8 1/2 ženy

Film, kde se po smrti manželky a matky sbližují otec Philip (John Standing) a jeho syn Storey (Matthew Delamere) Emmenthalové, bohatí lidé, kteří nacházejí cestu zapomění a útěk ze všední nudy v životě plným sexuálních radovánek a orgií a pořídí si malý harém: japonskou gamblerku Šimatu (Annie Šizuka Inoh), která od nich nakonec pod výhružkou získá síť heren v Japonsku, Mio (Kirina Mano), která che být ženštější a ženštější, až z toho umírá, bývalá služka Clothilde (Barbara Sarafian), která nakonec na sebe vezme vinu dlužnice, ale sama hodlala otrávit Philipa, bývalá defraudatka a nyní zbožná žena Griselda (Toni Collette), která nakonec utíká do kláštera, Beryl (Amanda Plummer), která měla ráda prasata a koně a svobodu, japonská tlumočnice Kito (Vivian Wu), velmi plodná Giaconda (Natacha Amal), kterou kvůli její vysoké plodnosti posílají letadlem do Jižní Ameriky, půlžena Giulietta (Manna Fujiwara) a Palmira (Polly Walker), jediná žena, která tam chtěla přijít sama a která jako jakýsi živel burcoval ostatní ženy proti otci se synem. Všechno nakonec končí smrtí Philipa. Film, kde se smysl života nachází v sexu. (03.01.2010)

To, že je ten film divný, zcela absurdní, naprosto přestylizovaný, to by mi asi ani tolik nevadilo. Blbé je, že vypadá trochu jako dobře natočené nic. Po jeho shlédnutí člověku zbyde jen pocit prázdnoty. Ale možná, že to tak má být a ten zmíněný pocit prázdnoty je tím hlavním sdělením tohoto filmu. Tedy vedle, pravda starého, známého a otřepaného, ovšem stále velmi pravdivého, že peníze jsou často pouze iluzí skutečné moci, síly a významnosti, nežkuli ještě otřepanějšího, že štěstí si za peníze nelze koupit... Zdánlivý otrok je ve skutečnosti hlavním hybatelem, zdánlivý pán je poslušným otrokem. Asi právě to chtěl Greenaway sdělit a aby to bylo efektní a podmanivé, obalil to spoustou podivnosti a čarokrásnou, vycizelovanou kamerou. Budiž... za kameru a originálně podané sdělení si 8 1/2 ženy 75% rozhodně zaslouží... Zajímavé komentáře: gudaulin, Radko, M.Macho, Phaedra (24.04.2011)

Smrť manželky bohatého finančníka = príležitosť na realizáciu sexuálnych snov. Pozostalý manžel spolu s aktívnym prispením syna začne realizovať vízie, hodiace sa skôr do kabinetu kuriozít ako do izby vášní. V izbách rodinného sídla si zriadia súkromný nevestinec s osadenstvom, zastupujúcim variabilne sa meniace ženstvo. Dominuje odkvitajúca krása belošiek a ľadový chlad Japoniek. Bohužiaľ, režisér sa v rozpore s názvom (aj s Felliniho citovaným filmom 8 a ½ ) príliš zameral na mužské charaktery, tie ženské sú len zbežne načrtnuté a strácajú sa v epizodických, nerozvinutých scénach. A neostal len pri charakteroch. Nevábna mužská nahota netvorí len púhu ilustráciu deja, ale akoby bola jej hýbateľom a niekedy aj zmyslom. Greenaway opustil obrazovú opulentnosť, stlmil experimentovanie s obrazom a vynechal zvukový expresionizmus predchádzajúcich filmov. Ostal síce zžieravým kritikom odcudzených medziľudských vzťahov a povznesenej bezcitnosti bohatých vrstiev uspokojených pohodlnosťou materiálneho dostatku, no zároveň sa stal filmovo neveľmi zaujímavým. Chudobnú recykláciu predchádzajúcich skvelých nápadov zachraňuje len niekoľko vtipných slovných postrehov a zopár vydarenejších obrazov. Príliš málo na dobrý film. (09.11.2007)

Rozdiel medzi Felliniho 8 a pol a Geenawayovým 8 a pol ženy je v tom, že Guido bol sympaťák a v jeho panoptiku žien sa ocitli aj ženy ako Claudia Cardinalle, zato dvojica Ementál st. a Ementál ml. a ich ženy žiadne sympatie v divákovi vyvolávať nebudú. Ale keďže sa jedná nesporne o zámer, tak myslím, že režisérovi tento krok vyšiel a zvláštnym spôsobom to funguje. Nič pozitívne sa o mužoch a ženách nedozvedáme a najhoršie z toho vyjdu nakoniec Rakúšania. Film ponúka niekoľko vtipných a svojim spôsobom pravdivých bonmotov, ale samozrejme Greenaway opäť zaujme najmä formou. Každý (druhý) záber je krásne naaranžovaný, snáď len cez tie konvenčné detaily tvárí nespoznávame režisérov rukopis. (09.05.2017)

Další nezkalená Greenawayova výprava do Asie. Po básnivé Knize snů trochu více povolnosti a psychoanalytického sexu. Ač skoro 9 žen kombinuje dřívější témata a postupy stále si myslím, že jde o nekonvenční, doslova komorní drama s velmi neobvyklými dialogy a podmanivou, vzršující atmosférou Mondrianových čar. Nechybí stylizovaná mluva a skvostné vizuální zpracování. Jen je věru lehce narušeno jasně jedoucím merzedesem. Načež, že bych to přímo žánrově řadil jako komedii... To potom byl v Japonsku kde kdo... (11.01.2011)