Réžia:
Franz Josef GottliebScenár:
Franz Josef GottliebKamera:
Francisco MarínHudba:
Raimund RosenbergerHrajú:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Dieter Borsche, Wolfgang Lukschy, Chris Howland, Đorđe Nenadović, Werner Peters, Gustavo Rojo, Antonio Iranzo (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Za to, že zbavil zemi obávaného lupiče Žuta, je nyní Kara hostem samotného padišáha a jako projev díků od něho získá ferman dokazující, že jeho nositel Kara ben Mensi je pod vládcovou ochranou. Hrdina se tu seznámí s půvabnou dívkou Ingdšou, dcerou náčelníka Chaldejů Kadira Beje, ale současně se doslechne také o zajetí svého přítele Achmeda el Kordy, syna hadedinského šejka Mohameda Emina, kterého hodlá padišáhův zmocněnec Marchedž z Mossulu popravit za vzpouru. Ve skutečnosti se Ahmed pokoušel bránit to, co je v poušti nejvzácnější, vodní pramen devastovaný tureckými vojáky. Ihned se rozhodne vyrazit Ahmedovi na pomoc. Po kurdistánských horách cestuje také další známý, anglický lord Lindsay se svým věrným komorníkem Archiem. I ten je zadržen Marchedžovými vojáky, ale lstí Kara ben Nemsiho je osvobozen. Na oplátku se od lorda dovídá o Machredžově hanebném plánu vyvraždit Jecidy, aby nemohli prozradit, že od nich získal velké daně, které však padišáhovi neodevzdal. Díky Nemsímu se Jecidové útoku ubrání, a dokonce zaženou padišáhova zplnomocněnce na útěk. Ten, rozhněvaným padišáhem zbavený všech hodností, se však rozhodne Karovi pomstít. Shromáždí kolem sebe bandu hrdlořezů a přepadne s nimi karavanu, kterou putuje krásná Ingdša. Zavraždí zákeřně čtyři Chaldeje a vinu svede na Karu. Ten je proto poté, co se mu podaří zachránit Achmeda, zajat a společně s přáteli odsouzen k smrti. V poslední chvíli však dorazí Ingdša, aby označila pravého viníka. Ten chce uprchnout, Kara ben Nemsí jej však dostihne a v nelítostném souboji muže proti muži nad ním zvítězí. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (76)
O dost příjemnější a zajímavější podívaná, než předchozí snímek Žut. Divokým Kurdistánem potěší v první řadě opět nádhernou „exotickou“ přírodou, stopáž je díky bohu kratší, díky čemuž snímek zas až tak moc nenudí, na druhou stranu i zde je spousta hluchých míst, příběh mohl být ještě trochu vyladěnější, závěr mi přišel hrozně zkratkovitý. Herci vcelku ujdou, tentokrát mi obsazení sedlo mnohem víc, ba dokonce jsem se i místy solidně pobavil. Každopádně pořád se pohybujeme zhruba někde v čistém průměru. Mayovky z divokého západu u mě přes to všechno pořád vedou. 5/10. ()
TV/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 8/10 Efekty 8/10/// +prostředí, hudba, výprava, zápletka, Lex Barker, vedlejší postavy –trošku zdlouhavější, slabší záporáci, složitější přehled v postavách/// Je dobře zhlédnout Mayovku trošku v jiném prostředí a herce v jiné poloze. Řekl bych, že tento film patří v řadě těchto filmů někam doprostřed. V porovnání s konkurenčními filmy se jedná spíše o nadprůměr. Hlavně filmu pomáhá krásné prostředí, hodně vyvedená hudba a předně několik postav. Pes Dojan si zaslouží pomyslnou hvězdičku. Za komediální figurky tady byly oba Angličané se svým suchým humorem a na okrasu obě dívky. Dobře se na to dívá, snad jen trošku nudí příběh. Po dějové stránce jsou i lepší části./// Celkem 70%/// ()
Na rozdíl od Žuta mě film Divokým Kurdistánem zase tolik nebavil. Na můj vkus je v něm málo akce ačkoli celkově o napětí není nouze. Nemůžeme sledovat ani pořádné bitky či přestřelky. O zábavu se sice stará opět trojice Halef a dvojice lord David Lindsay a jeho sluha Archie. Kara ben Nemsí ale také dostává až neobvykle často a moc na budku. Konec je pak trochu ustřihnutý. Nelíbí se mi ani hudba, která v Žut byla přeci jen lepší. Nějak mi to orientální dobrodružství k srdci nepřirostlo. ()
Májovka Divokým Kurdistánem není lepší než jeho vlastní i nevlastní bratříčci. Je jiná. Má rychlejší tempo v akci. Kulisy přírodního prostředí odhalují přírodní krásy úchvatných jihošpanělských hor. Je naivnější v pozici pravdy, ale bez toho by zápletka ztrácela svůj smysl. A v našich podmínkách je neokoukaná. V chlapeckém věku jsem celou knižní sérii Karla Maye Ve stínu pádišáha zhltal jedním dechem a film se tím stává i příjemnou nostalgickou vzpomínkou. Na závan neznámých dálek, dobrodružství a spravedlivého a obětavého boje dobra se zlem. Hlavní postavou příběhu je dobrodruh Kara ben Nemsí (příjemný Lex Barker s hlasem Gerta Günthera Hoffmanna), který neohroženě potírá každou zlovůli nenasytné moci. Navíc, kolikrát doprovází hrdinu vycvičený národní pes? Více, než jindy, využívá svůj důvtip k přechytračení mnohonásobné početní přesily protivníků. A kde je Kara ben Nemsí, je i jeho průvodce Hadži Halef Omar (sympatický Ralf Wolter), upovídaný náfuka a věrný druh v boji proti zpupnému zlu. Hlavním ženským elementem je Ingdža (půvabná Marie Versini s hlasem Ursuly Heyer), mladá a nebojácná dcera vůdce chaldejských křesťanů. Zachraňovaným hrdinou je Ahmed el Corda (zajímavý Gustavo Rojo s hlasem Michaela Chevaliera), syn haddádského šejka v kruté nesmlouvavosti povýšených představitelů moci. Postavou s funkcí humorného nadhledu je britský lord David Lindsay (příjemný Dieter Borsche) a jeho na vše připravený oddaný sluha Archibald (zajímavý Chris Howland), kteří s aristokratickou uhlazeností čelí nepříjemnostem v dychtivé touze po dobrodružství. Nejvytrvalejším protivníkem je Machredž z Mossulu (dobrý Djordje Nenadovic s hlasem Martina Hirtheho) ve vzoru zvrácenosti moci k vlastnímu obohacení a upevňování vlastní mocenské pozice. Z dalších rolí: nabubřelý pijan v čele města Buruska Mütesselin (zajímavý Werner Peters), spravedlivý a ovlivnitelný nejvyšší představitel moci padišáh (Fernando Sancho s hlasem Konrada Wagnera), uvážlivý vůdce chaldejských křesťanů a Ingdžin otec Kadir Bej a haddadský šejk a Ahmedův bojovný otec Muhammad Amín (obě role Charles Fawcett s hlasem Curta Ackermanna), Ingdžina mladá společnice a služebná Benda (Gloria Cámara s hlasem Renate Danz), Machredžova pravá ruka Durek (Antonio Iranzo s hlasem Rainera Brandta), dobrosrdečný a obětavý vůdce jezídské sekty Ali Bej (Wolfgang Lukschy s hlasem Joachima Nottkeho), či podlý turecký kapitán (Tito García s hlasem Hanse W. Hamachera). Je to pouhá dobrodružná zábava, která na chvíli vlévá do žil naději a viru ve spravedlnost. I ta lehká naivita není na překážku, když se divák nechá bezstarostně unášet závanem nedočkavé touhy po srozumitelném a čitelném světě, kde slabí a utlačovaní mají důrazné zastání. ()
Tenhle film je podle mě nejlepší mayovka z Orientu. Robert Siodmak, který natočil Žuta a Mexickou sérii, je jistě vynikající režisér, ale tenhle typ filmu potřebuje něco jiného - živější tempo a dobrodružno, což F.J.Gottlieb zvládl mnohem líp. A jak rád píšu, z hlediska knihy je tento film na stejné, ne-li lepší urovni, než ostatní snímky bez Pierra Brice... ()
Galéria (13)
Fotka © Bengala Film
Zaujímavosti (19)
- Premiéra filmu se konala po tiskové konferenci dne 28. září 1965 ve vyprodaném hannoverském kině Rivoli. (hippyman)
-
Cizojazyčné názvy filmu:
Belgie a Lucembursko: Mission dangereuse au Kurdistan / Door het woeste Kurdistan. Itálie: Il Giustiziere del Kurdistan. Rakousko: Durchs wilde Kurdistan. Švýcarsko: Durchs wilde Kurdistan. Španělsko: El Salvaje Kurdistan. USA a Kanada: Wild Men of Kurdistan. Mexiko: El Salvaje Kurdistan. Holandsko: De Woesteling van Koerdistan. Finsko: Erämaan Sankarit. Velká Británie: Wild Kurdistan. (hippyman)
- Místa natáčení: Španělsko: Tabernas, Gergal, Cabo de Gata, Cuevas de Almanzora, Alhama de Almería. (hippyman)
Reklama