Volný pád

Stejně tak jako ve Zkrocené hoře dostalo spojení "jít na ryby" zcela nový význam, ve Freier Fall to platí pro "jít si zaběhat":) Max Riemelt a Hanno Koffler se do toho opřeli obdivuhodným způsobem a já před nimi smekám. Zejména u Maxe jde vidět ta dlouhá cesta, kterou dokázal ujít. Od role v teenagerovské pitomosti Holky to chtěj taky, se dokázal vypracovat až na výborného herce charakterních a seriózních rolí. K tomu ta jeho pohledná tvář, krásné oči a rty:) Hanno Kofflera si pamatuji pouze z letní romance Sommersturm, a už tehdy na mě dokázala jeho jediná role, v níž jsem ho až do tohoto snímku viděla, zapůsobit. Pánové nám tu předvádějí tak neuvěřitelnou chemii, která mezi nimi jiskří již od prvního setkání, že by tou výbušnou směsí dokázali vyhazovat věci do vzduchu, podpalovat baráky a zakládat požáry:) Každá jejich společná scéna překypuje erotickým napětím a živočišností. Marc a Kay se tak téměř okamžitě stali mou další oblíbenou dvojkou chlapců, kteří to mezi sebou umí pořádně rozžhavit. Ano, příběh je sice možná až tuctový a neoriginální, scénář na nějaké obsáhlé rozhovory či hluboké myšlenky také není nikterak bohatý, ale když jsem viděla, co spolu Max a Hanno dokážou, bylo mi to docela jedno. Stačí se na ně jen dívat. A když k tomu přidám ještě krásnou skladbu ♫Who are you od Miss Kenichi♫, není už o čem...:) (06.07.2015)

Mark míří k ideálním vrcholům společenského i soukromého života, má našlápnuto ke skvělé kariéře u zásahové policie, darem získal moderní a velký rodinný dům, má pěknou přítelkyni a očekává potomka. Ale potom se do jeho života zatoulá muž s příznačným jménem Angel a najednou je všechno jinak. Dosud pevné hodnoty jsou během krátké doby totálně rozmetány ve jménu spalující lásky k muži, kterého se sice Mark snaží vypudit ze svého života i srdce, ale citům se nedá poručit. Svým způsobem klasická situace, jakých na filmovém plátně ožilo možná už několik desítek, nicméně vývoj událostí a především závěr není tak předvídatelný, jak by se na první pohled mohlo zdát. Film velice dobře pracuje s otázkou coming outu v jak pracovním (přísně homofobní prostředí policejní akamedie), tak v soukromém (rodina, přátelé) životě a předkládá nebanální důsledky, které sebou nečekané rozhodnutí hlavního hrdiny nese. Následky jsou katastrofální a situace je bezvýchodná. Mimo to jsou Hanno Koffler s Maxem Riemeltem jedním z nejpřirozenějších homosexuálních párů, jaké kdy stříbrné plátno oživilo. Jen výjimečně se stane, že by člověk mohl pocítit takřka neznatelné chvění při pouhém dotyku, vnímat každý pohled a přitom nebýt obelháván laciným předstíráním emocí. Opravdové je opravdovým a nezáleží pak příliš ani na tom, zda je to právě láska mužů. (19.10.2013)

Rozhodně jeden z těch lepších filmů s gay tématikou. Jak již napovídá název, je to tak trošku o tom, jeden den mít všechno a druhý, skoro nic. Zdánlivě štastné, mladé manželství, které dostane těžký direkt, ze strany, jakou by asi neočekával nikdo. Výborná kamera, velmi příjemné, herecké výkony a také dost povedený, typicky (ne)americký konec. Pro mě vydařenené, filmové drama, se vším všudy. (05.10.2014)

Konečně nějaký snímek, kterému se dalo věřit a nesnažil se z člověka vymačkat slzy kýčovitým sladkým příběhem o dvou hošíčcích, co se potkají, zamilují a jsou spolu do smrti. V realitě není načasování vždycky nejlepší. Například můžete mít pochybnosti o své sexuální orientaci kolem třicítky, když vaše přítelkyně čeká vaše dítě. Shit happens. Má člověk to určité nutkání hluboko uvnitř sebe následovat nebo zůstat při zemi, rozhodovat se správně, zodpovědně, morálně? Ale dá se pak být šťastný nebo je to jen život pro druhé? Ale pokud nám na druhých záleží a nechceme jim ubližovat, jednáme tak altruisticky nebo sobecky, protože skrze ubližováním jim bychom ublížili i sami sobě aneb když nám to vadí, tak to vlastně děláme pro sebe? Jsou situace, kdy člověk jakýmkoliv rozhodnutím přijde o věci, na kterých mu záleží. Psychologická dilemata bez správného jednoduchého řešení. Na obou koncích nesnesitelné ztráty. Těžko posoudit, která je menší. Riskovat či sázet na jistotu, toť otázka. Stejně se reálně nemůžeme rozhodnout zcela svobodně, neboť jsme determinováni sami sebou a tak jsme předurčeni udělat jednu jedinou možnou věc, ať je jakkoliv špatná. Konečně někdo rýpnul trochu pod povrch. Hell yeah! (08.01.2014)

Konečne film, ktorý ulahodil mojim zmyslom. Príbeh mladíka, ktorému sa život obrátil v jednom momente hore nohami. Je mi jasné, že to chalan nemal ľahké. Na jednej strane spokojný, zabehnutý život a na druhej niečo nové, atraktívne, vzrušujúce. Úplne chápem jeho klamstvám. Kto by chcel stratiť všetko, čo v živote nadobudol a byť spoločnosťou opovrhovaný len preto, že spoznal niečo, čo ho robilo "slobodným"? Mark bol veľmi atraktívny, rovnako ako jeho "behací" kámoš a aj vďaka tomu sa na nich veľmi príjemne pozeralo. Mark mi naviac strašne pripomínal Martina Písaříka, takže som z neho nemohla spustiť oči a pri cicmacích scénkach sa mi dokonca zatajoval dych. Záver zahrial na srdci a už sa teším na pripravované pokračovnie. (08.04.2018)