem doposud viděl, a to už od prvního záběru. Anime bylo pro mě zpočátku jen forma zábavy; časem se mi ale podařilo objevit jeho uměleckou stránku. Malinko mě mrzí, že u „Zahrady slov“ je to bohužel řešeno na úkor příběhu i stopáže. Tuto pastvu pro oči si lze užít pouze tři čtvrtě hodiny, a příběh nebyl, alespoň pro mě, ničím výrazný. Mám rád Šinkaiovy filmy, mám rád jejich psychologickou stránku a vím, co to obnáší. Vím ale také to, že u jiných filmů se mu podařilo zaujmout moji pozornost příběhem lépe. Každý je zkrátka dobrý z jiného hlediska. Z osobního hlediska mě „Zahrada slov“ nejvíce oslovila skrze déšť, který je pro hlavní postavu Takaa tak důležitý. Připomněla mi, jak moc mám déšť rád. (22.02.2016)

Trochu mi tento film připomněl Hotarubi no mori e. Ne že by si ty filmy byly nějak zvlášť podobné, ale měla jsem z nich podobný pocit. I když Kotonoha no Niwa nemá tak silný příběh. Zato ale má nádhernou vizuální stránku. Těch mých 5* sice není úplně nejsilnějších, ale dát jenom čtyři mi přišlo málo. (01.06.2013)

Před dvěmi lety naprostá posedlost anime, záhy přišlo vystřízlivění, dnes mě ten žánr v podstatě vůbec nezajimá (a nikdo zajímavý vlastně ani netočí), ještě se podívám na nového Šinkaje, Hosodu a mladého Mijazakiho a to je asi tak všechno. U 5 cm/s jsem byl fascinován, Children Who Chase Lost Voices from Deep Below mě neskutečně nudilo a tohle mě nechává vyloženě chladným. Japonci budou nadšení, milovníci filmové animace taky, filmový fanoušci ne (teda kromě otaku). Děj děcka. Chybí tomu jakékoliv zvraty, nějaký vývoj, psychologie postav (řev za nahlédnutí do nitra nepovažuju). A ten závěr? Zatracená japonská melancholie. (25.06.2013)

The Garden of Words. Záhrada slov má nádhernú prenádhernú hudbu a krásnu animáciu, ale po príbehovej stránke ma tento krátky Šinkaiov film neohúril až tak ako jeho úžasné a doslova až dychberúce anime Weathering with You (Tenki no ko) a Your Name (Kimi no na wa) - obidve chcem vidieť ešte raz, ale k Záhrade slov sa už nevrátim. Je to taký malý poetický film, v ktorom hrá hlavnú úlohu dážď. Makoto Šinkai ho má zrejme veľmi rád :-). (04.10.2023)

Prekrásna atmosferická vnemová kázeň pocitov a rozpusteniu vo víre smutných pocitov, ktoré vedú k hrane konca a nového začiatku. Stredne dlhý príbeh (teda myslené medzi krátkometrážnym a dĺžkovo celovečerným) je uhladený formou stretnutí, ktoré majú vďaka daždivej melancholickej náladovosti výrazne emočný efekt. Animácia je síce rozpoznateľná od zvyšku japonskej produkcie, ale využíva rôzne 2D i 3D techniky a v súbežnosti nečakanej rozdielnosti (či vekovej, možno i profesijnej) hlavných postáv dodáva divákovi nevšedné impulzy na zamyslenie. Veľmi dobré (y). (29.09.2016)