Pravá a ľavá ruka diabla

Trochu se mi tahle dvojka a její filmy v tý změti buum, prásk, - neuvěřitelnej mlátiček, pletou. Takže nevím o čem, že přesně byla pravá a levá ruka ďábla, ale asi to není podstatné. Důležitý je, aby bylo tak deset chlapíků, hodně hubenejch a hodně malejch a ty nabíhali na kladivo Buda Spencera a sem tam na facku Terence Hilla, no a do toho jedna stejná váhová kategorie Buda...ale která stejně tu hlavičku a kladivo dostane. Primitivní sranda...ale jsem i primitiv. (18.01.2004)

Je bez debat, že právě tady se Hill a Spencer definitivně našli. Spousta situací a scén byla téměř beze změn využívána i v jejich pozdějších snímcích, což se kupodivu ukázalo jako skvělá volba. Příklon ke komedii je evidentní a Terence už představuje jiný typ postavy, než tomu bylo dřív. Výborný dabing dává vyniknout nezapomenutelným hláškám a Micalizziho píseň nastolí už na začátku velkou pohodu, které se film až do svého konce nezbaví. Tuším, že to byl jejich první film, který jsem viděl (v kině v roce 92 nebo 93) a pořád patří k těm nejoblíbenějším. (18.05.2006)

Bud Spencer s Terencem Hillem spolu natocili par westernu a tehle se opravdu poved. Mnozi z vas jej nazyvaji spagetty westernem, ale me toto oznaceni pripada hanlive, ktere si tento film nezaslouzi. Je to prijemna podivana s trochou humoru, obvyklych velkych rvacek a nakladacek, navic podlozeno dobrou uvodni a zaverecnou melodii. (31.10.2008)

Vyborna prvni polovina a naopak opravdu slaba polovina druha. Skoda Terence Hilla bych si dokazal predstavit ve vaznem westernu ne jenom v komediich protoze jako prava ruka dabla se predstavil skvele. Bohuzel film ztraci na sile v tom az prilis komedialnim duchu druhe poloviny a zaverecna bitka mi proste prisla opravdu slaba. (14.06.2009)

Velice dobrá italská westernová komedie a vůbec jeden z nejlepších filmů dua Spencer/Hill. Na tohle bych se klidně mohl dívat pořád dokola a vždycky se u toho dobře pobavím. Slušná atmosféra kromě jiného nabídne i několik dobrých akčních pasáží v nichž ne vždy musí jít jen o pěstní souboje či přestřelky (viz odlehčená forma krádeže koní). Navíc mě dokázala rozesmát i každá návštěva farmářů a ty jejich až „jehovistické kecy“ - když k tomu připočítám i ty dvě pohledné holky – taky bych se s nimi rád vykoupal pod vodopádem. Každopádně jsem tu nenarazil téměř na žádnou slabinu, navíc charakteristika jednotlivých postav taky určitě patří k těm největším kladům. (01.12.2015)